Výdech: Podzimní „depku“ nepodceňujte. Může jít o vážnější problém

Když negativní pocity v podzimních a zimních měsících překročí únosnou mez a zasahují do běžného života, nejde už jen o běžnou „podzimní depku“, ale diagnózu s názvem sezonní afektivní porucha.

„Sluneční světlo je energie, která je důležitá jak pro naše tělo, protože nám dává třeba vitamin D, tak i pro naši duši,“ vysvětluje terapeutka Gabriela Špačková z psychoterapeutického centra Gaudia. Ve své praxi se mimo jiné zaměřuje právě na projevy sezonní afektivní poruchy, tedy specifické formy deprese.

Zjednodušeně řečeno jde o všechny negativní pocity, které se objevují v pravidelném intervalu vlivem sezonnosti počasí. Lidé, kteří sezonní afektivní poruchou trpí, si nejčastěji stěžují na extrémní únavu, spavost a depresi, tedy útlum běžných fyzických i psychických funkcí. Chybí chuť cokoli dělat, komunikovat, radovat se, pouštět se do nových úkolů. Naopak se dostavuje vyčerpání, zoufalost a smutek, někdy se člověk může zmítat v úzkostech.

Problém je hlavně v úbytku světla. Ráno vstáváme za tmy a po produktivním dni, který u většiny populace probíhá za „bílého dne“, odcházíme domů opět za tmy. Někdo si na tuto změnu s příchodem jiného ročního období zvykne rychle, někdo má ovšem depresivní stavy a jen těžko nachází úlevu.

Na dno ho sráží i skutečnost, že se nemůže spolehnout na vlastní vůli, jak mu radí příbuzní či kamarádi. Rady typu „překonej se“ nebo „nepodléhej tomu tolik“ jsou zbytečné. Psychická reakce u člověka se sezonní afektivní poruchou bývá silnější než motivační zvolání blízkých.

Abychom mohli s těmito problémy pracovat, je zapotřebí zjistit, zda jde skutečně o periodickou depresi, a ne jen o běžný splín. Na místě je jakási inventura posledních let. Pokud si vzpomeneme, že se nepříjemné stavy dostavovaly i v předchozích letech a v podobnou dobu, jde pravděpodobně o jasný signál, že naše tělo reaguje citlivě na změnu ročního období.

„Pak je namístě se ještě hlouběji zamyslet a více ten stav zkoumat. Když si uvědomíme, že je to ono, že to přichází každý podzim a zimu, tak se tomu začneme věnovat. Budeme přemýšlet, co nám takový stav přináší do života,“ popisuje psychoterapeutka Špačková v podcastu Výdech.

Jak ale sama dodává, není ani tak důležité soustředit se na určení konkrétní poruchy. Stěžejní je spíše pochopit, v čem přesně psychické změny narušují běžný život a jaké mají následky.

S klienty proto nutně nepoužívá termín sezonní afektivní porucha. V rámci terapií řeší především její příznaky a její příběh. Tedy jak se člověk cítí a jak by mu terapie mohla pomoci ke zmírnění obtíží.

Mějme na paměti, že psychoterapie není vždy nutná. Někdy pomůže i „jednoduchá“ péče o sebe sama. Například v podobě edukace, která často pomáhá s lepším pochopením stavů objevujících se v pravidelném intervalu a také s jejich přijetím. V této souvislosti Špačková doporučuje například četbu nebo poslech rozhovorů k tomuto tématu.

Nevyhýbá se ani skandinávské metodě hygge, spočívající v zútulňování domova tím, co máme rádi, od lamp s teplým světlem až po hřejivé dekorace, abychom se v naší zimní „skrýši“ cítili dobře. Jakkoliv to může znít úsměvně, drobné úpravy domova prospívají duševnímu zdraví. Pokud se cítíme dobře schovaní pod dekou s hrnkem čaje, praktikujme to.

Někdy mohou být ovšem tyto metody nedostačující. Pokud nepomáhá ani samoléčba, ani psychoterapie, doporučuje Špačková konzultaci s lékařem kvůli případnému nasazení medikace či fototerapie.

V nové epizodě Výdechu jsme dále řešili, proč je pro nás světlo motorem, jak hovořit s rodinou či kamarády, když se necítíme dobře, případně jak a jestli vůbec přiznat šéfovi, proč nám v zimních měsících klesá výkon i chuť do práce.

Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.