Článek
V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta, v Turecku se mi to tak snadno nestane. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé jiné dveře, říká zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos před svým přesunem z Varšavy do Istanbulu.
Česká televize letos obměňuje své zpravodaje na pěti z jedenácti zahraničních postů. Andreas Papadopulos se po třech letech, kdy se věnoval zejména dění v Polsku a Pobaltí, ale také na válkou zasažené Ukrajině, přesouvá do Istanbulu. Od září bude zpravodajsky pokrývat nejen samotné Turecko, ale i Balkán, Řecko, Kypr a velkou část Blízkého a Středního východu.
„Istanbul může být centrem vyjednávání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy a Tureckem jako zprostředkovatelem. To může být v podstatě jedna velká část celého toho zpravodajského pobytu,“ odhaduje Papadopulos, co ho na novém postu čeká, v rozhovoru pro Mediální cirkus.
„Osobně neočekávám, že by se ruská agrese na Ukrajině zakončila nějak brzy. Spíše to bude proces na rok, dva. A tím centrem může být Istanbul. Může, nemusí. Uvidíme. Pakliže bude, tak se připravuji na něco, s čím jsem ještě před pár lety, když jsem přemýšlel o tom, že bych jel na Blízký východ, nepočítal. A to, že bych byl častěji v obleku než v pohorkách,“ říká zpravodaj.
Zároveň doufá, že bude moci informovat také o dalším vývoji na Blízkém východě, zejména v Libanonu nebo v Sýrii.
Pozvání Marie Bastlové do Mediálního cirkusu přijal zahraniční zpravodaj České televize Andreas Papadopulos.
V čem bude práce v zemích, které nám nejsou tak blízké jako Polsko nebo Pobaltí, odlišná?
„V Turecku zpravodaj České televize vůbec nikoho nezajímá, z pohledu tureckých úřadů je to druhotná, podřadná věc, takže to bude jiné. V Polsku jsem měl přístup do kanceláře prezidenta. V Turecku se mi to tak snadno nestane. Spíše vůbec. Mé příjmení paradoxně může otevřít některé dveře, třeba na nějaké lokální úrovni, “ říká novinář.
Na změnu pozice se zahraniční zpravodajové ČT dlouho připravují. Specifika práce v Turecku Andreas Papadopulos samozřejmě probíral i s reportérem Václavem Černohorským, kterého v Istanbulu střídá.
„Naše poměrně dlouhé rozhovory můžu shrnout do jedné věty: ‚Byrokracie je peklo, připrav se na to‘. Moje odpověď byla, že jsem na to připraven. Ale opravdu nevím, co mě ještě čeká. Teď to zjišťuji. Ale byrokracie, povolení, to se nesmí natáčet, tam se nesmí chodit, s tím se nesmí mluvit, to bude velký rozdíl oproti práci ve svobodné společnosti, jakou je Polsko.“
Napětí je v Polsku viditelné
Hodně zkušeností Papadopulos podle svých slov dodnes čerpá také z natáčení na Ukrajině, kam ho ČT po zahájení ruské invaze v roce 2022 několikrát vyslala jako válečného reportéra.
V rozhovoru mimo jiné upozorňuje, že hrozbu, kterou dnes představuje Rusko nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu, vnímají Poláci i obyvatelé pobaltských zemí mnohem více než Češi.
„Procestoval jsem v Polsku celou řadu míst, kde je omezený přístup, jsou to armádní základny nebo různé lokality, kde jsou buffer zóny (nárazníková pásma, pozn. red.). A tam je to napětí i viditelné,“ upozorňuje reportér.
K napětí v zemi přispěl i nedávný incident, který polské ministerstvo zahraničí označilo za provokaci Ruské federace. A to když na polské území necelých sto kilometrů od hranic s Běloruskem dopadl pravděpodobně ruský dron.
„Byl stejné konfigurace jako Šáhid íránské výroby, který je denně využíván Rusy k bombardování ukrajinských měst. Velmi pravděpodobně podle všech dostupných informací ten dron přiletěl z území Běloruska. Není náhodou, že na běloruském území je zrovna cvičení Západ 2025, společné bělorusko-ruské vojenské cvičení. A účastní se ho snad nejvíce vojáků v historii toho cvičení,“ říká Papadopulos s tím, že incident s dronem obnažil neschopnost Polska čelit takové hrozbě.
„Není to tak, že Polsko v posledních třech letech mohutně zainvestovalo do armády a už je neporazitelné na věky věků. Zbraně, které si Poláci koupili, teprve přijdou, velká část jednotek s nimi neumí a tak dál. To všechno se kombinuje do velkého obrazu Polska jakožto budoucí možné vojenské velmoci. Která se ale nyní bojí i toho, že Rusko použije jeden Šáhid, aby zaútočilo na nějakou vojenskou základnu a bude úplně nová realita, na kterou Polsko nemá jak reagovat. A to je právě v myslích nejen obyvatel Polska, ale také Litvy, Lotyšska a Estonska,“ popisuje zpravodaj.
„Stačí se jenom zeptat: ‚Cítíte nebezpečí?‘ A ti lidé přesně vědí, které aspekty mám na mysli,“ říká Papadopulos.
„Nemusím to popisovat, jako zde v Česku, kde když s někým sedím třeba v hospodě, tak musím popsat nejrůznější věci, ať se už o tom v uvozovkách nebezpečí můžeme konečně bavit. Ale v Polsku, v Pobaltí, v tomto regionu má slovo nebezpečí konkrétní význam, tvář a konkrétní obrysy, zcela konkrétní obrysy,“ uzavírá.
Jak se Polsku daří boj s hybridními hrozbami? Jaká je v zemi v současné době pozice novinářů? A jak náročná je práce reportérů v zemích zasažených válkou?
Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.
Mediální cirkus
Moderátorka Marie Bastlová.
Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.
