Prezidentův bratr přetváří syrskou ekonomiku. I s pomocí asadovců

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Syrská ekonomika je po dlouhé občanské válce v troskách, pod hranicí chudoby žije více než 90 procent obyvatel. Obnovit ji má tajná skupina mužů, kteří až dosud vystupovali jen pod pseudonymy. Agentura Reuters v rozsáhlém investigativním článku odhalila identitu některých jejích členů i to, jakým způsobem pracují.

Skupina získala správu nad majetkem v hodnotě 1,6 miliardy dolarů - z velké části jde o majetek zabavený třem podnikatelům z konglomerátu ovládaného lidmi blízkými padlému diktátorovi Bašáru Asadovi. Do konglomerátu firem patřil například i telekomunikační operátor v hodnotě nejméně 130 milionů dolarů.

Na restrukturalizaci syrského hospodářství má dohlížet starší bratr prezidenta Ahmada Šary Házim spolu s mužem, který si říká abú Mariam al-Australí, vlastním jménem Abraham Succarieh. Jde o Australana libanonského původu, který ve své zemi figuruje na sankčním seznamu kvůli financování terorismu.

Succarieh býval členem teroristické organizace Fronta an-Nusra (Fronta osvobození Sýrie), kterou kdysi vedl právě Ahmad Šara. Později se skupina odštěpila od sítě al-Káida a přejmenovala se na Haját Tahrír aš-Šám (Organizace pro osvobození Levanty, HTS).

Reportéři Reuters v rámci své investigace zpovídali asi stovku podnikatelů, diplomatů, analytiků a úředníků. Mnozí z nich se obávají, že neprůhledná skupina, která nově řídí transformaci syrské ekonomiky, by mohla způsobit to, že jedna palácová oligarchie nahradí jinou. Několik západních diplomatů se také domnívá, že by neprůhlednost mohla odradit zahraniční investory a ohrozit důvěryhodnost režimu.

Práce skupiny vedené Házimem Šarou, její mandát a dokonce i samotnou existenci až dosud stát Syřanům tajil, přestože výsledky této práce budou mít vliv na život každého obyvatele země.

Jeden z členů skupiny Reuters řekl, že korupce byla v Asadově režimu tak rozsáhlá, že systém ponechal jen málo prostoru pro ekonomické reformy.

Skupina by mohla postavit před soud podnikatele podezřelé z nezákonného nabytí majetku, jak požaduje mnoho Syřanů, zabavit společnosti nebo uzavřít soukromé dohody s osobnostmi z Asadovy éry, které jsou stále pod mezinárodními sankcemi.

Všechny tyto kroky s sebou ale nesou rizika dalšího poštvání Syřanů proti sobě - bohaté proti chudým a těch, kteří za Asada prosperovali, proti těm, kteří trpěli. Výbor se proto rozhodl vyjednávat, aby získal zpět tolik potřebné peníze a kontrolu nad ekonomikou, aniž by ji to nějak narušilo.

Skupina vedená Házimem Šarou jednala s největšími syrskými magnáty, z nichž někteří figurují na sankčních seznamech, a pokročila v rozhovorech o převzetí řady firem, které byly řízeny přímo z Asadova paláce. S částí z nich uzavřela dohodu - za převedení firem si mohou nechat menší část majetku a vyhnout se trestnímu stíhání. Tato dohoda ale rozzlobí Syřany, kteří usilují o spravedlnost a potrestání viníků zločinů z Asadovy éry, poznamenává Reuters.

Peníze získané z těchto vyjednávání mají putovat do nově zřízeného státního investičního fondu, jehož založení oznámil prezident Šara 9. července. To někteří ekonomové oslovení Reuters považují za předčasný krok.

Důležitou roli ve skupině řídící ekonomiku má bývalý člen Fronty an-Nusra a později HTS v provincii Idlib známý pod přezdívkou abú Abdulrahmán. Muž, který býval původně pekařem, založil Idlibský ekonomický výbor a stál za vpádem HTS do byznysu.

Krátce po pádu Asadova režimu se usadil ve druhém patře budovy Syrské centrální banky, kde začal úřadovat. Muž, jehož vlastní jméno je Mustafa Kadíd, se rychle stal jakýmsi stínovým guvernérem, který má právo veta nad rozhodnutím oficiálně jmenovaného guvernéra, jenž obývá kancelář o dvě patra výše. Zatímco oficiální guvernér tyto informace popřel, ten stínový na otázky novinářů nereagoval.

Zásadní postavou pro Asadův režim byl Jasar Ibrahím, který ovládal konglomerát více než stovky firem zvaný Ahíd. Po diktátorově pádu Ibrahím utekl do Spojených arabských emirátů, kde dnes žije. Skupina Házima Šary mu nabízela dohodu, podle níž by se vzdal 80 procent majetku výměnou za imunitu. Ibrahím ovládal do roku 2024 až 30 procent veškeré syrské produkce a hodnotu konglomerátu odhadl bývalý finanční ředitel skupiny na 900 miliard dolarů.

Některé ze společností už začaly opět fungovat, a to pod jiným názvem. Jediné soukromé aerolinky Cham Wings se například přeměnily na Fly Cham. Cham Wings byly pod sankcemi USA a Evropské unie kvůli kvůli údajnému zapojení do letecké dopravy žoldáků do Libye a nelegálních migrantů do Běloruska, přepravy zbraní a obchodování s drogou Captagon.

Dohody ekonomické skupiny rozzlobily mnoho Syřanů, kteří chtějí vidět prominentní osobnosti spojené s Asadem za mřížemi. V červnu to vyvolalo dvě menší demonstrace.

„Je to urážka Syřanů. V syrských ulicích panuje nevole kvůli návratu Asadových podnikatelů nebo kohokoli, kdo s Asadem pracoval ruku v ruce,“ řekl aktivista Abdul Hamíd Asaf.