Propásli jsme posledních 10 let, říká ekonom

ANO slibuje vyšší platy i důchody a snížení daní. Spolu trvá na růstu výdajů na obranu a láká na investice a nezvyšování daní. SPD zase na levné potraviny i energie. Které předvolební sliby ekonomy děsí nejvíc?

Hostem Ptám se já byl ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich.

Necelý měsíc před volbami do Poslanecké sněmovny většina stran konečně odtajnila své recepty pro Česko na příští čtyři roky. Naposledy v pondělí představilo svůj program opoziční hnutí SPD, které slibuje například levnější potraviny a energie, dostupnější bydlení i zdravotnictví a zároveň odmítá zvyšování daní.

Ještě velkorysejší je ve svých slibech favorit těchto voleb. Opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše v obsáhlém a velmi podrobném programu láká mimo jiné na zrušení změn penzijního systému, které prosadila dosluhující vláda, zvyšování důchodů a platů, obnovení některých daňových slev nebo snižování daní.

Řada ekonomů upozorňuje, že pokud by ANO vyhrálo a skutečně by po volbách naplnilo svůj program, prohloubilo by to výrazně deficit státního rozpočtu a zadlužení státu.

„V podstatě to bude poslední výdajová party této země. Potom začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne,“ shrnul možné dopady plánů ANO ekonom Daniel Münich v Ptám se já.

„Myslím, že ANO i dovládne, za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa,“ dodal.

Kam by předvolební sliby Česko dovedly? Co splnily současné koaliční strany a co od nich čekat po volbách? A co by měla dělat příští vláda, pokud by skutečně a dlouhodobě chtěla prospět této zemi?

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Co nejšílenějšího z ekonomického pohledu jste v kampani zatím slyšel? – Asi nejšílenější představa je v programu ANO o tom, že se dá rozdat tolik dárků na všech stranách, dominantně finančních dárků. A zároveň na to někde vykouzlit peníze v šedé ekonomice. To je podle mě nejabsurdnější slib. Mnozí lidé to přirovnávají k aféře lithium. Slib, za kterým nic není, nebo hrozba, za kterou nic není.

3:00 Kdyby ANO zvítězilo a mělo šanci realizovat svůj program v podobě, v jaké ho napsalo, co by to pro tuto zemi znamenalo? – Tam jsou dva výdajové efekty. Krátkodobý během vládnutí příští vlády, ty čtyři roky. A potom je tam dlouhodobý efekt. Zatímco ty krátkodobé a střednědobé jsou v řádu dodatečných výdajů stovky miliard, když přepočítáme všechny dílčí sliby, tak v dlouhodobém horizontu se začne do výdajů promítat především zrušení důchodové reformy. Což se začne promítat v horizontu deseti a více let, ale bylo by to už diametrálně více než 100 miliard, to dělá klidně i částku dalších 200 miliard k těm prvotním miliardám.

3:30 Takže kdyby se to stalo, tak se dá říct, že příští čtyři roky se budeme mít dobře? – V podstatě to bude poslední výdajová party této země. Potom prostě začnou této zemi vládnout finanční trhy a nějaká brutální finanční konsolidace, kde už se nikdo nebude ptát, jestli to bolí, nebo ne. A myslím, že ANO i dovládne, že za ty čtyři roky se dá poměrně dobře utrácet. A finanční trhy to ještě vydrží. Ale je to taková politika po nás potopa.

5:00 Který z těch slibů je v tomto směru nejnebezpečnější? Je to slib ANO vrátit změny důchodů zpět před fungování této vlády, tedy opět zrychlit valorizace, zastropovat důchodový věk na 65 letech? Je tohle to nejdražší? – Určitě zrušení důchodové reformy, protože tam je největší objem peněz. A zároveň se ty věci budou vracet v budoucnosti ještě obtížněji, než se schvalovaly teď za současné vlády. Protože voličů, kteří už budou v penzi nebo blízko k penzi, bude v poměru k ostatním ještě více a budou si hlídat svoji penzi bez ohledu na to, co mladší budou muset platit na daních, kolik se bude investovat do školství a do vědy. A v podstatě už to bude z pohledu politické ekonomie nevratný krok.

5:30 To bychom mluvili o kterém roce? – To je právě ten problém. To se nedá plánovat už jenom proto, že nevíme, jaké bude tempo zadlužování. Zároveň nevíme, jestli nepřijde nějaká další krize. (…) Nejlepší časy na strukturální reformy už skončily. Propásli jsme posledních deset let. To se netýká jen současné vlády, to jsou i ty předchozí dvě, kdy bylo ještě relativně dost peněz. Neměli jsme tady problémy s obranou, neměli jsme problém s energetikou a neměli jsme už opravdu za rohem demografické stárnutí obyvatelstva.

6:00 Mám takový pocit, že každá příští vláda, pokud bude aspoň trochu rozumná, bude nucena konsolidovat a nebude jí zbývat čas na systémové reformy. Ale to nás vrací zpátky k historické události, které se říká zrušení superhrubé mzdy. – Což řada ekonomů zmiňuje jako moment, který znamená a bude znamenat fatální problémy pro ekonomiku. – Vnímám to jako lipanskou prohru, kde jsme sami prohráli. A negativní dopad na celou republiku bude dlouhodobý. Možná i dlouhé dekády budeme permanentně řešit, kde vzít peníze na kdeco, na důchody, na zdravotnictví, na školství, na vědu, na rozvoj dalších věcí. Ty vlády budou pod obrovským tlakem na jedné straně voličů, myslím seniorů, kteří budou chtít své důchody a své zdraví. A na druhé straně bude obrana. A už poslední roky to vidíme, jde to na úkor investic do dlouhodobější budoucnosti, to znamená školství, vědy a podobně.

7:30 Ta linie je stále jednotná, hnutí ANO, ODS, SPD, všichni si stojí za rozhodnutím zrušení superhrubé mzdy. A zároveň si stojí za tím, že nebudou zvyšovat daně po tom obrovském snížení daní. Jenom připomenu, že nám chybí v rozpočtu v důsledku tohoto kroku 150 miliard. To je víc než polovina současného deficitu, nad kterým dnes všichni pláčou.

9:00 Co slib ANO zvyšovat nástupní platy, například učitelům? – Záleží hodně na tom, jak bude vypadat rozpočet na příští rok, když to řeknu jednoduše. Pokud by vypadal tak, jak byl navržen Ministerstvem financí, tak bychom se téměř dotkli historického minima. Doufám, že se to nestane. Samozřejmě kvalita zájemců o učitelskou profesi závisí kromě jiného na výši relativních platů. Takže to, jak dobře bude fungovat české vysoké školství za deset, dvacet nebo třicet let, závisí na tom, jestli budeme dnes ochotni jim zaplatit adekvátní peníze.

10:00 Dále je skupina státních zaměstnanců, úředníků, když to řeknu lidovým jazykem. Tam došlo v posledních letech také k obrovskému propadu, také k historickému minimu relativních platů. A zde si musíme říct, že se musíme rozhodnout, jestli chceme štíhlý stát, anebo vyhladovělý stát. Jestliže chceme dělat strukturální reformy, modernizační reformy, budeme na to nutně potřebovat velice schopné úředníky. (…) Nejenže se nám nepodařilo zavést digitalizaci stavebního řízení, ale nepovede se nám spousta dalších věcí, protože tam nebudou lidé, kteří to budou schopni realizovat.

11:00 A bezpečnostní složky? – Politici ze strany ANO říkají, že pořádně nevědí, na co by se peníze na obranu utratily, pokud by se navýšily. Já myslím, že platy vojáků jsou jasný cíl. Zvýšit je natolik, abychom měli dostatek solidních, adekvátních zájemců o službu v armádě, kteří v ní skutečně dlouhodobě budou sloužit. To dnes není. A jiná cesta než nabídnout solidní platy, dobré ubytování a další benefity není.

13:00 ANO tvrdí, že má své sliby finančně pokryté svými plány, jak navýšit příjmy státního rozpočtu. Je to lepší výběr daní, slibují mnohem větší kontrolu možných daňových úniků. Pak také slibují, že by to financovali výnosem z růstu hospodářství. Je to reálné? – Když si člověk zkusí spočítat fiktivní peníze, které jsou někde schované v šedé ekonomice, tak zjistí, že to je fata morgána, když to porovná s těmi sliby. V programu ANO je i řada rozumných věcí, které nejsou nutně spojeny s penězi, obzvlášť třeba ve vzdělávací části nebo ve výzkumu. Ale kdybychom si položili na misky vah reálně viditelné výdaje a na druhou stranu fiktivní peníze, které by se daly získat v šedé ekonomice, tak se nám to převáží prudce na stranu výdajů.

