Článek
Pokud příští vláda řekne ne zvyšování výdajů na obranu, spojenci na to budou muset zareagovat, říká šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad.
Budou před podzimními sněmovními volbami sílit témata bezpečnosti a podpory Ukrajiny? Jak se do kampaně propíše členství České republiky v EU a NATO? A jak to může fungovat u voličů?
Téma pro Marii Bastlovou, sociologa a šéfa výzkumné agentury STEM Martina Buchtíka a jejich hosta, bývalého novináře, dnes ředitele komunikace think-tanku GLOBSEC Filipa Nerada v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb.
Česká republika se dlouhodobě řadí mezi jednu z nejbezpečnějších zemí světa. Přesto je pro obyvatele téma bezpečí v současnosti jedním ze zásadních témat. Doléhá na ně totiž pokračující válka na Ukrajině. Například podle březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) považuje 66 procent lidí konflikt za hrozbu pro bezpečnost Česka.
To si dobře uvědomují i jednotlivé strany. Podpora Ukrajiny, bezpečnost, obrana nebo migrace tak patří v kampani před letošními sněmovními volbami mezi často skloňovaná témata.
Závazek pro nastupující vládu
Jak se bezpečnostní otázky odrazí ve volbách? Podle Filipa Nerada z think-tanku GLOBSEC bude do značné míry záležet na tom, zda dojde k posunu v řešení války na Ukrajině. Zároveň očekává, že s blížícími se volbami bude sílit zejména téma navyšování výdajů na obranu.
„Současná vláda se zavázala, že bude tyto výdaje postupně navyšovat. Plus je tady k tomu závazek navýšit v rámci NATO obranné výdaje až na 5 procent HDP. Takže tady je nějaký závazek i pro nastupující vládu. A teď bude záležet na tom, jestli to vezme za své a bude v tom pokračovat, nebo řekne: ‚Ne, my od toho odstupujeme.‘ Což bude mít samozřejmě dopady právě i směrem k NATO. Spojenci na to budou muset zareagovat a něco to vyvolá,“ upozorňuje Nerad.
Pozvání do dalšího bonusového dílu Ptám se já - Rok voleb Marie Bastlové a Martina Buchtíka přijal šéf komunikace GLOBSEC Filip Nerad.
Strany by se proto měly k tématu peněz na obranu jednoznačně postavit - a svým voličům vysvětlit, jaké mají plány.
V obecných bezpečnostních otázkách můžou mít voliči podle sociologa Martina Buchtíka poměrně jasno už nyní.
„Už je dlouhodobě jasné, jakou pozici jednotlivé strany zastávají. S výjimkou hnutí ANO, které nemá jednoduchou pozici. Protože voliči ANO jsou v tomto tématu opravdu rozdělení. I proto Andrej Babiš zezačátku říkal: ‚Já se o tom vůbec bavit nechci, to není téma. Všechno to vyřeší Donald Trump, tohle my řešit vůbec nepotřebujeme.‘ Ale pak se do toho samozřejmě začal zamotávat.“
„Otázka je, jestli to, že v jednu chvíli Andrej Babiš něco vyhlásí, a pak to zase dementuje, je nějaká jeho taktická chyba, protože se příliš rozohnil ve Sněmovně. Nebo ANO může mít dvě sdělení pro různá publika, pro ta různá voličská křídla. Ostatně vidíme, že když nemluví Andrej Babiš, ale jednotliví zástupci hnutí, tak často není zjevné, že by byli z jedné politické strany,“ poznamenává Buchtík.
„Vidíme i zpochybňování pokračování české muniční iniciativy. Ale mám z vyjádření Andreje Babiše nebo dalších představitelů hnutí ANO dojem, že na to nemají úplně vyjasněný názor. Zase se vyjádřili v tom smyslu, že by tu iniciativu mohlo převzít NATO, což je opravdu také jedna z myšlenek, jak by to mohlo dál pokračovat. Takže to vidím spíše pragmaticky, že ani hnutí ANO nemá v plánu to nějakým způsobem rušit,“ dodává Nerad.
NATO je v Česku populárnější
V letošní kampani téměř nejsou slyšet hlasy volající po vystoupení ze Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. Jedinou výjimkou je hnutí Stačilo!, které má obecné referendum, včetně referenda o účasti Česka v EU a NATO, ve svém programu.
Jak toto téma dokáže voliče oslovit? „Uvidíme to až podle výsledků voleb a kolik Stačilo! dostane,“ reaguje sociolog Buchtík.
„NATO a členství v NATO je v české společnosti výrazně populárnější než v Evropské unii, a to dlouhodobě. Pokud Češi uznávají, že jsme něčeho členy, tak rozhodně víc NATO než Evropské unie. To, že NATO nám pomáhá zajišťovat naši bezpečnost, většina Čechů vnímá pozitivně,“ říká šéf komunikace GLOBSEC Nerad.
„V tomto ohledu je zajímavé, že volání po referendu o vystoupení z Evropské unie vlastně po brexitu napříč Evropskou unií opadlo. Strany, které to do té doby měly v programu, viděly, jaké problémy vystoupení z EU přináší. To byla výrazná zpráva pro řadu nacionalistických stran, drtivá většina z nich od toho ustoupila a už to ve svých programech nemají,“ říká Nerad a pokračuje:
„Ale přišly s tezí, že chtějí EU změnit zevnitř. Aby byla více unií národních států a ty měly silnější slovo. To, co má třeba Stačilo! ve svém programu, je dnes spíše výjimečné, než že by to byl nějaký evropský trend.“
Od roku 2015 strany před volbami často sázely také na migraci. Přestože počty uprchlíků zejména na našem území v poslední době slábnou, migrace zůstává velkým tématem například pro SPD.
„Pro SPD je to rozhodně dobrá sázka, protože to je jedno z klíčových témat, proč voliči volí SPD a ne třeba jiné strany. Je to opravdu jejich jádrové téma, které si musí držet. Stejně tak jako strany vládní koalice si budou držet ruskou agresi a to, že je potřeba bojovat s Ruskem,“ říká sociolog Martin Buchtík.
„Paradoxně v současnosti většina stran v tom, co proklamuje a co slibuje, sází na recepty, které teď už Evropská unie dělá. Chce, aby byla lépe zabezpečená vnější hranice Evropské unie, chce zlepšit návratovou politiku, dojednávat dohody s třetími zeměmi, kam by bylo možné odvážet migranty a podobně,“ říká Filip Nerad. „Zatímco před 10 lety patřilo Česko v přísnějším přístupu k migraci na nejradikálnější křídlo, tak teď se razantnější přístup k té problematice stal evropským mainstreamem.“
Stejná story jako o romské menšině
Větší emoce může v kampani ovšem ještě vzbudit téma podpory ukrajinských uprchlíků v Česku. Do těch se čas od času rádi opírají zejména zástupci opozice.
„Zrovna téma sociálních dávek je zajímavé v tom, že je to jenom převyprávění stejného příběhu, který si vyprávíme o romské menšině nebo v jazyce některých politiků o nepřizpůsobivých. A teď to vztahujeme na Ukrajince. Ale je to ta samá story. A v české veřejnosti se pak děje to, že lidé mají pocit, že se na podporu ukrajinským uprchlíkům dává třeba pětkrát tolik peněz, než se skutečně dává,“ dodává sociolog.
Podle nedávného průzkumu STEM si téměř tři pětiny lidí si myslí, že Česká republika přijala z Ukrajiny příliš mnoho utečenců a že zemi ekonomicky zatěžují. Setrvání Ukrajinců u nás nicméně dál podporuje více než polovina lidí a podle třetiny jsou dokonce přínosem.
Jaká evropská témata ještě můžou promluvit do letošních voleb? A čeho se čeští voliči obávají nejvíc?
Celý bonusový díl Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.
Martin Buchtík a Marie Bastlová.
V bonusovém projektu pořadu Ptám se já – Rok voleb moderátorka Marie Bastlová a sociolog Martin Buchtík glosují zásadní trendy a témata letošních sněmovních voleb.
Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.
