Hlavní obsah

Babiš chce 10 tisíc testů denně. Tlačí na to, co mohli dělat před měsícem

Foto: Jakub Poláček / CNC / Profimedia, Profimedia.cz

Sám Andrej Babiš (v pozadí jeho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch) přiznal, že se Česko s hromadným testováním opozdilo.

31. 3. 5:30

Vláda kladla v první fázi šíření koronaviru důraz hlavně na omezení pohybu. Nyní už razí, že je třeba co nejvíce testovat. Země jako Jižní Korea přitom na testování vsadily už dříve a díky tomu ušetřily ekonomiku tvrdých dopadů.

Článek

Boj s koronavirem vstupuje do další fáze. Po více než dvou týdnech od vyhlášení nouzového stavu vláda jednak prodloužila omezení pohybu nebo zavření obchodů a restaurací až do 11. dubna. Zároveň přichází na řadu „chytrá karanténa“, jež má s pomocí digitálních technologií snadněji vyhledávat lidi s nákazou.

V situaci, kdy se lidé a firmy musí smířit s nejméně čtyřtýdenním „útlumem“, začal premiér Andrej Babiš kromě nošení roušek zdůrazňovat také jiný prostředek proti šíření nákazy. Podle něj je třeba, aby se co nejvíce lidí podrobilo testům.

„Nyní se testuje asi 5400 lidí denně a potřebujeme se dostat na deset tisíc a výhledově i dvacet tisíc denně,“ řekl premiér v pondělním rozhovoru pro lidovky.cz.

Donedávna přitom Babiš ani ostatní ve vládě nekladli na testování zdaleka takový důraz. Zejména v první polovině března se testování rozbíhalo jen pozvolna.

V té době už přitom byly známy příklady zemí jako Jižní Korea. Ta úspěšně vsadila spíš na masové testování a ušetřila tím svoji ekonomiku takového „přidušení“, jaké by jí způsobily tvrdé restrikce srovnatelné s těmi v Česku.

„Jižní Korea je demokratická republika, uzavírání se nepovažujeme za přiměřenou volbu,“ řekl k přístupu své země epidemiolog Kim Wu-ju z Korejské univerzity pro časopis Science.

Východoasijská země, jejíž přístup dává za vzor i Světová zdravotnická organizace (WHO), dokázala zastavit raketové šíření koronaviru už na přelomu února a března. Během posledního únorového týdne, kdy množství nakažených v Koreji rostl nejrychleji (nejvíc, přes 900 infikovaných bylo nahlášeno 29. února), ztrojnásobila už tak vysokou míru testování. V kritických dnech testovala i přes 10 tisíc vzorků. Do konce března provedla Jižní Korea celkem zhruba 400 tisíc testů.

Díky sběru velkého množství vzorků a důslednému „trasování“ rizikových kontaktů lidí s pozitivním nálezem - například i analýzou jejich plateb kreditními kartami nebo kamerových záznamů, se Jihokorejcům podařilo v krátké době šíření koronaviru omezit. Přírůstek nakažených rychle zpomalil a už skoro měsíc se drží většinou pod stovkou za den.

Je třeba dodat, že Jižní Korea má téměř pětinásobně více obyvatel než Česko a na koronavirus byla lépe připravena i z toho důvodu, že se tamní úřady poučily z rychlého šíření nákazy blízkovýchodního viru MERS v roce 2015 a předešlých chřipkových epidemií.

Na druhou stranu pozitivní účinky jihokorejského přístupu, tedy důrazu na testování, byly známy ještě dříve, než Babišova vláda vyhlásila nouzový stav a zavřela množství obchodů a služeb.

Česká vláda však nepřisoudila testování od počátku srovnatelnou prioritu jako různým omezením pohybu.

Počet testů provedených za den sice od počátku března stoupl z několika desítek na více než pět tisíc (konkrétně v pátek 23. března), plány na masivnější pokrytí obyvatelstva testy se však potýkají s několika problémy.

První je zpoždění. Sám premiér připustil, že u testování má Česko „určité časové prodlení“. „Uvědomujeme si, že musíme zrychlit metodu testování a zvýšit kapacitu pracovišť,“ uvedl premiér v rozhovoru.

Pod zpoždění se však „podepsala“ právě vláda.

Zpočátku příliš nespěchala s rozšiřováním kapacit a zdráhala se k testování pustit soukromé laboratoře. Ještě na začátku března měla na koronavirus monopol Národní referenční laboratoř Státního zdravotního ústavu.

Vědci se podivovali na tím, že vládě sami nabízejí svoje pracoviště k využití, avšak bez rychlé odezvy.

„Potřebovali bychom, aby byl v krizovém štábu někdo, kdo si vezme testování na starosti,“ posteskl si ještě 19. března prorektor Univerzity Karlovy a zároveň vědec z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka v Deníku N.

Postupně se kapacity rozšířily, Státní zdravotní ústav dal příslušná povolení dalším institucím a nyní se koronavirus může testovat ve více než sedmi desítkách pracovišť po celé republice.

Objevují se však další problémy, například nedostatek testovacího materiálu. Například Nemocnice Liberec v pondělí oznámila, že kvůli nedostatku odběrových sad musela pozastavit testování. Posléze sice nemocnice uvedla, že testovací sady sehnala a pokračuje v odběrech, přesto jde o problém, který se skloňoval už v předchozích dnech.

Foto: Ministerstvo zdravotnictví, Seznam Zprávy

Vývoj denního počtu provedených testů na koronavirus v ČR.

Ve statistikách, které zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví, se také projevuje kolísání provedených vyšetření během víkendů. Počet provedených testů se snížil během soboty a neděle jak v minulém, tak i předminulém týdnu.

Například ještě v pátek 27. března nahlásily hygienické stanice a laboratoře rekordních 5247 vzorků za den, v sobotu už počet klesl na 4326 a v neděli na 2798 testů. To bylo druhé nejnižší číslo od pondělí 23. března, za které Ministerstvo zdravotnictví uvádí zhruba 2200 testů.

Hlavní důvody jsou prosté - o víkendu se lidé dávají méně testovat, laboratoře také nefungují naplno jako v pracovní dny. „Jde o menší počet vzorků a omezený provoz některých laboratoří před víkend,“ uvedl k tomu pro Seznam Zprávy ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Na začátku tohoto týdne se podle něj počet testů určitě zase zvýší.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené