Hlavní obsah

Berbrově diktatuře vzdorují jen moravská rebelie a Grégrova petice

Foto: Profimedia.cz

Martin Malík, předseda FAČRu (vlevo), vedle něj pak s šálou Roman Berbr. Ač „jen“ český místopředseda, přesto nejsilnější hráč nejen uvnitř asociace.

9. 2. 10:05

Fanoušci ho mají za ďábla, lidé z fotbalu obvykle raději stočí řeč jinam, aby se o něm nemuseli bavit napřímo. Žádnou soutěž popularity už asi Roman Berbr nikdy nevyhraje, ostatně o to ani nestojí. V české pyramidě fotbalové moci vystoupal až úplně nahoru. Jak dlouho tam ještě bude? To podle všeho záleží hlavně na něm samotném.

Článek

Bývalý rozhodčí Roman Berbr zastává pozici českého místopředsedy Fotbalové asociace ČR. Poté, co došlo v průlomu ve stanovách, takže Morava už sama o sobě nemůže zablokovat volbu předsedy, když se na něm neshodne s českou stranou, by Berbr neměl při současném rozložení moci problém s tím nechat se zvolit přímo předsedou. Ale do té pozice se necpe.

Ví, že se svou pověstí manipulátora a znalce korupčního prostředí, jakož i s kádrovým profilem bývalého příslušníka Státní bezpečnosti, je například pro jednání se státními orgány problematickou figurou. Takže tuhle roli obstará vnějšímu světu akceptovatelnější Martin Malík a Berbr se spokojí s rolí faktickou, kterou mu zabezpečuje skutečnost, že přímo ovládá jasnou většinu hlasů ve výkonném výboru FAČRu.

Jakkoli je u veřejnosti nepopulární, na volebních valných hromadách vždy delegáti z Čech právě autoritativnímu Romanu Berbrovi položí k nohám drtivou většinu svých hlasů. Už mnohokrát bylo popsáno proč. Jde zhusta o s ním spřátelené bývalé rozhodčí, jimiž Berbr obsadil okresní či krajské fotbalové svazy. I proto, že tu práci nikdo jiný dělat nechce. A při vědomí odtud plynoucí velké berbrovské převahy se přidávají i kluby z ČFL či divizí, ostatně i z profesionálního fotbalu. A v posledních letech získal Berbr dostatek vazalů už i na Moravě, která jeho rozpínavosti dlouho odolávala.

Grégr: Vadí mi atmosféra strachu a bezmoci

Aktivit, které by se Berbrovi a jeho mocenskému okruhu nějak vzpínaly, je minimum. Přesto existují. Za zaznamenání jistě stojí petiční Výzva 2021, za níž stojí bývalý mezinárodní sudí Ivan Grégr. Anebo rebelie, která tento týden proběhla na Vyškovsku, kde byl z čela fotbalového okresu svržen proberbrovský předseda Miloslav Brtníček.

Mezi deseti body požadavků Výzvy 2021, které najdete zde, ční na prvním místě zrovna ten o Berbrovi: „Co požadujeme? Aby už nebyl do vedení FAČR zvolen člověk, který opakovaně v médiích přiznal, že státní dotace přiděluje kamarádům, spřízněným funkcionářům a klubům, které ho podporují.“

Ivan Grégr (zcela vlevo) ještě v časech své rozhodcovské kariéry, vedle něj Jan Hora, vpravo Pavel Pelíšek.

Odkazuje na fragment mailové korespondence, v němž Berbr před několika lety úkoloval své lidi na Pardubicku, ať sestaví pro rozdělení státních dotací seznam klubů podle klíče „spřízněné kluby a ty, co nás volí“. Aniž by tím, navzdory silné medializaci, vzbudil byť jen sebemenší zájem orgánů činných v trestním řízení.

Grégrova petice zatím na internetu posbírala 1863 podpisů. „Čekal jsem víc,“ přiznává Ivan Grégr, její iniciátor. Pískal ještě federální ligu, nosil odznak FIFA. A byť už mu bude na jaře 78 let, píská pořád. „B třídu nebo mládež, přece nebudu krmit ptáčky v parku,“ směje se. Proč se stal iniciátorem Výzvy 2021? „Vadí mi ta atmosféra lhostejnosti, strachu, bezmoci. Já bych si vyčítal, kdybych věděl, že jsem měl možnost něco říct a neřekl to. Za to opravdu nic nedám a budu mít alespoň na stará kolena čisté svědomí.“

Grégr svoji kritiku hodně odkazuje na sféru rozhodčích, kde ho na podzim speciálně rozčílil zápas mezi Libercem a Plzní, ve kterém sudí Proske nevyloučil plzeňského Hubníka, což přineslo i další komplikace – více zde.

Tuhle i další ostudy dává Grégr za vinu komisi rozhodčích vedené bývalým reprezentantem Jozefem Chovancem. „Jožky jsem si vážil jako fotbalisty. Ale tohle opravdu není jeho parketa,“ zlobí se Grégr. Komise rozhodčích je pak jako „mocenský orgán“ fotbalové asociace přímo spojována s berbrovským vedením.

Jakkoli jsou nyní profesionální soutěže na asociaci autonomní, rozhodčí jim pořád dodává berbrovská FAČR.

Za FAČR se k Výzvě 2021 vyjádřil její předseda Martin Malík: „Iniciativu Výzva 2021 jsem samozřejmě zaregistroval a bohužel musím konstatovat, že už jen v jejím ‚desateru‘ registruji celou řadu nelogicky formulovaných tezí, které mj. odporují například i současné legislativě. To nemění nic na tom, že FAČR i já osobně plně respektujeme právo jakýchkoliv jednotlivců i této konkrétní skupiny na vlastní názor. Stejně tak se nebráním ani žádnému smysluplnému dialogu na téma budoucnosti českého fotbalu.“

Že by ale Ivana Grégra někdo k onomu dialogu pozval například do strahovské budovy FAČRu, to se nestalo. „Já bych tam snad ani nešel. Oni si do toho nenechají mluvit. Mně jde přitom o jedinou věc: Aby měl fotbal zase důvěru,“ říká Grégr.

Ze známějších jmen podepsali Výzvu 2021 olympijský vítěz Ladislav Vízek, někdejší trenérský mistr ligy s Vítkovicemi Ivan Kopecký, bývalý šéf mládežnického úseku na FAČRu Michal Prokeš nebo Jan Nezmar. „Ale je to Nezmar starší, otec slávistického sportovního ředitele,“ upřesňuje Grégr.

Druhým iniciátorem Výzvy 2021 je vedle něj Karel Popper, také bývalý rozhodčí, který se podobně jako Berbr netají tím, že v minulém režimu pracoval jako příslušník Státní bezpečnosti.

Rok 2021 přinese fotbalové volby

Proč je součástí názvu petice letopočet 2021? Je důležitý, právě napřesrok by se měly konat fotbalové volby. A k nim přímo petice odkazuje.

Připomeňme, že v roce 2017 všichni počítali s tím, že bude v létě předsedou opět zvolen Miroslav Pelta. Jenže policie ho v květnu zatkla a obvinila z trestných činů souvisejících s údajnými manipulacemi kolem státních dotací. Na červnové valné hromadě kandidovali na předsedu Martin Malík a Petr Fousek, nedošlo však k dohodě české a moravské komory.

Na prosincovou mimořádnou valnou hromadu tedy do Nymburka dorazil zástupce generality FIFA a UEFA Grigorij Surkis, který pohrozil uvalením nucené správy na český fotbal ze strany střešních organizací, pokud nedojde k úpravě stanov FAČR, jež by volbu předsedy zjednodušila.

Pro tento návrh se tehdy nakonec našlo i dost moravských hlasů. Předseda se teď na valných hromadách, na nichž mají delegáti z Čech jasnou početní převahu, volí prostou většinou hlasů. A v prosinci 2017 byl tedy předsedou zvolen Martin Malík. A spolu s ním i další členové výkonného výboru FAČRu, jakési fotbalové vlády.

Ta má čtyřletý mandát, hypoteticky tedy až do prosince 2021. Zvyklosti a řády přitom odkazují na to, že volební valné hromady by se měly konat v létě, po skončení jarní části soutěží. Zda se tedy Malík, Berbr a spol. dobrovolně připraví o několik měsíců mandátu a svolají valnou hromadu na květen či červen 2021, není jasné, Malík na to odmítl odpovědět.

„Aktuálně se plně soustředíme na valnou hromadu, která proběhne letos, tj. v pátek 29. května v Olomouci, na debaty ohledně organizace volební valné hromady v roce 2021 je zcela jistě ještě dostatek času.“

Neodpověděl ani na to, zda bude obhajovat pozici předsedy: „Viz předchozí odpověď, zatím řeším aktuální pracovní věci, kterých je pro tento rok opravdu hodně, a svojí osobní budoucností směrem k volební valné hromadě 2021 se nezabývám.“

Roman Berbr na položený dotaz, zda bude znovu kandidovat a na jakou pozici, neodpověděl vůbec. Letos v létě mu bude 66 let.

Už jsme nastínili, že pro fotbalové volby jsou klíčové hlasy z regionálních fotbalových svazů. Standardní volební soukolí pracuje tak, že v roce 2021 budou v průběhu ledna a první půlky února probíhat volební valné hromady okresních fotbalových svazů, volně na ně vzápětí navážou volební valné hromady na krajích.

Pokud jsou tedy v podhoubí českého fotbalu nějaké síly, které chtějí ve vedení FAČRu někoho jiného než doposud, měly by se pokusit převzít zodpovědnost na okresech právě začátkem roku 2021. Tady se hypoteticky může zásadním způsobem změnit struktura lidí, kteří Berbra a spol. tradičně volí. Tady lze podkopat jeho moc.

Na Vyškovsku proběhl fotbalový převrat

Berbr těží z toho, že se velká část brblající fotbalové veřejnosti o fotbalovou politiku nezajímá a volebnímu systému vůbec nerozumí, natož aby se v něm angažovala. To se snaží změnit i vysvětlující video Tomáše Marušky, mládežnického trenéra, který projekt krajských akademií opustil právě kvůli nesouhlasu s Berbrovými praktikami.

V uplynulém týdnu přišel podle všeho Roman Berbr o hlas z Vyškovska. Proběhla tam valná hromada okresního fotbalového svazu, na níž kluby vyjádřily nedůvěru dosavadnímu předsedovi Miloslavu Brtníčkovi, který z funkce odstoupil.

„Kluby byly někým naočkované. Kým? Bývalými nebo současnými funkcionáři Jihomoravského krajského fotbalového svazu. Celé to tažení proti mně začalo, když jsem na valné hromadě v prosinci 2017 hlasoval pro změnu stanov. Že prý jsem ustoupil Čechám. Ale já hlasoval pro dobro celého českého fotbalu, kterému tam vyhrožoval pan Surkis, nikdo nevěděl, co by se stalo, UEFA nás třeba mohla vyloučit ze svých soutěží,“ řekl Brtníček pro Seznam Zprávy.

Proto tehdy hlasoval pro odbourání práva moravské majority při volbě fotbalového předsedy. „A začaly mi chodit anonymy, mám je všechny schované. A tlačí na mě od té doby pořád dokola. Přitom ten můj hlas byl jeden ze 42 moravských, které tehdy byly pro ten návrh. Proč s tím nikdo neotravuje třeba Zbrojovku Brno, proč pro něj hlasovala,“ ptá se Brtníček, ligový delegát.

Právě z jižní Moravy probleskuje nejvíc signálů, že si tenhle fotbalový region drží od Berbra a spol. největší odstup. Je to jeden a půl roku, co byl z podobných důvodů jako nyní Brtníček na Vyškovsku svržen z čela Jihomoravského krajského fotbalového svazu Pavel Blaha.

Foto: Profimedia.cz

Snímek z valné hromady FAČR v roce 2014. Pavel Blaha, tehdy ještě člen výkonného výboru FAČR, zcela vpravo.

Nyní ho řídí advokát Vladimír Kristýn, šéf OFS Blansko a už sedm let místopředseda Odvolací komise FAČR. V dohledné době může aspirovat i na jejího předsedu, protože na tuto funkci rezignoval Jan Lego. „Ano, doktor Lego rozšíří naše řady právního oddělení. Odvolací komise si na svém dalším zasedání zvolí předsedu nového, uvolněná pozice pak bude následně obsazena na valné hromadě FAČRu v květnu,“ poznamenal k tomu Jan Pauly, generální sekretář FAČRu.

Kromě Výzvy 2021 a právě popsaných náznaků z Jihomoravského kraje už se známek odporu vůči berbrovskému vedení dopouští občas jen klub FK Teplice. Před první valnou hromadou roku 2017 prosazovala předsednického protikandidáta Petra Fouska pražská Slavia. Její šéf Jaroslav Tvrdík ale po vítězství protistrany opakovaně deklaroval, že současný mandát zvoleného vedení plně respektuje a vůči Berbrovi a spol. se nyní nijak nevymezuje.

Z ekonomického hlediska nyní nikdo nemá důvod k nespokojenosti. Na FAČR již plynou peníze od UEFA za postup na Euro 2020, ze státu do strahovské pokladny proudí na dotacích více než půl miliardy korun ročně. Martin Malík, předseda FAČRu, se ocitl i v Národní sportovní radě, tedy v poradním orgánu Milana Hniličky, šéfa nové Národní sportovní agentury.

Idylku může narušit jen soudní projednávání kauzy údajné manipulace se státními dotacemi. V ní je totiž vedle svého bývalého předsedy Miroslava Pelty obviněna i samotná Fotbalová asociace ČR, jako právnická osoba. Pokud by byla pravomocně shledána vinnou, o dotace by přišla.

Jako „rezervní fond“ je každopádně připraven ještě prodej stadionu Evžena Rošického a zejména pozemků pod ním. O rozhodovací práva spojená s touto lukrativní operací se Roman Berbr podle všeho odchodem do penze ještě připravit nenechá.

Pohled sportovního reportéra Seznamu Luďka Mádla na korupční prostředí v českém fotbalu. (Video: Tomáš Svoboda, Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené