Hlavní obsah

Vážné problémy při stavbě běloruské jaderné elektrárny. Kvůli korupci hrozila havárie systému

Foto: EPA-EFE, Profimedia.cz

Stavba běloruské jaderné elektrárny Ostrovec (snímek z roku 2018).

Reklama

25. 9. 2019 4:30

Po nutné výměně tlakové nádoby reaktoru, požáru a smrti dělníka má běloruská jaderná elektrárna nedaleko Ostrovce na severozápadě země další problémy. Běloruské úřady zadržely kvůli korupci manažera ruské firmy, která instaluje ventilační a protipožární systémy.

Článek

Pracovníka ruského konsorcia Atomstrojexport a Rosatom, které vůbec první běloruskou jadernou elektrárnu staví, zadrželi Bělorusové už v dubnu přímo při přijímání úplatku od zástupce ruské firmy HPO Wentelservis. Dokumenty o akci publikoval v pondělí na síti Telegram bloger NEXTA, který dlouhodobě zveřejňuje podrobnosti o mimořádných událostech při stavbě elektrárny.

Podle vyšetřovatelů se v Ostrovci instalovala ventilace a protipožární opatření bez patřičné kontroly. „Důsledkem může být havárie práce systému jako celku,” cituje vyjádření televize Belsat.

Jednat se má o ventilační agregáty na střeše parogenerátoru a budovy obsluhy reaktoru. Podobné výhrady mají vyšetřovatelé vůči ochranným požárním ventilům a instalaci silnoproudých kabelů. Elektrárna ani zástupci ruského Atomstrojexportu věc nekomentovali.

Foto: EPA-EFE, Profimedia.cz

Řidící centrum rozestavěné běloruské jaderné elektrátny Ostrovec.

Nejde přitom o první problém při stavbě elektrárny. Stavbu v červenci 2016 poznamenal incident s ochrannou nádobou reaktoru, která měla spadnout z několikametrové výšky. Podle Rosatomu nádoba jen „pomalu sklouzla a jemně se dotkla země“. Po mezinárodním nátlaku pak došlo k výměně, podobná situace se ale opakovala.

Letos média přinesla zprávu o požáru rozpouštedla, ke kterému mělo dojít sedm metrů pod zemí a nehodě, při které měl zemřít jeden ze stavebních dělníků. O obou incidentech se informace objevila až s několikaměsíčním zpožděním.

Proti ekologové i Litva

Běloruští ekologové také letos kritizovali strategii pro nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Je podle nich nekonkrétní a nedopracovaná – vyhořelé palivo se má vyvážet ke zpracování do Ruska a poté se znovu vracet do Běloruska.

Stavbu od začátku ostře kritizuje Litva, elektrárna totiž stojí 60 kilometrů od litevské metropole Vilnius. Podle Litevců jde o ruský geopolitický projekt. Litevská vláda dokonce letos v srpnu rozhodla o nákupu více než čtyř milionů jódových tablet, které mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy.

Podle tamních vládních zdrojů dodá rakouský výrobce tablety za v přepočtu asi 23,2 milionu korun do země během září. V případě úniku radiace z běloruské jaderné elektrárny by se tablety zdarma distribuovaly obyvatelstvu.

Bělorusové zase Litevcům vyčítají, že protestují proti ostrovecké elektrárně jen proto, aby odvedli pozornost od likvidace Ignalinské jaderné elektrárny uzavřené v roce 2009. V říjnu roku 2010 tam došlo při promývání chladicího systému k úniku suspenze s radioaktivními izotopy.

Víc než Temelín

První blok běloruské elektrárny má být spuštěn do konce letošního roku, druhý o rok později. Původně se počítalo se spuštěním v roce 2018. Dva energetické bloky mají mít celkovou výrobní kapacitu až 2 400 MW, tedy o něco víc, než má v současnosti Temelín.

Bělorusko si na stavbu půjčilo peníze od Ruska, předpokládané náklady odhadl nedávno autoritářský prezident Alexandr Lukašenko zhruba na sedm miliard dolarů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené