Hlavní obsah

Babiš musí doufat, že jeho spojenci přežijí. Jinak skončí v opozici

Foto: vlada.cz

Podle informací Seznam zpráv si Babišovi poradci uvědomují riziko, že nebudou mít s kým vytvořit vládu.

16. 7. 10:28

Velké změny v české politice: opozice se formuje, ODS a Piráti dokonce deklarují zájem vytvořit společnou vládu po volbách v příštím roce. Spojenci hnutí ANO naopak slábnou. Má se Andrej Babiš začít bát?

Článek

Andrej Babiš by měl začít držet palce těm, kteří jsou ochotni s ním vládnout nebo alespoň jeho kabinet podporovat. Tedy sociálním demokratům, komunistům, Okamurově SPD nebo Trikolóře Klause juniora.

Všem těmto stranám reálně hrozí, že se ve volbách příští rok nedostanou do Sněmovny, protože jejich preference se v několika posledních průzkumech pohybují kolem pětiprocentní hranice.

„Vždy jsme spoléhali na sebe. Nejsme strana na jedno použití ani populistické uskupení jakéhokoliv formátu. Usilujeme o návrat důvěry našich voličů. Neříkám, že to je jednoduché nebo že to bude hned. Jsem ale stále optimista,“ říká první místopředseda ČSSD Roman Onderka.

To komunisté, aby přežili a zaujali své voliče, stupňují tlak na Babiše. Přidávají další podmínky, za nichž budou dál jeho vládu tolerovat. Nově přišli s novými nápady, jako například pět týdnů dovolené či zřízení státní banky.

Momentální postavení obou Babišových spojenců u voličů dokumentuje v neděli zveřejněný volební model společnosti Kantar pro Českou televizi:

Kdyby zmíněné strany skutečně ze Sněmovny vypadly, šéfa hnutí ANO může i v případě volebního vítězství potkat totéž, co lídra ČSSD Jiřího Paroubka v roce 2010.

Ten tehdy těsně vyhrál, ale protože v kampani na všechny soupeře útočil a urážel je, nakonec nebyl nikdo ochotný s ním vstoupit do vlády.

Nakonec ji sestavily společně druhá ODS, třetí TOP 09 a čtvrté Věci veřejné. Zatímco „poražený“ Jiří Paroubek stačil ještě během povolební noci rezignovat.

Podle informací Seznam Zpráv si Babišovi poradci riziko, že nebudou mít s kým vytvořit vládu, uvědomují. Zvlášť poté, co postoupila jednání ve druhém táboře, tedy mezi dosud rozdrobenou opozicí, o společném postupu do voleb.

„Předvolební spolupráce ke sněmovním volbám je blíže k realizaci než kdykoliv dřív. Jednání probíhají, všichni máme zájem netříštit síly,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Spojenectví chtějí opoziční lídři oznámit po říjnových krajských volbách, které budou velkým testem deklarované spolupráce.

Jak přeskupení konkurenčních sil vnímají v ANO? „Každého soupeře vnímáme jako vážného,“ odvětil diplomaticky první místopředseda hnutí Jaroslav Faltýnek. „Víte sám, že zajíci se počítají až po honě. Nyní určitě nebudeme spekulovat, co bude za více než rok,“ řekl.

Uznávaný expert na interpretace dat z průzkumů veřejného mínění, sociolog Daniel Prokop, vypočítal, že pro opozici je výhodnější vytvořit dva volební bloky než jednu velkou koalici, pokud je cílem získat co nejvíc poslaneckých křesel.

„Ale změna může přijít, jen pokud někdo kromě Babiše bude nabízet jasnou vizi i pro chudší regiony, starší lidi, střední a nižší třídu. Tím, že zmizí Miroslav Kalousek, se nic pro Babiše nemění – stále mu zůstává ten nepřítel v podobě tradičních stran a starých pořádků, které je třeba změnit,“ říká Prokop.

Opozice se začínat formovat zdánlivě nelogicky kolem nejmenší sněmovní strany - hnutí STAN se šesti poslanci. Žádaní Starostové dostali nabídku na vytvoření koalice jak od ODS, tak i od Pirátů.

Teprve anketa mezi členy má rozhodnout, s kým nakonec půjdou. Síla Starostů spočívá v tom, že ideálně doplňují velké strany: jsou silní právě v těch regionech a okrscích, kde velcí ztrácejí.

Analytik Jan Herzmann se domnívá, že nakonec opravdu vzniknou dva bloky. První liberálně-konzervativní (ODS, lidovci a TOP 09), druhý liberálně-sociální (Piráti a STAN).

„Když odhlédneme od osobních animozit a programových rozdílů, pak tyto dva silné bloky jsou pro opozici nejvýhodnější variantou k zisku co nejvíce mandátů. Zároveň ale pozorujeme také souboj mezi ODS a Piráty, kteří se chtějí s někým spojit, aby posílili a byli hlavní opoziční silou, tedy druhým na pásce za hnutím ANO. A je otázka, zda vůbec jsou schopni společně sestavit vládu, pokud by opozice skutečně získala většinu křesel,“ upozorňuje Herzmann.

Předseda ODS Petr Fiala k tomu občas říká bonmot, že „voliči Pirátů jsou děti voličů ODS“, takže by si mohli alespoň trochu rozumět. „Naše strany se v mnohém programově rozcházejí, ale současně ukazujeme, že dokážeme spolupracovat a prosazovat rozumné věci – ať už jde o digitalizaci státu, nebo třeba v radě města Brna,“ říká Fiala.

U mladých Pirátů může být větší problém, protože řada z nich vstoupila do politiky zklamaná a naštvaná právě na ODS. „Ale společnou vládu si představit umím. Samozřejmě náročné by bylo jednání o přístupu vlády k životnímu prostředí,“ říká místopředseda a hlavní stratég Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené