Hlavní obsah

Stanjura: Uděláme všechno pro to, abychom volby vyhráli

Hostem speciálu Ptám se já na pražské VŠE byl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).Video: Marie Bastlová, Seznam Zprávy

 

Reklama

Článek

Vláda si může ke konci roku oddechnout. Přes odpor opozice prosadila konsolidační balíček i státní rozpočet. Přestála i velké protesty odborů, lékařů a škol. Kde a na kom chce stát dál šetřit?

Hostem Ptám se já v rámci speciálu Seznam Zpráv „Zadlužené Česko“ ve čtvrtek 14. 12. na Vysoké škole ekonomické v Praze byl spolu s hlavním ekonomem Deloitte a poradcem premiéra Davidem Markem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Jedním z hlavních programových bodů kabinetu Petra Fialy (ODS) bylo zpomalit hrozivé tempo zadlužování státu a zvětšující se schodky veřejných rozpočtů. Pro letošek vláda prosadila deficit 295 miliard korun s příjmy 1,93 bilionu a výdaji 2,22 bilionu korun. A podle ministra financí se plánovaný schodek skutečně dodržet podaří: „Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů, ale je vysoce pravděpodobné, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.“

Pro příští rok vláda plánuje výdaje snižovat a počítá se schodkem 252 miliard korun. Pomoci jí k tomu má i konsolidační balíček, který přes obstrukce ze strany sněmovní opozice schválily obě komory parlamentu a později podepsal prezident. Přijatá opatření vyvolala velké protesty proti vládě, na přelomu listopadu a prosince stávkovaly podniky, úřady, školy i lékaři.

Těm se nakonec podařilo vyjednat dohodu o zvýšení výdělků podle stupně vzdělání a dostali příslib na další změny v systému přetíženého českého zdravotnictví. Stanjura ohodnotil dohodu jako rozumnou.

K protestu ve školách naopak zopakoval, že pro něj doteď nevidí žádný důvod. „Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný,“ řekl Stanjura.

+1

Důvodem stávky ve školách byla i snaha o navýšení prostředků pro nepedagogické pracovníky, kteří se podle ředitelů za současné mzdy shánějí jen těžko. „Tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře,“ komentoval to šéf státní kasy s tím, že například platy personálu ve školních jídelnách nejsou horší než v soukromém sektoru. „V této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.“

Jak chce vláda problémy ve školách řešit? Vyplatilo se snižování DPH na potraviny? Jaké dotace hodlá stát škrtat? A jak chce kabinet opět získat u voličů popularitu?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Ještě před půlrokem v podstatě všichni experti a ekonomové tvrdili, že nemáte šanci dodržet schválený státní rozpočet. Jak to vypadá teď? - Všichni to neříkali, já jsem říkal, že máme velkou šanci ho dodržet, a dneska vím, že pravdu mělo Ministerstvo financí, vláda. Protože ten schodek dodržíme. Mám čísla k včerejšímu dni (k 13. 12., pozn. red.). Ono se to nedá úplně predikovat přesně na stovky milionů nebo přesně na miliardy, ale je vysoce pravděpodobné, na více než 98 procent, že ten schodek bude dodržen. To znamená, že nepřekročíme plánované výdaje.

5:00 Když jste nastoupil do funkce, tak jste vyhlásil ambici mít do konce volebního období státní rozpočet se schodkem 150 miliard korun, což se téměř jistě nepodaří, střednědobý výhled vašeho ministerstva počítá s tím, že v roce 2025 by měl být schodek 235 miliard korun. Je pro vás velké zklamání? - Není to velké zklamání. Mě to samozřejmě mrzí. Bylo to v době, kdy jsme nevěděli, že kousek od České republiky bude probíhat válka, kdy Putin bude používat energie, respektive suroviny jako zbraň v tom politickém a vojenském zápase. A můžeme se podívat, kdo z expertů předvídal tak vysokou míru inflace, která byla v loňském roce a která bohužel bude i v letošním roce.

7:00 Vy máte za sebou poměrně tvrdý souboj o rozpočet na příští rok. Jak po těch několika měsících souboje o každou miliardu vnímáte ten velmi nedávný ústupek, který vaše vláda udělala protestujícím lékařům a kývla na navýšení základních platů lékařů podle různého stupně dosažené odbornosti? Bral jste to jako prohru vašeho kabinetu? - Určitě ne. A zkusíme se zeptat i tady auditoria, jak velký ten ústupek je v korunách, aby bylo jasné, o jaké částce mluvíme. - Necelých 10 miliard korun. - Ne. Původně schválené zdravotně-pojistné plány pro příští rok, které prošly bez veřejné debaty, v sobě obsahovaly navýšení platů ve zdravotnictví o 6,8 miliardy a výsledek vyjednávání je 9,8 miliardy. Celkový objem veřejného zdravotního pojištění, abych to zaokrouhlil, je půl bilionu, přes 500 miliard, tak vidíte, že procentuálně to není nějak vysoké a ten ústupek je méně než 1 procento celkových výdajů tohoto systému. Takže já to považuji za rozumnou dohodu.

9:00 Co jste si potom s kolegy na vládě říkali, když velmi záhy poté přišli odboráři, kterým jste kývli na jeden požadavek, s požadavkem dalším, s výsluhami pro lékaře? - Nejdřív jsem si myslel, že to je fake. Nechtěl jsem tomu věřit, ale já myslím, že reakce veřejnosti byla natolik silná, že ti, kteří to říkali, pochopili, že přestřelili.

9:00 Bouřily se i školy, dostanou o něco méně peněz na nepedagogické pracovníky, kde bude muset docházet k úsporám a škrtům neobsazených míst. - To ale počkejte, škrtneme neobsazené místo. To je přece úplně logické. - Ale ředitelé argumentovali tím, že si těmi penězi pomáhali, aby dokázali vůbec zaplatit personál, který do těch škol hledali, protože za peníze, které jsou na jejich platy vyčleněny, nebyli schopni ta místa obsadit. - Mám na to úplně jednoduchou odpověď: nemáme ještě výsledky, ale v této chvíli Ministerstvo školství porovnává pro tyto profese platy ve veřejné sféře a privátní sféře. A podle prvních výsledků, ale nejsou ještě konečné, tam žádný rozdíl není. Jejich odměňování je stejné ve veřejné i v soukromé sféře.

11:00 Takže kuchařkám, které vaří třeba s desetiletou praxí ve školních jídelnách za 23 tisíc hrubého, byste vzkázal, že jsou na tom stejně jako v  privátu. - Určitě bych nic nevzkazoval. Mně to přijde poměrně arogantní, když někdo takhle vzkazuje. Řeknu pravdu, která není úplně příjemná. Máme průměrný plat nebo průměrnou mzdu, a pak je logické, že ji neberou všichni, to bychom měli všichni stejné platy nebo mzdy. A jsou profese, které s tím, že jsou žádanější na trhu práce, tak tam ti lidé mají nadprůměrné mzdy. A pak máme ty, kteří mají podprůměrné mzdy. Když si řekneme, kolik máme pedagogů a že podle zákona mají dostat 130 procent průměrné mzdy, tak stejné množství lidí musí brát 70 procent průměrné mzdy, aby to vyšlo. Nebo dvojnásobný počet těch pedagogů musí brát 85 procent průměrné mzdy, aby to vyšlo. A tak to prostě je, to neurčuje vláda, to určuje pracovní trh. Některé profese jsou prostě honorované lépe a některé hůře.

12:00 Ale já se ptám proto, že ředitelé škol říkají, že za ty peníze nejsou schopni ty pozice obsadit. - Není lékem na problémy, které máme, že stát nasype víc peněz. Musíme se podívat na ten systém. A teď budeme mluvit o regionálním školství, ne o vysokém školství, pravidla jsou nastavená neefektivně. Pokud máte 600 škol, kde je méně než 50 žáků, a máte 1000 škol, kde je méně než 100 žáků, ale současně ty obslužné profese a ty povinnosti jsou všude stejné, určitě je cesta, abychom slučovali ty obslužné profese. Je velký prostor k potenciálním úsporám. A pak máte šanci, když tam bude o něco méně lidí, aby měli vyšší platy. Ta kapitola Ministerstva školství je jedna ze čtyř, která dostala více peněz než v předchozích letech, takže to jasně ukazuje, že to priorita je.

14:00 Vláda tento týden oznámila, že vyčlení 3,5 miliardy korun na to, aby pomohla firmám s energeticky vysoce náročnými provozy. Proč je důležitější dát peníze firmám než třeba na pomocný personál ve školách nebo do školství? - Klíčová otázka, na kterou si musíme odpovědět, je, jestli máme dotovat ziskové firmy. To je klíčová otázka. Navíc je úplně jednoduchá odpověď, kterou, kdybych mohl, podepíšu, že ne. Ale pak se podíváte na ten mezinárodní kontext a můžeme být přísnější než okolní státy, ale ne o mnoho v rámci konkurenceschopnosti. Já myslím, že se poctivě snažíme na evropské úrovni, aby státní pomoc a státní zásahy byly co nejmenší.

18:00 Celou dobu říkáte, že konsolidační balíček má stát v prvé řadě na úsporách státu, že chcete spořit nejprve na sobě a teprve potom vybírat peníze od lidí. Páteř těch úspor mělo být seškrtání dotací. Nejvyšší kontrolní úřad letos na jaře ve svých výročních zprávách konstatoval, že Česko se stalo ekonomikou dotační a že v Česku je více než 760 dotačních titulů. Kolik titulů jste seškrtal? - Ministerstvo financí, já jsem měl dva a seškrtal jsem dva. - Ale vy určitě rozumíte, kam ta otázka míří. Kolik těch titulů zmizí? - Nevím. Ministra financí nezajímá ani tolik počet těch dotací, ale objem.

21:00 Vy jste kritizováni, že to je tak trochu trik a že jste těch dotací zdaleka tolik neseškrtali, jako jste tvrdili. Protože objektivně vzato úplně největší část těch seškrtaných dotací dělají dotace na obnovitelné zdroje, což je platba, kterou převádíte zpět na spotřebitele, na firmy a na plátce. Je fér tohle do toho zahrnovat? - My jsme řekli, že seškrtáme asi 54 miliard, uvedli jsme, že to je přes 80, ale hned jsme uvedli, že 38 jsou dotace na distribuci. Takže jsme splnili ten původní slib, že to bude cca 50 miliard. Jestli jsem říkal, že byly dotace na PoZE (podporované zdroje energie, pozn. red.) až 27 miliard ročně a příští rok i po tom včerejším (ze 13. 12., pozn. red.) rozhodnutí vlády to bude 12,5 miliardy ročně, tak rozdíl je 15 miliard ročně. Já jsem byl připravený nést politické riziko a politické náklady, že omezíme objem těch dotací. Zůstal jsem ve výrazné menšině. Velká obava z arbitráží, soudních sporů státu. Já jsem dodneška přesvědčen, že by za to stálo to zkusit a případně to riziko ustát a dobře se připravit na ty arbitráže. Ale fakt jsem byl ve výrazné menšině.

23:00 Myslíte ale, že tomu rozumí voliči? Když premiér vyhlašoval, že zastavíte dotační ekonomiku, že zastavíte tu závislost na dotacích, tak tohle myslíte, že si vaši voliči představovali, pane ministře? - Já jsem přesvědčený, že ano, kdo jiný chce zachovat ty dotace než voliči. Musíme si vždycky říct, kdo ty dotace čerpá. A jsou to bezesporu voliči. Obecně platí, že všichni jsou pro zrušení či omezení dotací, ale ne toho dotačního titulu, ze kterého čerpám já, moje organizace, moje město, moje firma, podívejte se a škrtněte dotaci někde vedle. Ten příběh nekončí a určitě budu apelovat na ostatní ministry, my už nemáme škrtat co, ale budu určitě apelovat na ostatní ministry, že tím práce neskončila, začala.

27:00 Nelitujete, že jste v rámci konsolidačního balíčku snížili o tři procentní body DPH na potraviny? Když teď slyšíte výrobce potravin, řetězce, že potraviny budou zdražovat od ledna? - Nelituju. - Není to vyhozených zhruba 12 miliard příjmů pro státní rozpočet? - Není to 12 miliard příjmů, ani ne zhruba ani přesně. - Kolik to tedy je? - Mnohem, mnohem méně, ale to není v této chvíli důležité. Vraťme se k tomu v únoru nebo březnu a uvidíme, jaká bude realita. Jak s oligopoly bojuje Evropa a Amerika, je úplně jiný přístup, my to pořád regulujeme a Američani to rozbíjejí. Já jsem určitě připraven spolupracovat na změně zákona, abychom oligopoly rozbíjeli. - Ale komu zůstanou ta 3 procenta snížené daně z přidané hodnoty v kapsách? Vy jste říkali, že potraviny zlevní, a ony zdraží. - Jak to víte? - Poměrně jasně to řekli jak zástupci řetězců, dodavatelů… vy myslíte, že si dělají legraci? - Říkám, počkejme na data a fakta.

37:00 Co říkáte na aktuální průzkumy předvolebních preferencí? - Jsem si jistý, že uděláme pro to všechno, abychom ty volby vyhráli, protože pokud nevyhrajeme a předáme moc stávající opozici, tak to budou považovat za naše selhání. (…) Neznám, a byli bychom hrozně rádi, kdybychom znali, politická řešení, která jsou populární a současně snižují schodek státního rozpočtu. My jsme věděli, že to bude nepopulární, jsme přesvědčeni, že jsme to udělat museli, a teď máme dva roky čas na to, aby se ukázalo, že dopady toho balíčku nebudou tak katastrofické, jak to vykresluje opozice nebo odbory, a za druhé, abychom vysvětlovali důvody, proč jsme to dělat museli. Chyběl nám čas na vysvětlování našich kroků veřejnosti a zejména našim voličům. A věřím, že tohle, tohle zlepšíme

40:00 (ke komunikaci vlády) Já jsem fakt těm důvodům stávky ve školství nerozuměl, a to jsem schopný si obhájit. Četl jsem dopis šéfa školských odborů rodičům a s nadsázkou jsem řekl, že jediné pravdivé tam bylo jeho jméno a jeho funkce. (…) Za poslední čtyři roky nám přibylo 7,5 procenta žáků a studentů a 20 procent pracovních míst. Tam nevidíte souvislost. A ten systém financování základních škol nastavili socialisti a je socialistický, tudíž neufinancovatelný.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Reklama

Doporučované