Hlavní obsah

Rusko to ještě nevzdalo. Válka je v nesmírně nebezpečné fázi, říká Landovský

Hostem Ptám se já byl velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.Video: Marie Bastlová , Seznam Zprávy

 

Reklama

18. 11. 2022 15:45
Článek

V noci z úterý na středu se svět ocitl na prahu vyostření válečného konfliktu na Ukrajině. To když na území Polska dopadla raketa a zdálo se, že byla vypálena Ruskem. To se nakonec nepotvrdilo. Jak vyhrocená situace to byla?

Na to dnes v podcastu Ptám se já odpovídal velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský.

„Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko,“ říká v Ptám se já Jakub Landovský a dodává: „Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to neznamená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko.“

I západní státníci zdůrazňují, že i když Polsko zasáhla zřejmě raketa ukrajinské protivzdušné obrany, zodpovědnost nese Rusko. To totiž v posledních dnech výrazně zesílilo útoky na ukrajinskou infrastrukturu a před zimou se soustředí především na narušení dodávek elektřiny, což na Ukrajině trápí miliony lidí. Landovský v té souvislosti připomíná, že jde o válečné zločiny.

Jak se v zákulisí velké světové diplomacie řeší krizové okamžiky války na Ukrajině? A jak se z pohledu NATO vyvíjí válka na Ukrajině? A kdy lze čekat, že do Severoatlantické aliance přistoupí Finsko a Švédsko?

Sledujte rozhovor v úvodním videu, nebo si ho odpoledne poslechněte ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:50 Dá se říct, že krize a napětí způsobené dopadem raket na polské území je dnes zažehnána? - Ta úroveň napětí je mnohem menší s tím, jak se situace vyjasňuje. Stále sice probíhá vyšetřování, ale žádná z těch hypotéz neukazuje na úmysl. A k tomu, aby se dala do pohybu ta mašinérie, je potřeba, aby se jednalo o úmyslný útok na alianční území. To je litera článku 5, úmyslný ozbrojený útok na alianční území. My se ale nedomníváme, že ať už to bylo jakkoliv, že za tím incidentem byla nějaká úmyslná snaha napadnout Polsko.

2:10 Vyšetřování není u konce, polská strana poskytuje prostor v co nejvyšší míře. Ten nejpravděpodobnější scénář je, že ukrajinská protivzdušná obrana v oprávněné obraně území vypálila raketu, která sledovala ruskou raketu. A ta nezamýšleně dopadla na polskou stranu. Bude se zkoumat, jak vypadají trosky, jak vypadají radarové záznamy. Ale to neznamená, že zodpovědnost nese Ukrajina. Zodpovědnost nese Rusko. My pro ten jeden strom na polské straně hranice nesmíme přehlédnout les raket na straně ukrajinské a útok na civilní infrastrukturu, zejména na tu energetickou, je vlastně válečným zločinem. A to je důležité mít neustále na paměti.

4:00 A proč tolik evropských politiků reagovalo tak vyhroceně? - Za tím emotivním vyjádřením kohokoli stojí snaha potvrdit Polsku, že stojíme za ním. To je takový alianční instinkt, že v momentě, kdy dojde k jakémukoliv ohrožení nějakého spojence, tak vždycky nastoupí především spojenectví. My nejsme pouze členy jedné mezinárodní organizace, my jsme spojenci Polska, Polsko je spojenec České republiky, spojenec Spojených států, Francie, Německa, Itálie. Tady nastupuje něco jako v rodině, že se všichni semkneme dohromady a vyjádříme solidaritu. Také se jedná o incident, který usmrtil dva lidi, takže se kondoluje. A v této rovině se nesla všechna vyjádření, která jsem měl možnost registrovat.

5:30 Jak vypadá zákulisí velké světové diplomacie v takové chvíli? - Má to určitá pravidla, Aliance není pouze politickou organizací, ale je vojensko-politickou organizací. Takže to tomu dává rozměr, aby se jednalo s absolutním rozmyslem. Konsenzus všech členů je nutnou podmínkou jakéhokoliv kroku, tedy ty informace a události se zpracovávají dosti standardně. Ale rychlost, s jakou reagujeme na krize, se výrazně zvýšila. Už druhý den ráno jsme seděli, dostávali jsme brífinky a bylo již v podstatě jasné, že analytické, vojenské, zpravodajské zázemí Aliance funguje velice dobře. Počkali jsme samozřejmě, co na to hlavní postižená strana, tedy Polsko, protože nás zajímalo jako spojence, jestli Polsko bude mít nějaké požadavky. Tentokrát vystoupili spojenci skutečně velice jednotně. Domluvili jsme se společně, že tu věc bude komunikovat generální tajemník, který tak učinil hned po jednání Severoatlantické rady. Bylo třeba říci veřejnosti: Uklidněte se, ta situace je pod kontrolou. A tenhle signál se, myslím, podařilo přenést na tu veřejnou komunikační linku.

9:00 A jak reagovalo v zákulisí Rusko? Snažilo se vás ujistit, že je v tom nevinně? - Existují vojenské komunikační kanály, ale nejsou politické. Rozhodně nejsme ve stavu, že bychom se s Rusy potkávali. S Ruskem jsme se na politické úrovni viděli naposledy 12. ledna na Radě NATO. Právě tento incident ukazuje důležitost toho, aby existovaly technicko-vojenské kanály komunikace, které mají za úkol vyjasnit nějakou špatnou kalkulaci, nějaký nezamýšlený efekt. Zatím nemám žádné informace o tom, že by proběhla nějaká interakce s NATO. Zároveň se státníci viděli na G20, odsoudili ten konflikt na Ukrajině. Tam je třeba vážit každé slovo, ale já to považuji za další odsouzení toho, co Rusko dělá. A ruská strana se vyjádřila ve veřejném prostoru.

11:00 Uvidíme, jak to bude dál. Já si myslím, že celá ta věc nebude úplně určující pro průběh konfliktu. Na rozdíl od toho, o co se Rusko snaží. Snaží se podlomit ukrajinskou morálku tím, že útočí na energetickou infrastrukturu. Ale domnívám se, že Rusko se, jako v mnoha dalších předchozích případech, hrubě plete v tom, jaký to bude mít dopad na ukrajinské obyvatelstvo a na jeho morálku a připravenost dále bránit svoji zemi. Já si myslím, že to opět nebude fungovat. (…) Ta ukrajinská odhodlanost je úplně pevná, ani v ní není žádná hysterická urputnost. Je to prostě jenom vnitřní rozhodnutí, že je třeba svoji zemi chránit za všech okolností.

13:00 Úloha NATO je dvojí. Je třeba opravdu precizně rozlišovat mezi tím, co je NATO jako organizace a co jsou spojenci. Debaty o tom, že by se mělo NATO jako organizace se vším, co je schopná dát k dispozici, účastnit toho konfliktu, skutečně žádné nejsou. To ovšem nebrání spojencům pomáhat i v jiných formátech, které jsou širší, než je Severoatlantická aliance, například kontaktní skupina pro Ukrajinu. Tou základní úlohou NATO je chránit nás všechny od prvního momentu konfliktu. Ruská strana čím dál tím víc mluví o tom, že je vlastně ve válce se Severoatlantickou aliancí, to je nebezpečná rétorika, protože tomu tak není. NATO není účastníkem konfliktu a takto to zůstane i nadále. Zároveň s tím účinná pomoc má různé podoby a my se tady i mezi spojenci bavíme o tom, kde je ta pomoc nejúčinnější. Teď je to oblast protivzdušné obrany. Evropská unie se připojila k organizacím, které pomáhají v oblasti výcviku. A tahle věc je také nesmírně důležitá.

16:40 Jsme ve fázi, kdy nadpoloviční většina okupovaného území po 24. únoru je již zpátky v ukrajinských rukou, to je velice emotivní. Velká města jako Cherson jsou i symbolicky i emočně důležitou vzpruhou pro Ukrajince. Zároveň Rusko to ještě nevzdalo. Neustále se snaží určitými prostředky naplnit svůj plán. A začíná trpět nedostatkem všeho možného včetně morálky. Jsme ve fázi konfliktu, která je nesmírně nebezpečná, jak ze strany Ruska, které špatně vyhodnotí situaci a třeba se uchýlí k použití nekonvenčních zbraní, tak na straně nás ostatních. Je třeba vážit každý krok. Tady bych vydefinoval jakýsi strop, a tím je nukleární eskalace.

20:00 Ten konflikt měl ve svých fázích chvíle, kdy ruská jaderná rétorika způsobila to, že v Evropě došlo k vyprodání jódových tablet. Tam v tuhle chvíli nejsme, ale zároveň ten konflikt prostě není bez rizika. A tady je velice důležitá úloha alianční uměřenosti, ale i výjimečná úloha Spojených států v rámci jejich vlastních diplomatických aktivit. Viz třeba setkání šéfa CIA Burnse s Naryškinem (šéfem ruské civilní rozvědky - pozn. redakce) v Ankaře. To jsou věci, které mají za úkol přesně nastavit tu situaci tak, aby nedošlo k proražení nukleárního stropu.

21:00 Jaká je pozice prezidenta Putina, začíná slábnout? - Každá vojenská prohra znamenala pro Rusko velkou změnu, Když Putin válku prohraje, tak ty změny patrně přijmou. Ale obávám se, že ta změna nepřijde odspoda. Spíše dojde k palácovým převratům. Ale to není to hlavní. Hlavní by pro nás mělo být, abychom pomohli Ukrajině. A tím uhájili vlastní bezpečnost.

22:30 Kde podle vás bude dokončen ratifikační proces týkající se vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance a kdy bude moci dojít k vstupu jako takovému? - Doufám, že co nejdříve. Česká republika samozřejmě jako většina spojenců za svou stranu už ten ratifikační proces uzavřela. (…) Můj odhad je, že na summitu ve Vilniusu budeme mít rozhodnutí, to znamená nejpozději příští rok v červnu.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované