Hlavní obsah

Babišových 18 miliard sazenic? Vypěstujeme je za 100 let

V Česku vrcholí podzimní zalesňování. Lesní školky jedou naplno. Poptávku lesníků stíhají naplnit, Babišových 18 miliard sazenic však vypěstují za 100 let. (Video: Seznam.cz)

 

Reklama

23. 11. 2019 13:16

Lesním školkám v Česku vrcholí sezona. Lesníci chtějí ještě před vypuknutím zimy zalesnit co nejvíce holin vzniklých především po kůrovcové kalamitě. Kvůli suchému a extrémně teplému jaru posledních let se snaží zalesňovat spíše na podzim. Vypěstovat 18 miliard sazenic, které oznámil premiér Babiš, je však nereálné.

Článek

V Česku právě vrcholí podzimní vlna zalesňování. Zastaví ji až sněhová pokrývka či zmrzlá půda. Vrchol sezony proto zažívají i lesní školky, které vyzvedávají a expedují statisíce sazenic. Letos by měli lesníci obnovit přes 21 tisíc hektarů holých ploch, z nichž velká část vznikla po těžbě kůrovcového dřeva. To při hustotě sadby 6 tisíc sazenic na hektar dělá přes 120 milionů sazenic.

„Poptávka po sazenicích se výrazně zvětšila. V současné době si myslím, že ji budeme schopni pokrýt, pokud se využije veškeré spektrum dřevin, které se mohou použít pro umělou obnovu lesa,“ říká Přemysl Němec z firmy Lesoškolky, který působí také jako předseda českého Sdružení lesních školkařů.

K lesním školkám před několika týdny přitáhl pozornost premiér Andrej Babiš (ANO), který na mezinárodním klimatickém summitu uvedl, že v Česku musíme vysadit až 18 miliard stromků. „Jsme schopni vypěstovat 18 miliard sazenic. V průběhu 100 let,“ říká Němec. Podle Martina Rozmánka z lesních školek Lescus v Cetkovicích na Blanensku je číslo nadsazené. „Kdybychom vypěstovali 18 miliard sazenic, tak s tím zalesníme víc lesů, než má celá Česká republika. Podle odhadů může být kalamitou napadeno 500 tisíc hektarů, na které budou potřeba zhruba tři miliardy sazenic,“ odhaduje.

Uspokojit zvyšující se poptávku lesníků po sazenicích se mu daří kvůli změně technologie. Takzvané prostokořenné sazenice, které se pěstují volně v půdě, nahrazují krytokořenné sazenice pěstované ve speciálních sadbovačích. „Rozdíl je v době pěstování, krytokořennou sazenici jsme schopni vypěstovat za poloviční dobu. Není to tím, že bychom to urychlili, ale u prostokořenné sazenice se první rok pěstuje nadzemní část, druhý rok ji podřízneme a pěstujeme kořen. Kdežto v sadbovačích pěstujeme v jednom roce nadzemní část i kořen,“ vysvětluje Rozmánek.

Školkaři musí v uplynulých letech výrazně měnit svoji nabídku, protože kvůli suchu a kůrovcové kalamitě se majitelé a správci lesů začali odklánět od smrku. „Poptávka po sazenicích se mění, větší poptávka je po listnatých druzích. Nesází se však jen buk a dub, ale hojně využívány jsou i jiné druhy jako například klen nebo lípa,“ vyjmenovává Přemysl Němec.

Lesním školkám podle něj náhlým odklonem od smrku v uplynulých třech letech vznikaly velké škody. „Dle našich odhadů se za poslední tři roky, v období, kdy se snížila poptávka po smrku, likvidovalo 10 až 15 milionů smrků. Zásah to byl velký, kdyby nebyla zvýšená poptávka po listnáčích, tak by to bylo pro ty školky likvidační,“ myslí si Němec.

Podle Rozmánka je však odklon od smrku dlouhodobější záležitostí. „Školkařinu dělám od roku 1993. Tehdy jsme produkovali 80 procent smrku a 20 procent ostatních dřevin. Když se vrátím 3 roky zpátky, kdy ještě kalamita nebyla v takové míře, tak jsme produkovali 30 procent smrku a 70 procent všeho ostatního, takže proces přeměny lesů probíhá už posledních 20 let,“ říká a zároveň upozorňuje před úplným odmítáním pěstování smrku. „Je fakt, že smrk je teď skoro sprosté slovo, ale ten smrk do některých míst patří, je zde vybudovaný průmysl, který zpracovává jehličnaté dřevo. V žádném případě nepřestáváme pěstovat smrk, budeme se ale držet na těch 20 procentech.“

Podle obou školkařů je pro jejich práci a pro úspěšné zalesňování nejdůležitější podpora státu. Avšak ne pro ně, nýbrž pro majitele lesů. „Co by lesákům pomohlo, jsou peníze, které jsme odvedli do státního rozpočtu, ať už formou daní nebo odvodů Lesům České republiky. Je potřeba vlastníkům pomoci, aby měli peníze na to, aby mohli vůbec zalesňovat,“ dodává Rozmánek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené