Hlavní obsah

Barmské úřady vypnuly internetové služby více než milionu obyvatel

Barmské úřady nařídily operátorům vypnout internetové služby ve dvou státech. (Video: AFP)

Kvůli situaci v oblasti nařídily barmské úřady operátorům vypnout internetové služby více než milionu lidí ve dvou státech. Podle OSN se jedná o porušování lidských práv a barmská armáda provádí na místě „čisticí operaci“.

Článek

Barmská vláda odpojila v Arakanském a Čjinském státě více než milion lidí od internetových služeb. Podle úřadů se jedná o bezpečnostní opatření kvůli napjaté situaci v oblasti. V Arakanském státě probíhají boje mezi barmskou a arakanskou armádou, která usiluje o větší nezávislost území. Podle lidskoprávních organizací i OSN jde o zásah do lidských práv. Podle norské telekomunikační společnosti Telenor nařídila barmská vláda vypnout všechny internetové mobilní služby na neurčito. Příkaz odůvodnila pouze tím, že se přes internet „koordinují ilegální aktivity“.

Z Arakanského státu uprchlo do sousedního Bangladéše více než 720 000 příslušníků menšiny Rohingů. Konflikt mezi arakanskou povstaleckou buddhistickou armádou, který začal v loňském roce, situaci ještě zhoršil. Více než 35 000 civilistů muselo kvůli bojům uprchnout a nepokoje se rozšířily i do sousedního Čjinského státu.

Podle barmského ministerstva dopravy a informací se jedná o opatření, které je ve veřejném zájmu, a označilo internet za jeden z činitelů, které přispívají k místním nepokojům. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidskoprávní situaci v Barmě Yanghee Leeová však pro americkou CNN uvedla, že omezení mohou mít přesně opačný efekt. „Bojím se o všechny civilisty na místě, kteří jsou odříznutí od komunikačních prostředků a nemohou tak být v kontaktu s lidmi v oblasti i mimo ni,“ uvedla. Podle Leeové dostala OSN informaci o tom, že barmská armáda v Arakanském státě provádí „čisticí operaci“, která může představovat hrubé porušování lidských práv místních civilistů.

CNN také upozorňuje, že odstávky internetu se staly populárním nástrojem k potlačení protivládních aktivit po celém světě, zejména pak v asijských zemích. V dalších zemích pak byla schválena přísnější regulace internetu ve světle teroristických útoků a dalších násilných činů. Experti ovšem varují, že neexistují žádné důkazy o tom, že by vypínání internetu pomáhalo podobným situacím předcházet. Kvůli omezenému přístupu k informacím se naopak mohou častěji šířit dezinformace. Toho mohou využívat k osobnímu prospěchu třetí strany.

Podle Adriana Shahbaze z americké neziskové organizace Freedom House potřebují obyvatelé míst postižených krizí přístup k internetu právě v takových situacích nejvíce. A to k tomu, aby se mohli spojit s rodinou, ověřovat si dezinformace a vyhýbat se nebezpečným místům. Podle Shahbaze blokovalo v roce 2017 a 2018 sociální sítě nejméně 21 zemí z celého světa. Jen Indie pak během roku 2018 vypnula internet svým obyvatelům v 60 případech. Podle studie publikované na Stanfordově univerzitě vedly internetové výpadky v Indii k jasnému nárůstu násilných protestů.

Doporučujeme