Hlavní obsah

Bez novinářů a některých občanských práv. Nouzový stav na východě Polska

Foto: Profimedia.cz

O vjezdu na území, kde platí nouzový stav, informují od čtvrtka cedule.

Reklama

3. 9. 15:33

Polská vláda získává na boji s nelegální migrací z Běloruska politické body. Pomoci jí má také nouzový stav, který začal platit u hranic.

Článek

Tři kilometry široký a přibližně 420 kilometrů dlouhý pás, kam nesmějí vstoupit novináři, humanitární pracovníci a kde jsou omezena některá občanská práva. Tak v praxi vypadá nouzový stav na polské hranici s Běloruskem, který ve čtvrtek na žádost vlády vyhlásil prezident Andrzej Duda kvůli zvýšené nelegální migraci.

Zákaz vstupu novinářům

Už ve čtvrtek večer se u vjezdů do 183 dotčených obcí objevily informační cedule o vstupu do oblasti, kde platí nouzový stav. Poté je doplnily policejní hlídky na silnicích. V zóně u hranic mohou od pátku pobývat pouze obyvatelé zdejších obcí. Výjimku ke vstupu mají úředníci, zdravotníci, zdejší podnikatelé, zemědělci a lidé, kteří jedou na církevní obřad, jako je pohřeb, křest nebo svatba a za nejbližšími příbuznými.

Z pásma naopak museli společně s novináři do půlnoci odjet turisté, což obzvlášť silně pocítila obec Bělověž. Turistické centrum, kde nocují návštěvníci Bělověžského národního parku, teď volá po výplatě odškodnění. Podle mluvčího vlády teď kabinet připravuje detaily o výplatě odškodnění, které se má týkat asi 260 firem.

Kromě turistů zasáhlo opatření silně do práce novinářů. Kromě toho, že se do tříkilometrové pásma nově nedostanou, nesmí ani fotografovat či natáčet činnost polské armády a pohraničníků a tváře dotyčných. Fotografovat nebo zaznamenávat se nesmí ani žiletkový hraniční plot, který teď Polsko podél hranice s Běloruskem staví, ale ani další části hraniční infrastruktury. Za porušení opatření hrozí pokuta nebo trest vězení, o kterých mají soudy rozhodovat ve zrychleném řízení.

„Vím, že je to vždy určitá nepříjemnost pro novináře, kteří chtějí být co nejblíže dění,“ komentoval ve čtvrtek opatření ministr vnitra Mariusz Kamiński ze strany Právo a spravedlnost (PiS). Slíbil, že novináři budou mít kontakt s obyvateli dotčeného území a že stát bude odpovídat na jejich dotazy. „Referovat ale budete moci až za pásmem, kterého se týká nouzový stav čili v určité vzdálenosti od hranice,“ dodal politik.

Jinak ale o situaci informovalo rádio RMF FM. Jeho reportér se do uzavření oblasti nedostal – to vláda předem avizovala – zároveň ale neobdržel ani odpovědi na dotazy o dění v uzavřené zóně. „Otázky zůstávají bez odpovědi,“ uvádí rádio. Podle vícero polských novinářů nová situace umožňuje uniformovaným složkám podnikat kroky zcela bez kontroly veřejnosti.

Nouzový stav po 40 letech

K podobným opatřením došlo vůbec poprvé v novodobé historii Polska. Nouzový stav neplatil v Polsku ani kvůli pandemii covidu-19. Prezidentovo rozhodnutí má v pondělí posoudit Sejm. Opoziční Levice chce, aby sněmovna nouzový stav zrušila. „Levice navrhla hlasovat o odvolání zavedení nouzového stavu, protože ho považujeme za ukrývání pravdy na hranici,“ odůvodnil postoj Levice šéf jejího poslaneckého klubu Krzysztof Gawkowski. Očekává se ale, že Sejm měsíční nouzový stav potvrdí díky hlasům vládnoucí koalice a krajní pravice.

Pod palbou se ocitl také prezident Duda. O podpisu vyhlášení nouzového stavu ve čtvrtek odpoledne informoval jeho mluvčí, sám prezident se k věci nevyjádřil. Večer ale plnil Twitter příspěvky o fotbalovém zápase mezi Polskem a Albánií, které se hrálo ve čtvrtek ve Varšavě.

„Je to infantilní a nedůstojné, když vláda v Polsku poprvé po 40 letech zavádí nouzový stav, mimořádný stav, ačkoli před rokem (…) takový stav kvůli pandemii nezavedli. A miliony lidí teď vidí prezidenta, který se skvěle baví na zápase a ukazuje tím, že situace není tak závažná,“ řekl v pátek na Dudovu adresu Tomasz Siemoniak z opoziční Občanské platformy. Jeho strana přitom zatím neoznámila, jak bude na pondělím jednání parlamentu o nouzovém stavu hlasovat.

Vládu podporuje 51 procent lidí

Postoj části opozice ale Poláci nesdílí. Alespoň to vyplývá z průzkumu agentury IBRiS pro liberální server Onet.pl. Na 51 procent dotázaných hodnotí dosavadní přístup vlády k situaci na hranicích kladně. Negativně ho hodnotí 41 procent. Naopak přístup opozice považuje za špatný 64 procent lidí a jen 20 procent za dobrý.

Tvrdý vládní postoj k tématu nelegální migrace z Běloruska, která v Polsku rezonuje už několik týdnů, se projevil i do čísel volebních preferencí. Podle několika aktuálních průzkumů vládnoucí konzervativci posílili na zhruba 36 procent.

Vláda mimořádná opatření zdůvodňuje náporem nelegálních migrantů, který má jako nevyhlášenou hybridní válku organizovat režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka. Dalším důvodem je bělorusko-ruské vojenské cvičení Západ 2021, které začíná v Bělorusku 10. září. Ministr vnitra Kamiński v té souvislosti mluví o „reálném ohrožení ze strany Běloruska“.

Ministr mimoděk přiznává i další důvody. „Nemůžeme tolerovat situaci, že v hraničním pásmu běhají infantilní a neodpovědní lidé, kteří mohou vyprovokovat – navzdory vlastní vůli – přeshraniční incident o velmi závažným charakteru, rovněž ozbrojený incident. Musím a mám povinnost varovat takové lidi,“ uvedl.

Na mysli měl zřejmě aktivisty, politiky a pracovníky nevládních a humanitárních organizací, kteří se v posledních týdnech snažili poskytovat lékařskou a potravinovou pomoc migrantům, kteří nelegálně přešli přes bělorusko-polskou hranici. Došlo ale také k poškození žiletkového plotu a kvůli tomu i k zadržení skupiny aktivistů.

Obzvlášť viditelným se v posledních týdnech stal případ skupiny 32 Afghánců, která už více než tři týdny táboří přímo na hranicích nedaleko polské vesnice Usnarz Górny. Skupina, která na začátku zřejmě přešla na polské území, je teď na běloruské straně hranice a z obou stran je obklíčená pohraničníky. Polská pohraniční stráž k lidem přímou humanitární pomoc z polské strany hranice nevpustila a dokonce nevládním organizacím a aktivistům komplikovala dorozumívání se pomocí megafonu – vozy pohraničníků, policie a armády v tu chvíli spouštěly sirény.

Foto: Profimedia.cz

Tábořiště skupiny Afghánců na bělorusko-polské hranici.

Humanitární konvoj, který naopak poslala polská vláda do Běloruska, odmítla diktatura pustit na své území. Běloruská stráž Afgháncům nepravidelně dodává konzervy, ale situace lidí, kteří v pátek kvůli nouzovému stavu „zmizeli“ z médií, je žalostná. Podle Fondu Záchrana (Ocalenie) byli ve čtvrtek dva lidé v těžkém stavu, několik jich nemohlo vstát a všichni jsou podchlazení.

„Může za to opozice“

Podle náměstka na ministerstvu vnitra Macieje Wąsika ze strany PiS by migrační krize na hranicích nenarostla do takových rozměrů, pokud by se o ni přímo na hranicích nezačali zajímat opoziční politici a média. „To oni můžou za to, že ti lidé sedí na běloruské straně a na dešti, protože Bělorusové si myslí, že se jim vyplatí držet tu skupinu na hranicích,“ řekl politik ve čtvrtek v Polském rozhlase.

Nouzový stav kabinet ve Varšavě odůvodňuje také tím, že stejný krok kvůli migračnímu náporu už dříve zavedly Litva a Lotyšsko. Polská televize TVN ale upozornila, že ani v jedné ze zemí nejdou opatření tak daleko jako v Polsku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované