Hlavní obsah

Velká koalice antiBabiš prohraje. Expert propočítal, že překvapivě uspějí dvě koalice

Foto: Vojtěch Veškrna

Všichni proti Babišovi, tenhle koncept nefunguje.

25. 9. 7:31

Unikátní výpočet ukázal, že čtveřice opozičních stran by jako volební koalice nemusela dopadnout dobře.

Článek

Sociolog Daniel Prokop – uznávaný expert na analýzy a interpretace dat z průzkumů veřejného mínění – přichází s překvapivým vzkazem stranám, které chtějí společně porazit Babišovo hnutí ANO.

Podle něho vytvoření společné čtyřkoalice ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09 – není nejvýhodnějším řešením, jak po příštích volbách získat co nejvíce poslaneckých mandátů.

Prokop se domnívá, že pro opozici – pokud je cílem získat co nejvíc poslaneckých křesel – by bylo výhodnější vytvořit dva volební bloky.

„Úplně nejhorší řešení je, aby každá strana kandidovala samostatně, protože náš volební systém hodně penalizuje strany pod osm procent. Druhé nejhorší řešení je, že půjdou společně ve čtyřkoalici,“ říká Prokop. „Celé je to hypotetický předpoklad, který jsem si zkoušel nasimulovat.“

V posledních volbách v roce 2017 získaly čtyři strany dohromady 27 procent, jako společný blok by podle sociologa získaly méně – kolem 22 procent. Z čeho jeho odvážná hypotéza vychází?

Případná čtyřkoalice nemá nové voliče

Zkoumal, jaké sympatie mají voliči k ostatním stranám. Čerpal z kvalitního průzkumu proměny české společnosti, kde se ptali na sympatie ke stranám na škále jedna až deset. „Z běžného průzkumu nelze vyčíst, jaký třeba mají vztah voliči lidovců k hnutí STAN nebo třeba voliči ODS k TOP 09,“ vysvětluje Prokop.

Sociolog říká, že čtyřkoalice jako celek nemá kde brát nové voliče. „Naopak by ztrácela. Pro některé liberálnější voliče by najednou byli sympatičtější Piráti, pro konzervativní zase Klausova Trikolóra,“ míní Prokop.

S jeho zjištěním souzní místopředseda ODS Martin Kupka: „Chceme spolupracovat, ale nikde přece není řečeno, že vytvoření čtyřkoalice je jediným řešením. Já od počátku upozorňuji na riziko, že se to celé může celé rozmělnit a bude to nesrozumitelné pro voliče.“

Z Prokopových propočtů vychází, že z koalice se nejvíce oddělují voliči Starostů. „Oni hodně často říkají, že mají velké nesympatie k ODS. Starostovské hnutí berou jako novou stranu, která jde proti systému zavedených stran a která neřeší velkou ideologii, ale má pragmatický přístup k řešení věcí bez ohledu na pravicovost a levicovost. V tom jsou voliči STAN podobní příznivcům ANO nebo Pirátů,“ popisuje Prokop.

Sociolog nabízí dvě varianty, co by mohla opozice udělat. První je zformování dvou bloků – konzervativního (ODS a lidovci) a liberálního (TOP 09 a Starostové).

„Samozřejmě, existuje více variant. Ale já si pořád myslím, že když potáhneme všichni za jeden provaz, máme největší šanci nabídnout voličům alternativu – sestavení vlády,“ říká místopředseda lidovců Jan Bartošek.

Změna taktiky?

Prokop se domnívá, že ještě výhodnější by bylo, aby se do toho zapojili i Piráti – a vytvořili koalici s hnutím STAN. Ostatní – občanští demokraté, lidovci a TOP 09 – by kandidovali společně.

Šéf STAN Vít Rakušan, který jako první navrhl vytvoření společného demokratického bloku proti Babišovi, jako by si dnes rizika velké formace uvědomoval.

Zrovna minulý týden v Hospodářských novinách prohlásil, že by stál o partnerství také s Piráty. „Já bych je ze spolupráce v žádném případě nevyřadil. Je to zajímavá strana a my s nimi máme řadu společných programových bodů,“ řekl Rakušan.

Pirátům se do společné velké koalice s „tradičními partajemi“ nechce. Pirátský předseda Ivan Bartoš ale dodal, že jediný, s kým je případně ochoten se bavit, je právě hnutí STAN.

A například v Olomouckém kraji už jejich spojení málem dopadlo. Tamní lídři Pirátů a Starostů se už předběžně dohodli na společné kandidátce v krajských volbách, ale řadoví členové Pirátů to ve vnitrostranickém referendu nakonec těsně zamítli.