Hlavní obsah

Žádná ekonomická sankce Rusko nezastaví, říká europoslanec

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).Video: Veronika Sedláčková, Seznam Zprávy

 

Reklama

8. 6. 13:36
Článek

Ruská invaze na Ukrajině se protahuje a vypadá to, že hned tak neskončí. Západ proto hledá způsoby, jak donutit Kreml, aby zbraně a vojáky ze sousední země stáhl. Kromě armádních dodávek využívá hlavně sankce proti představitelům Putinova režimu. Jak efektivní jsou?

Hostem Ptám se já byl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Tažení Ruska proti Ukrajině trvá už přes tři měsíce. Přesto Kreml stále inkasuje stovky milionů dolarů denně za prodej energií a klíčových komodit. V současnosti to je asi 800 milionů dolarů denně. Ale to by se mělo od nového roku alespoň částečně změnit.

Na půdě Evropské unie se dosud proti ruskému režimu podařilo schválit šest sankčních balíků. A nejvíce by Rusko mohl zasáhnout právě ten poslední, který obsahuje ruské embargo. Problém je, že se ale netýká všech členských zemí – včetně České republiky.

Ačkoliv by tedy zákaz dovozu většiny ruské ropy měl platit od přelomu roku, z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba zásobujícím Česko, Slovensko a Maďarsko.

Přestalo být Česko jestřábem protiruského tažení? A je pro vládu zásadnější řešit domácí hospodářské problémy způsobené hlavně vysokou inflací a energetickou chudobou?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 – V posledním, šestém balíčku sankcí se EU shodla, že do konce tohoto roku přestane odebírat 90 % ruské ropy. Je to přelomový moment? Je to velmi důležitý moment. Bavíme se i tom, že Rusko odřízneme od obrovského množství peněz. Vývoz ropy je pro Rusko zcela stěžejní, ekonomicky je významnější než vývoz plynu. Demonstruje to, že EU je ochotná jít do určité míry nepohodlí, do určité míry rizika. Nevyčítám ale členským zemím, že to chvilku trvalo, je ve hře bezpečnost dodávek energií. A nejsme v té první vlně velké podpory občanů, chápu tedy, že to bylo politicky komplikované.

3:00 – V tlaku můžeme zajít ještě dál. Jsou tu zdánlivé detaily, které hrají obrovskou roli. Součástí balíčku je i dohoda, že velké nadnárodní pojišťovny nebudou pojišťovat tankery s ruskou ropou, vypadá to jako detail, ale je to zásadní. (…) Ruské zbraně navíc stojí na západních technologiích, mikročipech, americký prezident už proto zmínil, že je třeba být důslednější v technologickém embargu. Má to přímý vliv na ruskou schopnost bojovat zničujícími zbraněmi.

5:00 – Hledání rychlé jednoty, tedy i v případě té ropy, je komplikované tím, že situace členských zemí je jiná. Jsou země, které ropu neodebírají, i země, které nemají problém přesměrovat se na jiné dodavatele, ale jsou země – ke kterým patříme, které jsou na ruských energiích strašně závislé. Hledání plošného řešení je komplikované. Dalo by se ale zajít mnohem dál, aby země v rámci svých možností agresivně snižovaly dodávky zemního plynu z Ruska. Ty výchozí podmínky jsou opravdu velmi rozdílné, ale každý dolar, který do Ruska nedorazí, se počítá.

6:30 – Nejsou výjimky z embarga příliš velký ústupek? Analýzy ukazují, že ty země a Rakousko jsou nejvíce ohrožené. (…) Tu situaci trochu komplikuje otázka bezpečnosti.

8:00 – Nikdo nechce, aby se v zemích stály kilometrové fronty u pump kvůli sankcím. Na tom panuje jasná dohoda.

9:00 – Myslím, že pravděpodobnost, že v zemích jako je ČR nebo jinde v EU nebude benzín, je blízká nula. Ten systém už teď garantuje, že kdyby země neměla dodávky plynu pro chráněné zákazníky, což jsou domácnosti i klíčová infrastruktura, musí jí pomoci jiné země, které mají více. Podle mě je nulová pravděpodobnost, že by nebyl plyn pro domácnosti, kdyby Rusko zastavilo dodávky plynu. Ale jsou tady náklady, o tom není pochyb.

10:30 – Nelze srovnávat, že u čerpací pumpy zaplatíme víc s tím, co je na Ukrajině, kde je devastovaná svobodná země. Ta situace prostě znamená nějaké náklady a rizika.

11:00 – Vidíme, že vysoké ceny energií mají dopad na určitě části společnosti. Lidi s nízkými příjmy a střední vrstvy. Bylo by ale nešťastné, aby se v rámci sociálních dopadů krize začaly střední třídy propadat k těm lidem z nižších tříd. Je třeba, aby státy smysluplně a cíleně zasáhly, ale tak, aby nezačaly uprostřed Evropy vytvářet hranice, kde na jedné straně firmy dostávají podporu a na druhé ne.

13:00 – Je třeba podporovat i střední vrstvu, ne jen ty nejvíce ohrožené. Máme dva problémy – vše strašně dlouho trvá, a navíc se ukazuje, že stát desetiletí obtěžuje daňové poplatníky, aby sbíral miliony údajů, pak s těmi daty pracovat neumí.

15:00 – Nesedí mi logika přijetí 5 tisíc na dítě – pokud je to pro snížení dopadů inflace, proč se to odvíjí od počtu dětí. Myslím, že náklady rodin nerostou proporčně ve vztahu k počtu dětí. Teď je ve hře nějaká podpora na energie.

17:00 – Vyjednání výjimky považuji za legitimní, jen nevím, do jaké míry je rozsah výjimky diktovaný ohledem bezpečnosti a je tam vliv ekonomického zájmu rafinérií.

18:00 – Žádná ekonomická sankce dnešní Rusko, jeho vojáky, nezastaví. Je to politické rozhodnutí, které činí úzká skupina lidí, které se žádné ekonomické sankce netýkají. A zdá se, že Putin vytvořil v Rusku atmosféru, která mu umožňuje drasticky zasáhnout do životní úrovně občanů. To ale vůbec neznamená, že sankce jsou neúčinné, vrátí Rusko o desetiletí zpátky. To si nedovedeme představit. Dopad na Ruskou ekonomiku a životní úroveň bude drtivý. Putin je ale v pozici, kdy tohle může akceptovat.

Ptám se já

Podcast Marie Bastlové a Veroniky Sedláčkové. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované