Hlavní obsah

Bez testů, bez roušek. Univerzity spoléhají na zodpovědnost studentů

Foto: Getty Images

Na přednášky na vysokých školách může neomezené množství studentů. Některé univerzity si počet regulují.

Reklama

16. 9. 10:25

Více než rok byli na online výuce, teď se vrací do poslucháren bez testování i roušek. Tento týden zahajují některé vysoké školy prezenční výuku. Jejich vedení prosí studenty, aby dodržovali pravidla nad rámec vládních opatření.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Zatímco podle opatření vlády může do divadla jen člověk testovaný nebo očkovaný a celou dobu musí mít respirátor, pro studenty na velkých přednáškách ani jedno z těchto pravidel neplatí. Paradoxně se tak na jednom místě může sejít přes sto studentů bez jakýchkoli opatření a nutnosti prokazovat bezinfekčnost. Tento týden zahajují některé vysoké školy po více než roce prezenční výuku.

Podle některých akademiků jsou opatření nedostatečná. „Po měsících, kdy bylo nesmyslně sešněrováno i to, co mohlo být volné, jsme nyní v oblasti vysokoškolského studia svědky druhého extrému – není omezeno téměř nic, ani to, co by dávalo smysl,“ myslí si děkan Fakulty sociálních studií Stanislav Balík z brněnské Masarykovy univerzity.

Sám proto neočkované studenty prosí, aby se jednou týdně chodili testovat. Přestože takovou povinnost mají podle opatření Ministerstva zdravotnictví pouze studenti, kteří jsou ubytovaní na kolejích. „Apelujeme na uvědomělost studentů a dodržování těchto věcí dobrovolně, ze solidarity,“ uvedl děkan s tím, že v testovacích centrech jsou kapacity, proto by pravidelné testování nemělo být problémem.

S tím souhlasí také studentka psychologie Josefína Gregorová, která chodí na brněnskou Masarykovu univerzitu. „Než jsem se očkovala, testovala jsem se dvakrát týdně kvůli brigádě a nepřišlo mi to omezující. Testování podle mě dává smysl, nechápu, proč se to ruší. Zdá se mi to lehkovážné,“ řekla.

Školy mohou regulovat počet studentů v místnosti

Doporučení Ministerstva zdravotnictví umožňuje vedení škol nastavit si vlastní opatření. „Především ochrana dýchacích cest, dezinfekce, sociální odstup,“ píše se mimo jiné v dokumentu.

Podle bývalé náměstkyně Ministerstva školství pro řízení sekce legislativy a strategie Dany Prudíkové může škola sama regulovat třeba počet lidí na semináři nebo stanovit rozestupy.

Ale zavedení opatření nad rámec plošných pravidel, jako je bezinfekčnost či roušky ve všech prostorech, může být problematické. „Dokážu si to představit pouze ve výjimečných, odůvodněných situacích, kdy existuje zvýšené riziko, že se škola stala ohniskem nákazy a je třeba rychle zakročit k ochraně veřejného zdraví,“ řekla Prudíková s tím, že nutná je součinnost s hygienou.

Člen legislativní rady vlády Petr Bezouška chápe, že rektoři jdou spíše cestou apelu a doporučení, co se týče například testování. „Myslím, že vysoká škola pro tohle nemá oporu v zákoně. Mám za to, že nošení roušek ani povinné předkládání testů nemůže škola přikázat. Musela by to koordinovat s krajskou hygienickou stanicí, která by mohla v rámci posouzení individuálního případu vydat mimořádné opatření,“ uvedl Bezouška.

Ve Zlíně chtějí bezinfekčnost po všech studentech

Touto cestou se vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vlastní opatření zavádí po konzultaci s krajskou hygienickou stanicí a hejtmanem. Vládní pravidla na vysokých školách se totiž zdají rektorovi Vladimíru Sedlaříkovi mírná. Podle něj je přístup ministerstva „zarážející“.

Na zlínské univerzitě musí všichni studenti a zaměstnanci při vstupu do školy doložit bezinfekčnost. Pro zjednodušení univerzita zřídila testovací centrum. „Cítím se být zodpovědný za zdraví našich studentů, zaměstnanců i jejich blízkých, proto jsem k těm opatřením přistoupil,“ vysvětlil Sedlařík.

Na otázku, zda Ministerstvo zdravotnictví v současnosti chystá upravit pravidla pro výuku na vysokých školách, zatím resort neodpověděl. Na začátku září jeho mluvčí Gréta Rakašová uvedla, že další formy opatření nyní nelze předpovídat, protože záleží na epidemické situaci. „Vysoké školy musí dodržovat povinnosti uložené příslušnými mimořádnými opatřeními. Přijetí obecně doporučovaných preventivních protiepidemických opatření je na rozhodnutí školy,“ sdělila.

Většina univerzit, které Seznam Zprávy oslovily, opatření nad rámec těch stanovených vládou studentům jen doporučují. „V těchto dnech jsem vydal doporučení týkající se povinnosti nosit ochranu dýchacích cest ve vnitřních prostorách univerzity včetně například výuky,“ řekl rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka. Respirátory totiž nejsou podle vlády nutné při výuce, když jsou studenti usazení.

Podobně na studenty a akademické pracovníky apeluje rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. „Tam, kde bude větší koncentrace osob, zvažte nasazení příslušných ochranných pomůcek, to znamená respirátoru. Já sám se to snažím dodržovat,“ řekl v online projevu členům akademické obce.

Nošení respirátorů po celou dobu pobytu ve škole studentům doporučují také na Českém vysokém učení technickém v Praze. Nad vládní opatření tam nepůjdou stejně jako na Univerzitě Karlově v Praze.

Mezi ministerská nařízení patří třeba povinnost dokazovat bezinfekčnost pro studenty bydlící na kolejích. Tu lze prokázat různými způsoby. Kromě negativního testu či potvrzením o koronaviru prodělaném v uplynulých 180 dnech mezi ně patří očkování. Oslovené univerzity ale přesná data o tom, kolik jejich studentů vakcínu dostalo, nemají. Ve věkové skupině 18 až 29 let, kam patří většina vysokoškoláků, je zatím naočkováno přes 1,2 milionu lidí.

Oprava: V textu jsme opravili nesprávné křestní jméno člena legislativní rady vlády Petra Bezoušky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované