Pravda vítězí: Nejdůležitější otázka voleb. Východ, nebo Západ?

Dvě strany s reálnou šancí na účast ve vládě se více či méně otevřeně hlásí k přehodnocení účasti v EU a NATO. Co to znamená pro směřování Česka? A před jaké volby to může postavit ANO, ale i strany současného vládního tábora?

Favorit letošních voleb, hnutí ANO, tvrdí, že je pro něj členství České republiky v Evropské unii a NATO „nezpochybnitelné“. Transatlantická spolupráce je navíc podle programu Babišova hnutí klíčovou zárukou naší národní bezpečnosti. Jenže potenciální partneři ANO v příští vládě – Okamurova SPD a komunistické Stačilo! – to vidí úplně jinak. Ti první (SPD) říkají, že připraví zákon o referendu tak, aby bylo možné hlasovat i o vystoupení z EU. Ti druzí (Stačilo!) rovnou mluví o nové evropské bezpečnostní struktuře, kde máme být společně i s Ruskem. A to vše v době, kdy ruský vládce Putin vede stále agresivní válku proti nezávislé Ukrajině a přibývá provokací, kdy ruské drony nebo letadla narušují vzdušný prostor států NATO.

Proto tvůrci podcastu Pravda vítězí, šéfredaktor Seznam Zpráv Robert Čásenský a šéfredaktor magazínu Reportér Michal Musil, věnují poslední díl předvolební série podcastů otázce „Západ, nebo Východ“. Shodují se, že je to pro ně stěžejní faktor letošních voleb do Poslanecké sněmovny.

„Domnívat se, že by tomu mohlo být jinak a Putinovo Rusko by toho samo od sebe nechalo, není ani bláhové, to je prostě nesmysl,“ říká Robert Čásenský. „Stejný nesmysl, jako kdybychom si řekli, že Kreml o vliv ve střední Evropě nestojí, zvláště kdyby už středoevropské země nebyly dál součástí NATO,“ doplňuje Michal Musil.

Samotné vystupování z Evropské unie a Severoatlantické aliance by bylo velmi komplikované. K vyhlášení referenda by byla potřeba třípětinová většina v Poslanecké sněmovně i v Senátu. A stejná většina by byla třeba i v případě, že by teoreticky nějaká vláda chtěla vyjednat smlouvu o vystoupení i bez referenda. „Tři pětiny senátorů podporujících referendum nebo rovnou vystoupení z NATO nebo EU se zdá jako vysoká laťka a musely by proběhnout tak dvoje volby, kde by vše shrábli politici podporující odchod z NATO a EU,“ připomínají tvůrci podcastu.

„Na druhé straně je taky potřeba si říct, že si lze představit jakousi variantu měkkého odchodu ze Severoatlantické aliance. Česko v NATO formálně bude, ale nebude plnit společné závazky, a když by byl napaden jiný členský stát NATO, třeba nějaký pobaltský a třeba Ruskem, tak mu česká vláda nepůjde na pomoc,“ říká Michal Musil. Pak by podle Roberta Čásenského ostatní zase recipročně nepřišli na pomoc nám. Z mezinárodního svazku by tak země vystoupila nikoli formálně, ale svým pasivním přístupem.

Tvůrci podcastu se zabývají přístupem jednotlivých stran a lídrů. Odkazují na protichůdné výroky předsedy SPD Tomia Okamury, který jednou říká, že by z NATO nevystupoval, a jindy zase, že by pro odchod z EU i NATO hlasoval a byl by pro neutralitu. V otázce napadení Ukrajiny Ruskem je přitom program SPD jasnější: „Česká republika nechce válku. Chceme armádu, která bude bránit naše území a občany, ale odmítáme závody ve zbrojení a podporu Ukrajiny navíc na dluh.“ Takže jinými slovy jsme dost pro Putina, ale nechceme to v SPD říct otevřeně, komentuje tento postoj Robert Čásenský.

Stačilo! je v tomto směru podle Michala Musila ještě jednoznačnější. „Stačilo! chce, abychom vystoupili z NATO a jako neutrální stát byli spolu s Putinovým Ruskem v jakémsi systému kolektivní bezpečnosti. Vladimír Putin, náš spojenec v systému kolektivní bezpečnosti – tohle hlásají Kateřina Konečná a Daniel Sterzik,“ říká šéfredaktor magazínu Reportér. V postoji k Rusku, NATO i EU se SPD a Stačilo! liší od další opoziční strany, Motoristů sobě. Jejich postoj k národní bezpečnosti je jednoznačně prozápadní.

Podcast Pravda vítězí připomíná, že jak SPD, tak Stačilo! se teoreticky mohou stát spojenci Babišova hnutí ANO v příští vládě. ANO sice nyní jakékoli úvahy o opouštění EU či NATO kategoricky vylučuje, ale otázkou je, jak je tento postoj pevný a neměnný.

„Představme, že bude vládnout ANO s SPD a komunisty a dostane se pod nějaký tlak. Hospodářství se nemusí dařit, může přijít nějaká krize. A Stačilo! s SPD budou požadovat nějaké proruské ústupky výměnou za to, že vládu podrží. Jsme si jistí, že předseda a majitel strany odolá takovému politickému obchodu?“ ptá se šéfredaktor Seznam Zpráv a uvažuje o tom, že by bylo nejlepší Babišovo manévrovací pole omezit rovnou ve volbách co nejmenším ziskem pro extrémní strany. Zda je to přehnaný optimismus, se uvidí po sečtení volebních výsledků.

Stejně tak se ukáže, zda některá z části původní vládní pětikoalice – tedy Spolu, STAN nebo Piráti –, jejichž postoje jsou v tomto směru zcela jasné a s Východem nijak nekoketují, nakonec nebude v zájmu celkového směřování země uvažovat o nějaké formě spolupráce s Babišovým hnutím. Co když ale dojde na situaci, kdy se budou muset rozhodnout, jestli někdo z nich půjde do vlády s ANO, aby nevznikla koalice s proruským nátiskem? Mají si zachovat zásady a ideovou čistotu v opozici? I s tím rizikem, že se z proruských extrémů stane nový standard? Nebo se obětovat, uchránit alespoň základní směřování země a riskovat, že tu nebude jiná opoziční alternativa než naši skrytí či otevření „putinomilci“? I taková dilemata mohou podle šéfredaktorů Seznam Zpráv a magazínu Reportér přinést letošní volby.

Celý díl podcastu Pravda vítězí, který se zabývá daněmi, státním dluhem a postoji politických stran k hospodaření státu, si můžete pustit v úvodním videu nebo ve všech hlavních podcastových aplikacích.