19:00 Koalice Spolu slibuje další konsolidaci veřejných rozpočtů, zodpovědné hospodaření, velké omezení dotací. Dařilo se jí to v této vládě, máme jí tyto sliby věřit pro příští čtyři roky? – Vezměme si dotace. Nejvyšší kontrolní úřad a řada kolegů ekonomů říkají, že Česká republika se stala královstvím dotací. Dotací máme extrémní množství, nikdo se v tom už nevyzná, teče tam obrovský balík peněz, nad kterým vlastně nemáme pořádnou kontrolu, vytváří to obrovské administrativní zátěže, samozřejmě to vytváří prostor pro korupci a tak dále. Za ty čtyři roky se sice nějakým způsobem posunula elektronizace, data o těch dotacích a žádostech o dotace jsou někde uložena, archivována. Ale nepamatuji se, neviděl jsem, že by vznikl systém nějakého auditu těch programů.

20:00 Žádný systém auditu neexistuje. Takže když najednou přijde někdo s návrhem, že se tedy mají zredukovat dotace, tak ministr financí a potažmo celá vláda vlastně nevědí, za který provaz zatáhnout. Protože nic nevíme. To je velká škoda, že se s tím nezačalo.

22:00 Co je pro vás i jako člena NERV největší zklamání, že vláda nevzala za své nebo nedotáhla do konce? – Po dlouholetých zkušenostech, a teď myslím dekády, co takto různě působím, jsem zklamán být nemohl, protože jsem už předem neměl žádná velká očekávání. Nakonec to dopadlo víceméně ve shodě s těmi poměrně skeptickými očekáváními, že se podaří realizovat třetina nebo polovina jak opatření, tak vyjádřeno objemem uspořených peněz. (…) A teď vidíme program pravděpodobného vítěze voleb, že to všechno zruší. Tak tohle je možná největší zklamání.

23:00 Další velké téma voleb, které se prolíná politickými programy, je slib levných energií. Jak vnímáte nápady třeba na vystoupení z lipské burzy, zestátnění ČEZ, snížení poplatků na obnovitelné zdroje a tak dále? – Co se bavím s kolegy nebo se skutečnými odborníky na energetiku a životní prostředí a regulace, tak sdílí názor, že naprostá většina těchto politických deklarací je extrémně přehnaná. Jde o extrémní strašení. Můžeme se znovu vrátit ke strašení lithiem. Je to něco podobného. Něco, co možná uvaří výsledek letošních voleb. Všichni to cítí. A voličům, chudákům, protože to jsou složité věci, skutečně předkládají obrovské hrozby: Když je nezvolí, tak dojde ke katastrofě a ta katastrofa je obrovská. Zatímco realita je výrazně jiná, například u emisních povolenek EU ETS 2.

25:00 Co sliby týkající se snížení cen potravin? – Regulovat ceny potravin je samozřejmě ekonomický nesmysl. Protože má dalekosáhlé sekundární negativní dopady. Na druhou stranu, abych aspoň někde něco pochválil, tak jsem si všiml v programu SPD, že tam mají, že zvýší konkurenci na trhu. Tím, že změní fungování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tady s nimi naprosto souhlasím. Voláme po tom dlouho, že fungování tohoto úřadu je potřeba změnit a modernizovat. A hlásím se k tomu, byť to asi hnutí SPD takto nemyslelo, že je to právě nedostatek konkurence.

30:00 Co by poctivý politik, pokud jde o otázku daní a daňových příjmů pro tento stát, měl říct voličům, kdyby chtěl být upřímný? – Měl by říct, že je to prohraná bitva. Myslím konec roku 2020 (zrušení superhrubé mzdy, pozn. red.), že to bylo špatně a že to bude potřeba napravit. A že pokud se chceme zbavit permanentních balíčků a škrcení školství, vědy a dalších důležitých oblastí, tak budeme muset holt zvýšit daně.