Článek
Nástup vlády Andreje Babiše k moci se blíží a s tím i doba, kdy začne naplňovat desítky předvolebních slibů. Mezi nimi má být i zrušení odboru strategické komunikace státu. Jak bude nová vláda bojovat s ruským vlivem?
Hostem Ptám se já byl bývalý vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn.
Plány ANO na zrušení Foltýnova postu i celého týmu ohlásil první místopředseda hnutí Karel Havlíček na jaře v Ptám se já. S odůvodněním, že se odbor chová jako „aktivistická neziskovka“, nikoliv jako komunikační útvar Úřadu vlády.
Podle Foltýna ale ANO už nemá pro rušení odboru strategické komunikace důvod: „Řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn.“
Otakar Foltýn očekává, že ANO celý odbor nakonec zachová. Předpokládá také, že se po volbách nezmění dosavadní směřování Česka.
„Na mezinárodním poli byla vláda Andreje Babiše vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat,“ prohlásil Foltýn a dodal:
„Nám se ale do parlamentu dostaly osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. To nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. To je špatně.“
Podařilo se naplnit cíle, které si odbor strategické komunikace stanovil? Jak moc ruský vliv do sněmovních voleb zasáhl? A převezme téma boje s dezinformacemi prezident?
Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.
Co v rozhovoru zaznělo?
1:30 Máte za sebou roli vládního koordinátora strategické komunikace. Odcházíte alespoň pocitem, že to nebylo marné? - U vojáků máte výhodu v tom, že my jsme tak trochu zvyklí, že vlastně nikdy nedostanete pro splnění svých úkolů všechno, co potřebujete. A někdy třeba nedostanete vůbec nic. V tom případě těžko můžete vyhrát, ale můžete ten úkol splnit se ctí. A nechci se přeceňovat, ale myslím si, že takto jsem ho splnil. To, že vás do bitvy pošlou bez brnění a se starými zbraněmi, dokonce bez nich, to neznamená, že nebudete bojovat. To jenom znamená, že to bude víc bolet.
2:30 Pro mě úplným základem bylo, abychom se začali bavit o základních hodnotách, na kterých stojí tento stát. My nemáme aktuální český příběh. Nějaký jsme měli ve středověku, rozhodně jsme nějaký měli při moderním vzniku státu, ať už to byly legie, česká státnost a podobně. Ale teď se tím nějak plácáme a ten příběh, který by mohla být svoboda, mohla by to být individuální práva, tak ten jsme si nijak nepředefinovali. A tvrdím, že díky strategické komunikaci se teď o těch základních hodnotách - jako svoboda, důstojnost, spravedlnost, soucit - bavíme.
3:00 U těch základních hodnot to tak prostě je. Vy se o nich musíte bavit, abychom se s nimi byli schopni ztotožnit. A teprve potom je budeme schopni bránit.
4:00 Podařilo se tohle propsat nebo nějak zesílit třeba i postojem Česka v posledních letech vůči Ukrajině? - Tohle se povedlo z hlediska nějaké tradice ještě z dob Václava Havla, kdy Česká republika měla mezinárodně opravdu mimořádně dobrý zvuk. Tak při podpoře Ukrajiny ho má pořád. Z hlediska finanční pomoci ne úplně zaslouženě, protože, upřímně, my jsme toho Ukrajině finančně moc nedali. A to, co jsme dali, nám západní spojenci bohatě vynahradili někdy i násobně. Fakticky, my na té válce vyděláváme.
4:30 Český obranný průmysl stavíme za ukrajinské peníze. A zbraně, které Ukrajincům dodáváme, Ukrajinci platí, anebo je platí i zahraniční donoři. Ale Česká republika je během války na Ukrajině v černých číslech. Nejen, že ukrajinští uprchlíci odvádějí na odvodech více, než kolik my vyplácíme těm, kteří pracovat nemohou. Ale obranný průmysl brutálně rychle roste. Velmi rychle vydělává. Což zaměstnává české dělníky, ti odvádějí české odvody a ty samotné firmy platí české daně. A toto všechno znamená, že český stát je v pozitivních číslech. Prostě na té válce miliardy vyděláváme.
5:00 O to paradoxnější mimochodem je, že současné opoziční strany vyhrály volby na tom, že kritizovaly pomoc Ukrajině. - To, co dáte do veřejného prostoru, je většinou nějaká emoce. A emoce nemusí být založená na informaci a na pravdě. Pravda je prostě taková, že Česká republika na té válce brutálně vydělala. A co je pro mě ještě tragičtější anebo možná smutnější? Vojáci na frontě vám řeknou: nám nevadí, že na tom vyděláváte, jenom nám, proboha, ty zbraně dodejte. Takže oni to vědí a jsou vděční a pořád vám děkují za to, že jim ty zbraně vůbec přijdou. I když je zaplatí.
7:00 Z hlediska mezinárodní politiky postoj České republiky velmi pomohl. Byli jsme prvním státem, který dodal těžkou techniku, dělostřelectvo, tanky. Byť ty počty byly úměrné naší velikosti, ale byli jsme první. A v ten okamžik západní státy pochopily, když to dělají Češi, tak my můžeme taky. A to byla obrovská pomoc. Takže z tohoto pohledu nějakou hrdost cítit můžeme. Ale rozhodně v tento okamžik už nejsme ti, kteří jsou na špici v pomoci. S jedinou výjimkou, a to jsou sbírky obyčejných lidí. Nenajdete stát, kde by lidé v soukromých sbírkách, proporcionálně vůči počtu obyvatel, vybírali víc peněz než Češi. V tom jsme absolutní špička.
8:00 Když se vrátím k útvaru strategické komunikace vlády, nepřijde vaše práce a její výsledky vniveč, když nastupující vláda říká, že to chce zrušit? - Oni řekli, že chtějí zlikvidovat mě. Což nebudou muset, protože moje pozice byla už dopředu časově omezená na půl roku. Nakonec jsem tam byl rok a čtvrt. Ale den před volbami jsem dal rezignaci, protože to byla maximální doba, s jakou jsem byl smířen, že tam budu. A tím si myslím, že ten požadavek je splněn. A mimochodem, strategická komunikace jako taková měla být zřízena rozhodnutím vlády z roku 2021. Čili o tom, že ji potřebujeme, rozhodla vláda Andreje Babiše, ta předchozí vláda. Takže oni velmi dobře věděli z dob covidu, že to potřebují. Nemusíme si moc sahat do paměti, abychom zjistili, jak zmatená a nekonzistentní a nesrozumitelná byla komunikace státu během covidu. A bezpečnostní hrozby jsou ještě daleko horší než pandemie.
8:30 Takže oni vědí, že to potřebují. A myslím, že se to nasytí tím, že jsem odešel já. Nevidím důvod, proč by se měl rušit nějaký odbor s úředníky, kteří jsou už přes půl roku na mně úplně nezávislí.
9:00 Co je typické pro strategickou komunikaci, je to, co neustále říkám na příkladu severských států. Poznáte změnu komunikace v oblasti politického PR, když se změní vláda, když je to vláda levicová, víc dává na soucitná témata, pravicová víc na svobodu. Ale strategická komunikace státu se třeba ve Finsku změnou vlády vůbec nezměnila. To nepoznáte, protože to je o komunikaci státu jako takové. - Ano, ale oni to hodně kritizovali, kritizovali zejména komunikační karty, které vydával odbor strategické komunikace Úřadu vlády. - Upřímně řečeno, myslím si, že to je spíš následek zneužití toho tématu marketingovými experty, kteří si to vzali jako téma a úplně překroutili význam. Komunikační karty jsou na západě nebo třeba v NATO naprosto běžným nástrojem.
11:00 Pokud se podíváte na hnutí ANO, sami jsou si zjevně velmi dobře vědomi toho, že komunikace musí být jednotná. Mají jednotnou komunikaci jako málokdo v tomto státě. A jestli to koordinují formou komunikační karty, nebo jestli tomu říkají lístky strýčka Andreje, je jedno.
12:00 Čekáte, že pod vládou Andreje Babiše bude pokračovat nějaký boj s dezinformacemi? Bude nějaký boj s dezinformacemi, protože třeba SPD to hrozně zpochybňuje, považuje to za cenzuru. Motoristé mimochodem také do velké míry.- To by mě moc zajímalo, jak můžou toto považovat za cenzuru, když samotným faktem, že to říkají, dokazují, že žádná cenzura není. Kdyby tady byla cenzura, tak by to nemohli říkat. Takže z toho pohledu je to humorné, tomu se můžete smát stejně jako cestovce na plyšáky. Ale co je možná daleko horší, my jsme si vytvořili takový buzzword dezinformace. Každý už si tomu dává svůj vlastní obsah. Tak použijme české slovní spojení, aby to bylo úplně jasné, zahraniční, myšleno ruský vliv. Ten tu nemá co dělat. A slovo dezinformace nechme odborníkům.
13:00 Bude s ruským vlivem bojovat vláda, na které se bude podílet hnutí SPD? - Nemyslím, že hnutí ANO, kdykoliv v minulosti bylo v jakékoliv pozici, kdy mělo nějakou státní instituci, kdy byli ve vládě, by mělo nějaký příklon k Rusku. To, co byla volební kampaň, je jedna věc. Ale druhá věc je, že na mezinárodním poli vláda Andreje Babiše byla vždy prozápadní. Z nějakých proruských sympatií je nepodezírám. Může mi vadit spousta jiných věcí jako občanovi, ale rozhodně si nemyslím, že by dělali cestu ruskému vlivu. Důležité je, jestli mu budou zamezovat. To je věc druhá.
14:00 Svobodu projevu mají všichni čeští občané, a to včetně permanentní kritiky vlády, ať už je u vlády kdokoliv. To je v pořádku. Svobodu projevu nemají ruské tajné služby a nemají ji ruští trollové. Ti tady nemají co zasahovat do našich věcí, ať už je to informační prostor, nebo reálný svět.
15:00 Ubránili jsme se ruskému vlivu, ruským vlivovým operacím během voleb? - Ne. Ale nikoliv proto, že bychom viděli extrémně intenzivní informační operace těsně před volbami. Což je jeden ze způsobů, jak to Rusové dělají. U nás nemuseli, protože u nás ten ruský informační vliv graduje už roky, v zásadě od kampaně proti americkému radaru kontinuálně zesiluje.
15:30 Díky tomu, že to dělají kontinuálně a upřímně řečeno, velmi levně, tak před volbami nemuseli nějak přitvrdit. Protože ruskou propagandu opravdu šířili radikální subjekty, ať už komunistického, fašizujícího nebo komerčně náckoidního typu. Prostě udělaly práci za ně.
16:00 A jak jsme tomu ve volbách odolali? Hnutí Stačilo! se do Poslanecké sněmovny nedostalo, hnutí SPD výrazně oslabilo. - To, že se tam nedostali komunisti, o nás říká alespoň nějakou dobrou zprávu. V zásadě na sebe můžeme být hrdí, protože po tom, co komunisti udělali, tak rozhodně nepatří do ústavních funkcí. Vůbec nepatří do veřejného života.
17:00 Samotné volby z hlavních výsledků, to znamená prozápadní směřování, ten kurz nezměnily. Tady se neotáčíme zpátky k Rusku. Nám se ale do parlamentu dostaly, nechci říct osobnosti, ale řekněme osoby, které budou mít extrémně odpornou rétoriku. A to bude ve veřejném prostoru nadále nahrávat ruskému vlivu. A to nás pomalinku navyká tomu, co bychom dřív považovali za nepřípustné. Kolaborantství v českém prostředí považujeme za něco naprosto nemístného. A my si na to pomalu zvykáme. A bereme to původně jako folklor, teď už součást veřejné debaty. A to je špatně. Takže z toho pohledu Rusové uspěli. Je to pro ně mírný úspěch. To, že se zachoval vliv radikálů v českém parlamentu, si můžou vyhodnotit jako úspěch.
20:00 Jak jste vnímal zprávu z tiskové konference hnutí ANO, že Česko už nedá Ukrajině z veřejných rozpočtů ani korunu? Jaký je tohle posun? - Tak za prvé jsme si na začátku řekli, že my na tom vyděláváme. Nejenom, že na to nedáváme korunu, my Ukrajině dáváme v oblasti darů daleko méně, než vyděláváme na tom, že jim posíláme zbraně. Mimochodem to samé platí pro Slovensko. Současná slovenská vláda také deklarovala, že už nepošle na Ukrajinu ani náboj. A ve skutečnosti se export zbraní ze Slovenska na Ukrajinu po nástupu současné vlády zvýšil, protože vydělávají.
20:30 To, co se může měnit, je naše vlastní vědomí o tom, že pomáháme tomu, kdo to potřebuje. To je o naší vlastní sebeúctě, je to spíš o symbolice než o objemu pomoci. My sami si máme říct: hele, někdo je napaden a my mu pomáháme. To je víc o naší sebeúctě, než o efektivitě pomoci. Ta už dávno běží na komerční bázi.
21:00 Symbolem boje o pomoc Ukrajině se stala do velké míry muniční iniciativa. Máte obavy o to, že bude pokračovat, anebo ne? - Mám obavy, a to z mnoha důvodů. Česká muniční iniciativa shodou okolností přišla přesně v okamžik, ale úplně přesně v okamžik, kdy Ukrajinci začali strašně pociťovat výpadek americké pomoci v důsledku republikánského blokování balíků pomoci. Zachránili jsme desetitisíce ukrajinských životů. A teď se nebavíme o profesionálních vojácích, teď se bavíme o záložnících, o obyčejných lidech. Velká většina ukrajinské armády jsou obyčejní lidé, kteří brání svoji zemi. A díky Čechům, díky české muniční iniciativě se desítky tisíc životů těchto lidí zachránily.
21:30 To je jeden z nejdůležitějších přínosů Čechů světové bezpečnosti v 21. století. Teď fakt nepřeháním. Tohle je zásluha, na kterou můžeme být hrdí. Že si můžu myslet spoustu svých věcí o tom, nakolik byly férové ceny a nakolik to bylo dostatečně rychle a podobně. To jsou všechno detaily ve srovnání s tím, že se opravdu pomohlo. V tento okamžik existuje i spousta dalších cest, jako třeba estonská iniciativa, která je velmi podobná té české. A pokud kdokoliv zruší českou muniční iniciativu, tak nezruší ten největší přínos, který přišel minulý rok.
23:00 Ale prezident Petr Pavel pořád zmiňuje, že by bylo dobré, aby iniciativa pokračovala. - Pochopitelně. Za války máte spoustu nejistot a otazníků, ale úplný základ je, jestli na bojišti pomáháte napadenému. A ta iniciativa pomohla. A prezident Pavel velmi dobře ví, jak obrovskou prestiž to přineslo České republice v mezinárodním prostředí. Ten samotný fakt, že všichni byli zděšení z toho, že vypadly americký dodávky a Češi to nějak udělali, nám přinesl obrovský kredit. A byla by strašná škoda ho teď ztratit, anebo ho poškodit tím, že budeme dělat nějaké nepředvídatelné, zbytečné kroky. Nemluvě o tom, že je to byznys.
Ptám se já, Marie Bastlová
Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.