Hlavní obsah

Proč muži při „rýmičce“ sepisují závěť, zatímco ženy nepřestanou tančit?

Foto: Shutterstock.com

Většina žen má od přírody silnější imunitu než muži.

Reklama

Článek

Příroda si s genderovou korektností hlavu neláme. Jsi-li žena, nechť je tvoje imunita silná a odolná. Jsi-li muž, trp už jen při pohledu na kapesník, neb tvoje slabá imunita není s to vyrovnat se s virózou tak elegantně, jak to umí ženy.

Většina žen má sice silnější imunitu než muži, ale je to něco za něco. „Ženy mají často výbavu, která zvyšuje reaktivitu imunitního systému, což vede k tomu, že se lépe brání řadě infekcí, ale na druhou stranu to vede k vyššímu riziku autoimunitních onemocnění,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování imunolog Radek Špíšek z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

„Většina vědeckých prací na toto téma se shodne na tom, že reaktivitu imunitního systému zvyšují ženské hormony. A pak je zde obvyklý podezřelý, protože když se někde řeší rozdíl mezi mužem a ženou, tak první na ráně je chromozom X. Ženy mají tyto chromozomy dva, muži jeden. A právě na chromozomu X je spousta genů imunitního sytému,“ vysvětluje odborník.

Host MUDr.ování: Radek Špíšek

Prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D., vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Tři roky pak pracoval v týmu Ralpha Steinmana, držitele Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii, na oddělení nádorové imunologie Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Pracuje na Ústavu imunologie 2. LF UK a FN Motol, působí také ve společnosti Sotio Biotech. Ve své vědecké práci se věnuje výzkumu v oblasti nádorové imunologie a protinádorové imunoterapie.

Foto: Proženy.cz

Imunolog Radek Špíšek.

Jen ti nejlepší

Bývaly doby, kdy se naši předci dožívali sotva poloviny věku, který je nám dopřán dnes. Znamená to snad, že je nechránila imunita? Nebo měla jinou roli? „Z archeologických dat a epidemiologických studií máme velmi dobrou představu o tom, jaká byla průměrná doba přežití člověka v různých epochách včetně mladší i starší doby kamenné. Víme, že se pohybovala mezi 30–35 lety. Z hlediska imunitního systému se z toho dá jednoznačně usoudit, že jeho hlavní role byla chránit člověka tak dlouho, aby dosáhl reprodukčního věku. A v ideálním případě přežil ještě nějaký čas, aby se o děti mohl postarat,“ vysvětluje profesor Špíšek s tím, že vědci mají za to, že se časem vyselektovali jedinci, kteří mají imunitní systém velmi dobrý. Což jsme my, lidé moderní doby.

„Teď za to trochu platíme, protože náš imunitní systém je na takové výši, že nás nejen chrání proti infekcím, ale občas dělá neplechu i v našem vlastním těle,“ říká v rozhovoru odborník.

Zajímají vás rozhovory o zdraví?

Publicistky Lucie Šilhová a Marie Irová zpovídají lékaře a další odborníky

Riziko dělení

Imunitní systém umí chránit nejen proti infekcím, bakteriím a virům, ale dokáže rozpoznat i nádorovou buňku. Díky této schopnosti dokáže „vyléčit“ rakovinu dřív, než o ní člověk vůbec ví. V našem těle se totiž pořád množí buňky, odumírají a nahrazují se novými.

„To je vždycky spojeno s tím, že se buňka musí rozdělit. Což je nebezpečný proces, protože vždycky když se v organismu něco dělí, existuje velké riziko, že se cosi pokazí,“ říká profesor Radek Špíšek, který se kromě klinické praxe věnuje výzkumu protinádorové imunoterapie.

Jak vlastně imunitní systém likviduje nádorové buňky? A jak toto poznání vědci využívají k léčbě rakoviny? A kde v těle sídlí imunita? Celý rozhovor s odborníkem na imunitu a protinádorovou imunoterapii si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování v přehrávači v úvodu článku.

MUDr.ování

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistky Lucie Šilhová a Marie Irová zpovídají lékaře a další odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledají odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Každou středu v 11:00 na Proženy.cz, na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích, jako jsou SpotifyApple Podcasts.

Reklama

Doporučované