Hlavní obsah

Kolář: Sankce jsou na nic, uráží mě to. Rusku posíláme 800 milionů eur denně

Hostem Ptám se já byl exdiplomat Petr Kolář.Video: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

 

Reklama

26. 5. 14:00
Článek

Válka na Ukrajině trvá už přes tři měsíce a svět stále řeší, jak zemi nejlépe pomoci a jak zasadit tvrdou ránu Rusku. Podle expertů se původní Putinův plán na rychlé obsazení Ukrajiny zdaleka nevyvedl, přesto je konec ozbrojeného konfliktu v nedohlednu. Na čem stojí?

Hostem Ptám se já byl bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

Zatímco většina expertů tvrdí, že Putinovo tažení na Ukrajinu rozhodně nelze považovat za úspěch, někteří západní politici už zemi doporučují, aby se vzdala části okupovaného území výměnou za mír s Ruskem. Třeba bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger na Světovém ekonomickém fóru v Davosu řekl, že Ukrajina by měla přijmout zejména ruskou okupaci Krymu.

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ale byla už v půlce května pozastavena. Zatímco Kreml tvrdí, že Kyjev nereagoval na ruský návrh dohody, dle ukrajinské strany naopak Rusko stále žije ve světě vymyšleného „ukrajinského nacismu“ a vůbec nereflektuje změny v průběhu války.

„Rusko nemůže zastavit tuto válku v takové podobě, jak by chtěli někteří Evropané,“ vysvětlil poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře v odpovědi na otázku, zda Kyjev bude přihlížet ke stanovisku některých západních politiků toužících co nejdříve ukončit válku. Podle některých to totiž půjde jen v případě, když bude ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi umožněno zachovat si tvář – třeba výměnou za okupovaná území.

Měla by se Ukrajina části svého území výměnou za mír vzdát? A jak efektivně na Putina tlačí Západ prostřednictvím sankcí?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 - Není přijatelné chtít po Ukrajině, aby se vzdala části území výměnou za mír. Pokud by Ukrajina stála o kompromis, musí to být jejich rozhodnutí. Nikdo nemá právo Ukrajince do ničeho tlačit, už vůbec to nemůže být o nich bez nich. Musí se rozhodnout oni. (…) Být v pozici Zelenského, jistě bych měl vážně dilema, jestli dál bojovat a myslet na ty, kteří životy položili a na jejich odkaz, nebo myslet na ty, kteří ještě umřou a jsou tím konfliktem postižení nejvíc. Včetně civilistů, dětí, žen. Jestli by nebylo lepší konflikt ukončit na základě nějakých ústupků. Kdokoliv vyzývá nebo spekuluje, že by Ukrajina udělala nejlépe, kdyby Putinovi nechala částečně možnost udržet si tvář, neumí vnímat mentalitu diktátora. Putin je diktátor, z Ruska udělal fašistický stát. Takto zbytnělému zlu nejde ustupovat. Každý ústupek si Putin vykládá jako projev slabosti. Celou dobu nás testoval, kam až ho pustíme. Kdo si myslí, že je lepší ho neprovokovat a možná obětovat část Ukrajiny, vůbec nepochopil jeho mentalitu.

6:00 - Vidíme a víc uvidíme určitou únavu z toho konfliktu, i to se projevuje ve vyjádřeních některých politiků.

7:00 - Neznamená, že pokud se nepodaří Rusy odsunout hned, že se to nepovede časem. I kdyby se Ukrajina části území vzdala i jen na krátkou chvíli, nemůže to být na základě tlaku Západu. Je pravda, že na území pod kontrolou Ruska už moc Ukrajinců nezůstalo. Máte tam obyvatelstvo, které už je většinově proruské a v případě dobytí území zpět tam máte lidi, kteří nebudou šťastní. Přesto je to mezinárodně uznané ukrajinské území. Jestli bude ukrajinský lid to území chtít zpět i za cenu velkých ztrát, nebo kývnou na nějakou dohodu, není ale na nás.

12:00 - Radši bych viděl větší aktivitu NATO na Ukrajině. Ale to je můj aktivistický idealismus. Na druhou stranu mám respekt k realitě. NATO je obranná aliance a nemá ve svém vínku to, aby fungovala mimo své území, pokud se na tom všichni nedohodnou. Nedohodnou se na tom proto, že Rusko není Afghánistán ani Srbsko, ale má jaderné zbraně. Já sám myslím, že bychom se neměli nechat zastrašit, ale jsou tu státníci, kteří se toho reálně obávají a jsou navíc pod tlakem obav veřejnosti.

15:00 - Ukrajinci jsou s NATO ve stejné pozici jako Švédi a Finové, mají status partnerské země. Tohle partnerství je v případě napadení k ničemu, i proto Švédsko a Finsko stojí o vstup do Aliance.

16:00 - Nemyslím, že sankce nefungují, ale když tu máme stále energetickou závislost na Rusku – hlavně pokud jde o plyn, tak to fungovat nemůže. Jen když si vezmete, kolik Rusům denně posíláme peněz – 800 milionů euro denně, aby nám ho neodstřihli. Navíc je tu Čína a my nevíme, jestli se nerozhodne náš sankční tlak kompenzovat. Osobně si ale myslím, že ne. Pro ni je obchodní vztah s EU velmi zásadní.

19:00 - Jste zklamaný, že není dohoda na embargu na ruskou ropu? Mě to až uráží. Nedumáme přece o tom, jestli Rusko koná dobře. Napadlo suverénní stát.

20:00 - Jak dlouho očekáváte, že evropská jednota vůči Rusku vydrží? Ti, co nebyli slyšet, nezmizeli, pořád tu jsou. Jejich hlas začne sílit, jak začne být svět unaven z války. Zima, která je před námi, bude klíčovým momentem, protože budeme řešit, čím zatopíme a budou růst ceny komodit včetně potravin. To bude živná půda pro populisty. Dalším klíčovým momentem budou za dva roky volby v USA.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované