Hlavní obsah

Bělorusko volilo s chlebíčky u uren fasádový parlament. Opozici do něj diktátor Lukašenko nepustil

Foto: EPA-EFE, Profimedia.cz

Běloruský autoritářský prezident Alexandr Lukašenko v neděli ve volební místnosti.

Reklama

18. 11. 2019 17:45

Zatímco na pražské Národní třídě si v neděli desítky tisíc lidí připomínaly 30 let svobody a demokracie, v tisíc kilometrů vzdáleném Bělorusku se konaly volby, které svobodu připomínaly jen vzdáleně. V novém parlamentu totiž vůbec nezasedne opozice.

Článek

„Máte úplnou pravdu. Náš způsob řízení státu je odlišný,” odpověděl minulý týden běloruský prezident Alexandr Lukašenko ve Vídni na otázku rakouského novináře, zda je režim v jeho zemi autoritářský.

O desetimilionovém Bělorusku se často mluví jako o poslední evropské diktatuře. Sám Lukašenko letos v červenci oslavil svých 25 let u moci. Jeho režim se sice v průběhu času mění, o žádné demokracii (východo)evropského typu ale dál nemůže být řeč.

Jasným důkazem jsou kromě politických represí, omezování svobody médií a přetrvávajícího postsovětského étosu také parlamentní volby, které se v zemi konaly v neděli. Kandidoval v nich sice rekordní počet opozičníků, do parlamentu se ale nakonec nedostal ani jeden z nich.

„Volby mají v téhle zemi funkci testu záměrů prezidenta: jednou trochu režim povolí a nechá projít pár kandidátů opozice, jindy úplně vyškrtá opozici z volebních lístků a nejčastěji falšuje volby,” řekl publicista Michal Kacewicz na prodemokratické běloruské televizi Belsat, jejíž fungování financuje polská vláda.

K urně pro čokoládu a chlebíček

Běloruské volby jsou zvláštní. Konají se v téměř festivalové atmosféře. Ta má voliče do volebních místností nalákat společně s koncerty a výstavami, ale i bufety a prodejními stánky obloženými vším, na co si zrovna vzpomenete. „Obchod kvete nejen v budovách volebních komisí, ale také v blízkém okolí,” cituje portál MinskNews.by úřednici minského magistrátu.

Voliči si mohou v místě voleb běloruské výrobky nakoupit levněji, než se běžně v obchodech prodávají. Prodával se alkohol, pečené maso, čokolády i další sladkosti a pochutiny. To všechno má pomoci legitimizaci autoritářského režimu.

Foto: EPA-EFE, Profimedia.cz

V běloruských volebních místnostech se prodávají potraviny za zvýhodněné ceny, má to přilákat voliče a pomoci legitimizovat režim.

Pokud běloruským úřadům důvěřujete, volební kiosky nejspíš pomohly. Podle oficiálních čísel totiž přišlo volit 77 procent lidí, což znamená jednu z nejvyšších volebních účastí v historii. Účast je přitom důležitá. Aby totiž byly volby platné, musí přijít nejméně polovina oprávněných voličů.

Jenže údaje pozorovatelů a fotografie z volebních místností naznačují úplně jiná čísla. Opoziční server Charta 97 s odvoláním na nezávislé pozorovatele napsal, že v mnoha místnostech po celé zemi byla skutečná účast od 10 do 20 procent. O falšování mluví i opozice.

Volby nebyly demokratické

Na rozpory upozorňují i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Parlamentního shromáždění Rady Evropy. „Včerejší parlamentní volby se konaly v klidné atmosféře, ale nesplňovaly volební standardy,” uvedla v pondělí na tiskové konferenci OBSE koordinátorka mise Margareta Cederfeltová.

Volby podle pozorovatelů provázelo porušování základních svobod – shromažďování a projevu, které přitom formálně garantuje běloruská ústava. „Příliš restriktivní byl proces i při registraci kandidátů,” uvedla mise. Mezi pozorovateli byli i čeští zástupci, včetně komunistického poslance Zdeňka Ondráčka.

Foto: EPA-EFE, Profimedia.cz

Zatímco Češi v neděli slavili svobodu na Národní třídě, v Bělorusku se v nedemokratických volbách vybírali poslanci.

Postsovětští pozorovatelé: vše v pořádku

Jiný názor než OBSE mají na běloruské volby pozorovatelé Sdružení nezávislých států v čele s Ruskem.

„Volby proběhly v souladu s ústavou a volebním zákonem. Konaly se v podmínkách politické soutěže, byly otevřené a transparentní a v souladu s demokratickými standardy,” cituje televize Belsat šéfa mise Sergeje Lebeděva.

Stejně se přitom vyjádřila Šanghajská organizace pro spolupráci sdružující Rusko, Čínu a další asijské státy.

Jak se falšují volby?

Opozice během kampaně uspořádala několik mítinků. Část z nich ale úřady záměrně narušily – například vypnutím pouličního osvětlení v místě opoziční akce nebo „namátkovou” kontrolou ze strany ozbrojených milicionářů.

K vážnějším incidentům nedošlo, ale i tak pozorovatelé OBSE označili kampaň za nedemokratickou. Za nejproblematičtější považují to, že odevzdávání hlasů s předstihem 12. – 16. listopadu nikdo nemohl kontrolovat. V pětidenním hlasování podle úřadů odvolilo 36 procent lidí a započítání takových lístků nezřídka změnilo konečné výsledky i celkovou volební účast.

Na síti se objevovaly fotografie i záběry z průběhu falšování hlasování. Mezi důkazy je i nahrávka ženy, která chtěla do volební urny v Brestu vhodit hned několik listů najednou.

Ze 703 uchazečů zaregistrovala volební komise jen 560, mezi kterými nakonec chyběla řada známých zástupců opozice. Mezi novými poslanci je nakonec 21 zástupců prolukašenkovských stran a 89 provládních nezařazených poslanců. Funkci pseudoopoziční strany, kterou režim pro fasádu demokracie potřebuje, bude plnit Liberálně demokratická strana.

Reálná opozice v parlamentu chybí, v poslanecké lavici ale k potěše prezidenta zasedne Miss Bělorusko 2018 a televizní moderátorka státní televize Maria Vasilevičová, v jejíž společnosti se Lukašenko rád fotografuje. Prezidentova mluvčí dokonce loni řekla, že Lukašenko modelku osobně připravoval pro soutěž Miss World, když ji učil štípat dříví.

Jak funguje diktatura?

101 poslanců lidé volí v jednomandátových obvodech většinovým volebním systémem. Vyhrává vždy ten „první na pásce”, tedy kandidát, který dostal nejvíc hlasů. Už 7. listopadu proběhly volby do Rady republiky, tedy senátu. Část z 64 členů komory přitom jmenuje přímo Lukašenko.

Parlament je formálně ten, kdo přijímá zákony. Pokud ale nezasedá, má prezident pravomoc vydat dekret, který platí jako zákon až do té doby, než o něm nerozhodnou poslanci. Dosud se nestalo, že by se Lukašenkův dekret zpětně neschválil. Sami poslanci navíc pravomoci navrhovat zákony nevyužívají, píše je tak jen prezident nebo vláda.

Volby neznamenají ani změnu vlády. Tu totiž sestavuje prezident, který potřebuje souhlas parlamentu jen se jménem premiéra.

Integrace s Moskvou

Tentokrát Lukašenko využil volby i k prohlášení o integraci jeho země s Ruskem. Prezident se nechal slyšet, že nepodepíše „cestovní mapu” sbližování s Moskvou, pokud obě země nevyřeší základní problémy v ekonomice.

Mezi oběma státy podle smlouvy z roku 1997 existuje svaz. V posledních letech se objevují zprávy o těsnějším propojení obou zemí, často jsou ale součástí tvrdých vyjednávání o ekonomických vztazích, o cenách ropy, plynu a tranzitních poplatcích.

„Jen nelžete Polákům, že tu s Ruskem vytváříme nějaký svaz, abychom proti vám mohli poslat tanky. To se nikdy nestane. Ani na vás, ani na Ukrajinu. Mluvil jsem o tom s (ukrajinským prezidentem) Volodymyrem Zelenským. Válka tam trvá už pět let. Ale řekl jsem: nikdy vás nebudeme ze severu ohrožovat,” řekl v neděli Lukašenko v krátkém rozhovoru pro polský Deník Gazeta Prawna.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené