Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Začalo to tím, že se jí na trupu úplně nezdála jedna piha. Pro Petru Cíchovou to ale bohužel neskončilo jen jejím odstraněním.
„Začala mě strašně bolet hlava a lékařka mě rovnou poslala na neurologii. Z CT vyšetření vyšlo, že mám nádory v mozku,“ popisuje, co následovalo.
Ukázalo se, že jde o zhoubný melanom, který metastázoval i do dalších částí těla. Absolvovala operace a stále se léčí.
„Šla jsem na konci loňského roku znovu na gama nůž, kde mi 11 nádorů v mozku ozářili. Kolik mám metastáz, ale vědět nechci. Můj lékař ví, že mi to nemá říkat,“ dodává pacientka.
Petra chce ale i sdílením svého příběhu upozornit na to, že melanom kůže je skutečně velmi rizikové onemocnění, které mají lidé tendenci podceňovat.
Přitom záchytů v Česku každý rok přibývá, a tenhle trend patrně bude také pokračovat. Zatímco ještě před covidem se každý rok objevilo zhruba 2500 nových pacientů, z posledních dat za rok 2023 víme, že jsme se výrazně přehoupli přes tři tisíce případů.
To znamená, že každý rok přibývá asi čtyři procenta nových onemocnění. A zatím se nedaří tento nárůst zastavit. Mimochodem melanom patří mezi desítku nejčastějších nádorů. Nejde tedy o nějaké vzácné onemocnění.
Umírá 450 lidí ročně
„Čísla klesla během covidu. Lidé evidentně nevyužívali prevenci. Bohužel v posledním období nám to tedy nabíhá,“ říká s pohledem na data Ladislav Dušek, ředitel státního Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
V Česku žije přes 35 tisíc lidí, kteří tuto diagnózu měli nebo mají. V posledních letech na něj umírá 450 lidí ročně. Zatímco v roce 2013 se léčilo 6,5 tisíce lidí s melanomem, o deset let později už 9,5 tisíce. Samozřejmě to také znamená, že se zvedají náklady na léčbu. Za posledních pět let skoro o 500 milionů korun na 1,2 miliardy.
Ale má to hned dvě pozitiva. Zvyšuje se úspěšnost léčby, takže se – a to je hlavní – daří zachraňovat životy. Žádnou lepší zprávu logicky nelze sdělit. Zadruhé se ale každá koruna vyplacená za léčbu těchto pacientů vyplatí, i když použijeme jen kupecké počty.
„Více než 80 procent lidí po léčbě zhoubného melanomu mladších než 65 let pracuje,“ dodává Dušek.
Jelikož tohle onemocnění postihuje i velmi mladé lidi (čtvrtina pacientů je mladších 53 let), tak každý zachráněný znamená i z prostého finančního pohledu daňového poplatníka, který bude pak další roky nebo i desítky let přispívat do státního rozpočtu, a naopak z něho nebude čerpat.
Pozor na gelové nehty
Naprosto zásadní je ale prevence. U melanomu fungují preventivní kontroly absolutně, a to není žádné přehnané prohlášení. Ze zdravotních dat vyplývá, že pokud se melanom objeví v nejranějším stádiu, vyléčí se 100 procent pacientů.
Problémem ale je, že spousta lidí stále podceňuje rizika spojená s rakovinou kůže. Přitom jakákoliv změna u znaménka na kůži by měla člověka ponouknout, aby to řešil s praktickým nebo kožním lékařem.
„V loňském a v tomto roce k nám přišlo docela dost lidí s pokročilým nádorem, a tak jsme začali trochu pátrat, jestli nemají tihle lidé něco společného. A přišli jsme na to, že jde často o pacienty, kteří nemají svého praktického lékaře,“ říká dermatoložka Monika Arenbergerová z Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady.
Z pohledu rizika tvorby melanomu lékaři varují nejen před solárii, ale překvapivě může být problémová i gelová manikúra u žen. K vytvrzení nehtů se totiž využívají UV lampy a opakované vystavení záření rozhodně kůži neprospívá. Základem pro ochranu vlastního zdraví je ale obecně v době léta opalovací krém s vysokým ochranným filtrem proti slunečnímu záření.
„Jestli bych mohla něco lidem vzkázat, tak ať to opravdu nepodceňují. Mažou se a chodí pravidelně na kontroly znamének,“ dodává pacientka, která se léčí s melanomem.