Šťastný podcast: Okamura se stará o své nepřizpůsobivé. Nové trafiky v SPD

V říjnu to nedopadlo, ale jinou než politickou práci nesvedou. Předseda Okamura se naštěstí o své „nešťastníky“ dokázal porvat při rozdělování křesel na ministerstvech. Šťastný podcast ve složení Šídlo–Povolná–Lasák debatoval o tom, že ani v SPD jim slovo „trafika“ není cizí.

Hnutí SPD v podzimních sněmovních volbách utrpělo porážku. 7,78 %, tento výsledek si parlamentní fašistické hnutí za rámeček nedá. A ačkoliv se jim povedlo se vetřít do vlády a získat křeslo předsedy dolní komory, musel Okamura vyřešit další bolístku, která se s debaklem pojila. Co s loajálními straníky, kteří vlivem přísunu mála hlasů ze Sněmovny pro toto volební období vypadli?

„Okamura je nyní možná konkurencí Člověka v tísni. Protože těch lidí, co musel zachránit umístěním na ministerstva, není málo. A byly to ohrožené druhy,“ uvažuje Ondřej Lasák. „Začněme u všemi oblíbené Karly Maříkové, která se z pozice náměstkyně stará o zdravotnictví s Adamem Vojtěchem.“

„Ona byla prominentní neústupnou kritičkou Adama Vojtěcha za covidu. A teď s ním pracuje. Vzhledem k tomu, že jí jako nikdo rozumný – a Adam Vojtěch přes to všechno, co jsme o něm říkali, rozumný je – nemůže k ničemu pustit, tak tam patrně nic ani nepokazí. Jedny porady bude ministr svolávat s opravdovými spolupracovníky a na ty další – oficiální – bude moci i paní Maříková,“ vymýšlí pracovní plán Jindřich Šídlo.

Dalším z odměněných kolegů Okamury je Petr Mach. „On před dvěma lety jako lídr SPD kandidoval do europarlamentu a přeskočil ho Ivan David, tohle je taková bolístka,“ shoduje se trio nad důvodem pro jeho působení na ministerstvu financí. „Upřímně, řekla bych, že to je polehčující okolnost, když tě voliči SPD někam nechtějí. To přidává na renomé,“ směje se Povolná.

Šťastnopondělníci zároveň představili jednoho z nejnepřehlédnutelnějších členů poslaneckého klubu SPD. Tedy člověka, který pro změnu žádnou trafiku nepotřeboval, neb za Ústecký kraj v poslanecké lavici hrdě zasedá.

Mediální vystoupení Jaroslava Foldyny jsou pro novináře pokaždé zdrojem mnoha zjištění o vnitřním fungování hnutí. Naposledy se v rozhovoru Ptám se já u Marie Bastlové rozhovořil třeba o tom, že ani jemu se jaksi nezdála nápravná videa Radima Fialy s ministrem Zůnou, či potvrdil institut trafik.

Je důležité ozřejmit, proč pana poslance autoři pořadu nazývají familiérním „Jardou:“ „Vždycky, když se po takovém povedeném rozhovoru někdo přišel zeptat významných členů strany, co to zase plácal, pokrčili rameny a odvětili: ‚To je prostě náš Jarda, no.‘“

Co je důležité o tomto svérázném zákonodárci vědět? „Studoval na Prešovské univerzitě pravoslavnou teologii,“ vykopává Tereza Povolná. „Ano, poté, co si ve čtyřiceti letech dodělal maturitu,“ doplňuje studijní příběh Jindřich Šídlo.

„Na konci osmdesátých let se chtěl stát členem KSČ, byl kandidátem, ale už mu to nevyšlo, protože přišel listopad,“ dodává zajímavosti principál. Jeho srdce si nakonec získala ČSSD, jejíž byl až do roku 2020 členem.

„Jeho hlavním životním motivem je příklon srdce k Ruské federaci,“ uvádí zřejmě nejdůležitější charakteristiku tohoto velikána Povolná. „Ono obecně, pokud nějaký stát vykazuje fašizoidní tendence, Jarda Foldyna to své srdce otvírá,“ smějí se podcasteři při vzpomínce na jeho udatnou podporu Srbů a vůbec jednoty Slovanů.

Kdyby byli všichni politici transparentní jako on, to by se novinářům pracovalo. Co dalšího o sobě Jaroslav Foldyna prozradil za leta působení v komunální, krajské i celostátní politice? Které válečného zločince se zastal jako prvního? Pusťte si celou epizodu Šťastného podcastu v úvodu článku.