Hlavní obsah

Berou nás jako klauny, říká držitel Pulitzera o literátech ve Spojených státech

Berou nás jako žongléry a akrobaty, říká autor Hodin o literátech ve Spojených státech.Video: Tomáš Svoboda, Vojtěch Veškrna, Seznam Zprávy

 

Reklama

Uplynulo už dvacet let od prvního vydání románu Hodiny, příběhu známých i neznámých žen, který se zhmotnil ve světoznámý oscarový snímek. Autor předlohy, americký spisovatel Michael Cunningham toto výročí přijel oslavit do Prahy. Na pozvání Festivalu spisovatelů Praha.

Článek

Šestašedesátiletý spisovatel je stále jedním z nejprodávanějších autorů ve Spojených státech. Nepůsobí ale jako někdo, kdo si je takového faktu vědom. „To je jedna z věcí, které mě vždycky překvapí, když přijedu do Evropy,“ říká Cunningham v rozhovoru pro Seznam: „tedy že spisovatele tu berou jako někoho, kdo má co říct“, dodává.

Podle autora deseti románů ve Spojených státech amerických spisovatele nebere nikdo moc vážně. „Berou nás jako žongléry, klauny nebo akrobaty,“ poznamenává trochu smutně.

Není divu, že přestože se na něj i dekády po vydání nejslavnějších Hodin stojí v Praze hodinová fronta, nadšeně se prochází noční Prahou po Karlově mostě a usměje se na každého, kdo se s ním dá do řeči.

Foto: Tomáš Svoboda, Vojtěch Veškrna

Michael Cunningham

Cunningham od mládí publikoval ve slavných amerických magazínech, jako je The Paris Review, New Yorker nebo Vogue. Učí kreativní psaní na Yaleské univerzitě. Za román Hodiny obdržel Pulitzerovu cenu. Třeba pro to, jak mistrně zvládl aktualizovat dílo spisovatelky Virginie Woolfové.

„Virginia Woolfová byla opravdu jedna z prvních spisovatelek, které řekly, že na životě ‚obyčejných‘ žen záleží. I když jsou to ženy v domácnosti, manželky, matky,“ komentuje Cunningham odkaz americké spisovatelky v jednadvacátém století.

Foto: Tomáš Svoboda, Vojtěch Veškrna

Michael Cunningham

Mezi Cunninghamovy další romány patří například Za soumraku, Sněhová královna nebo Tělo a krev. Vyrostl v Kalifornii, nyní žije v New Yorku. „Jdete po ulici a vidíte dvě lesbické černošské babičky, které se drží za ruce, hned potom chlapíka z Upper East Side v obleku Chanel nebo týpka, který venčí sedmnáct psů,“ vysvětluje spisovatel, proč ho baví žít na východním pobřeží.

Do Prahy přijel už potřetí, pokaždé na pozvání Festivalu spisovatelů Praha. Letos proto, aby se účastnil diskusí na téma ‚Krása spasí svět‘, inspirované Dostojevským i Simone Weilovou.

Foto: Tomáš Svoboda, Vojtěch Veškrna

Michael Cunningham

„Neubráníte se pohledu na všechno ošklivé, co je kolem nás. Nemyslím jen vizuálně, ale jak se lidé chovají. Například ten souboj mezi Donaldem Trumpem a Nancy Pelosiovou?“ upozorňuje na aktuální politickou situaci ve Spojených státech.

Krása podle něj nejsou jen supermodelky a hezké výhledy. „Pokud si dokážeme vštípit, že krása je o laskavosti, morálce a důstojnosti, ano, spasí svět a měla by hned teď začít!“ uzavírá spisovatel letošní pražskou návštěvu.

Reklama

Doporučované