Článek
Od voleb neuběhl ještě ani týden, takže dožadovat se nějakých hmatatelnějších výsledků povolebních vyjednávání by bylo příliš smělé. Přesto jednání běží, Andrej Babiš, jak je jeho zvykem, zdůrazňuje, že tempo je přímo ďábelské.
Už v pátek by například podle Babiše mělo být jasno o personálním složení vlády. To by byl úctyhodný výkon. Jenže je to celé trochu zvláštní.
Podobně jako teď, také před čtyřmi lety se velmi rychle vyjasnilo, kdo chce s kým vyjednávat o vládě. Tehdy dvě koalice – Spolu a PirSTAN – v okamžiku oznámení výsledků voleb zasedly k jednacímu stolu. V ten moment se rozjely spekulace o tom, kdo usedne do vlády. A Petr Fiala i další lídři odpovídali, že nejprve je třeba sepsat vládní program a vytyčit základní priority pro republiku, a teprve poté přijde čas na jednání o obsazení křesel.
Ještě měsíc po volbách, 8. listopadu 2021, kdy byla podepsána koaliční smlouva jako základ budoucího programového prohlášení vlády, veřejnost s jistotou nevěděla, kdo přesně bude sedět na jakém ministerstvu - jasné bylo jen rozdělení rezortů mezi strany.
Také Andrej Babiš oznámil pár chvil po svém volebním triumfu, že ví, s kým chce jednat. Zástupci SPD i Motoristů se dostavili do Průhonic k prvnímu oťukání ještě o sobotním volebním večeru.
Neuplynul ani týden a veřejný prostor je přehlcen informacemi o budoucích ministrech. SPD nechce posílat do vlády své zvolené zástupce, ale jakési „experty“. Předseda SPD oznámil, že chce rezort vnitra, protože mu leze na nervy policejní prezident. Babiš oznámil, že s takovou může na vnitro v podstatě zapomenout a začalo se spekulovat o obraně.
Motorista Filip Turek sám skromně oznámil, že se velmi pravděpodobně stane ministrem zahraničí, zatímco jeho šéf Petr Macinka povede životní prostředí. A Oto Klempíř by se ujal kultury, kdyby se někdo ptal. Do toho létají zákulisní informace o boji o Ministerstvo zemědělství, pro Babiše hodně citlivé, ministra se rozhodli preventivně nominovat rovnou zemědělští lobbisté. Přetahovaná s konkrétními jmény se hraje na školství (Plaga versus Krejčí) nebo na spravedlnosti (Vondráček versus Vesecká).
Tohle všechno by se mělo alespoň trochu vyjasnit už v pátek.
Naopak není vůbec jasné, k čemu novou vládu vlastně budeme mít. Jistě, řeči o programových prioritách jsou vždycky trochu nudné. Na druhé straně, plné soustředění nastupující garnitury na rozdělení křesel ukazuje, že jsou také užitečné. Co víme o ambicích vznikající vlády? Dohromady nic. Dobrá, chystá se „odmítnout“ emisní povolenky a migrační pakt. Bude bojovat s případnými dalšími projevy Green Dealu.
Jinak ale pořád vidíme víc rozporů než jasných cílů. Babiš dal najevo, že nechce pomáhat Ukrajině ze státního rozpočtu, načež telefonicky pohovořil s Volodymyrem Zelenským a ujistil jej o neutuchající české podpoře.
Motoristé se před volbami dušovali, že nepodpoří vládu, která bude zvyšovat zadlužení, zatímco Andrej Babiš se chystá rozvolnit rozpočtová pravidla, aby mohl mít rozpočet příští rok vyšší schodek.
SPD dlouho tvrdila, že zákon o obecném referendu s dosahem k mezinárodním smlouvám je pro ni nepřekročitelná podmínka podpory jakékoli vlády, zatímco Babiš možnost plebiscitu na téma NATO či EU kategoricky vylučuje. O představách jednotlivých vyjednavačů v oblasti daní nebo důchodů nevíme vůbec nic.
Ministerstva jsou podle budoucího premiéra v podstatě rozdaná, ale žádný ze zmíněných rozporů dosud nemá jasné řešení. Nevíme, kdo bude ze svých klíčových priorit couvat a za jakou cenu, jaké budou výslednice často protichůdných programových bodů.
Ano, ještě není ani týden po volbách a jednání jsou v plném proudu. Nikdo po vznikajícím Babišově kabinetu nemůže v této chvíli seriózně požadovat soupis programových priorit. Zdrženlivost je namístě. Jenže probíhající, zcela nezdrženlivý boj o křesla vyvolává dojem dělení kořisti, aniž by někoho zajímalo, co se s kořistí – jíž je v tomto případě republika – bude dít dál.
Je docela sympatické, že nadšení lovců se snaží krotit jak Andrej Babiš, který předsedům SPD a Motoristů zakázal jednání veřejně komentovat, tak i prezident Petr Pavel, který upozornil Babiše, že „proces vzniku vlády není možné uspěchat“.
Do ustavující schůze nové Sněmovny zbývá necelý měsíc, do té doby se stejně nemůže stát nic podstatného. Stávající vláda podává demisi až po skončení ustavující schůze, to se píše v ústavě v článku 73. Pak přijde Babišova chvíle. Do té doby by měl nejen rozdělit mocenské drobky mezi partnery, ale také se dobrat nějakého obsahu svého vládnutí.
