Hlavní obsah

„Bitcoiny jsou jízda, když na to má člověk žaludek,“ říká celebrita ve světě kryptoměn Palatinus

Hostem televize Seznam byl programátor, který vymyslel první peněženku pro kryptoměny na světě, Marek Palatinus. (Video: Seznam.cz)

Reklama

12. 10. 2019 20:00

Sám přišel o bitcoiny, když si nedokázal dobře zabezpečit počítač. Tehdy se rozhodl do světa kryptoměn ponořit a trvalo mu rok, než pochopil jeho zákonitosti. Teď říká: „Důležité je uvědomit si, že v tomto světě vám nikdo za nic neručí, neexistuje žádná centrální instituce, která by systém měla pod kontrolou, za každou chybu zaplatíte jen vy sami.“

Článek

Někteří investoři ji označují za novodobé zlato. Dají se pořídit na burze nebo si je za určitých podmínek můžete vytěžit. Řeč je o kryptoměnách. Tu nejznámější z nich, tedy bitcoin, lidé ve světě používají už 10 let. Jak si virtuální měnu opatřit, jaká je její skutečná hodnota a hrozí jí třeba znehodnocení nebo padělání?

Odpovědi nabízí ve Víkendovém rozhovoru Seznamu programátor Marek Palatinus, který vytvořil první hardwarovou peněženku pro kryptoměny na světě.

Celý rozhovor s Markem Palatinem si můžete pustit v úvodním videu. Níže vám nabízíme textový přepis.

Už je to 10 let, co lidé bitcoin používají. Jak velký přelom to tehdy znamenalo, když se objevil?

Bitcoin se objevil na světě velmi nenápadně. Vlastně v technické komunitě lidí, kteří tomu nějakým způsobem rozuměli. A na výsluní se dostával mnoho let. Takže bych neřekl, že to byla nějaká revoluce sama o sobě. Byl to postupný proces a myslím si, že většina lidí zaregistrovala bitcoin tak v roce 2012, 2013, kdy už za sebou měl tři, čtyři roky života.

Jak si vlastně kryptoměny získávaly a získávají důvěru lidí?

Ekonomové se stále přou o tom, jestli bitcoiny jsou nebo nejsou peníze, protože ona ta definice je hodně striktní a bitcoin do některých věcí zapadá, do některých věcí úplně nezapadá. Ale hlavně: Peníze, jejich hodnota je subjektivní. To znamená, že pokud lidé uvěří tomu, že něco tu hodnotu má, tak to pro ně opravdu má.

Bitcoin se dostal na světlo přes komunitu, přes jakýsi digitální underground, a filozofie za bitcoinem je velmi silná. Podhoubí, do kterého se narodil, je staré minimálně patnáct, dvacet let. To znamená, že v komunitě, kde se bitcoin objevil, si důvěru získal, protože ty lidi rozuměli technickým principům, na kterých stojí. A důvěra se postupně přenesla. A to tak, že když někdo, komu vy věříte, říká, že nějaká věc funguje, tak jí začnete věřit taky.

Jak se za uplynulých deset let vyvíjí trh s kryptoměnami, co se týče bezpečnosti?

Já se primárně věnuji bitcoinu. A tady je situace před 10 lety a dnes úplně někde jinde. Tehdy to bylo opravdu hračka pro nadšence do IT, pro nadšence do ekonomie, například.

Trh byl tehdy zřejmě dost divoký.

Ten trh byl velmi divoký a vlastně těch lidí celosvětově byly třeba jednotky tisíc. To znamená, že to byla opravdu taková sběratelská kuriozita, možná. A infrastruktura kolem toho se začala vytvářet až postupně. Až když lidi přišli na to, že nějaká větší adopce se bez infrastruktury kolem toho neobejde.

A my jsme právě někdy kolem roku 2011, 2012 řešili, že není dotažená pro nás primárně ta nejdůležitější věc, a to, jak si mohou jednotlivci bitcoiny uchovávat, držet, dělat s nimi bezpečné transakce. A právě proto jsme založili Trezor, první hardwarovou peněženku, která, věřím tomu, zásadním způsobem přispěla k maturitě toho celého jako systému.

Pokud vím, tak vy jste sám také o nějaké peníze právě přišel v důsledku toho, že ten systém nebyl dostatečně bezpečný. Bylo to něco, co vás vyprovokovalo k tomu, abyste přišel s nějakým dalším systémem ochrany bitcoinu?

Musím říct, že bitcoin jako technologie sama o sobě je extrémně bezpečná. To, co jsme celou dobu řešili a stále se řeší, je vlastně bezpečnost koncových počítačů. Bezpečnost té, jak se říká, poslední míle, toho, co člověk má na počítači nainstalováno. Jakým způsobem bitcoin používá.

A právě tam je ten ďábel ukrytý v detailu a tam je to, co my řešíme s Trezorem. Jde o jednoúčelové hardwarové zařízení, které nedokáže chytit žádný virus a tak dál. Které řeší celý životní cyklus hardwarové peněženky pro toho konkrétního člověka.

Můj případ ukradených bitcoinů tedy nesouvisel s nebezpečností bitcoinu jako takového, ale s tím, že jsem si nedokázal zabezpečit počítač.

To je určitě dobré zmínit. Také důležitý faktor, který asi je potřeba vnímat, pokud chceme třeba s kryptoměnami začít. Co dalšího je možná dobré si opatřit? Jaké další informace, pokud se chystáme třeba vyjít na trh s bitcoiny?

Těch věcí, co by člověk měl znát, aby opravdu mohl říct, že tomu rozumí, je extrémní množství. Mně, i když mám jako programátor jakýsi technický background, trvalo minimálně rok, než jsem měl pocit, že ty věci opravdu chápu.

Každopádně se nedá očekávat, že by každý uživatel strávil rok učením před tím, než začne používat bitcoiny. Takže určitě je jednou z věcí řešit zabezpečení té své peněženky. A hnedka druhá věc je pochopit, že vlastně v bitcoinu nikdo za nic neručí. Je to opravdu decentralizovaný systém, který nemá žádnou centrální autoritu a ve chvíli, kdy uděláte chybu, tak jste udělal tu chybu sám na sebe a nemáte žádnou autoritu, kde se dovolat a kdo by vám ty peníze případně vrátil.

Bavíme se o bitcoinu, ale za těch 10 let vznikalo postupně kryptoměn celá řada. Kolik jich v tuto chvíli tak zhruba funguje? Víte to?

Nevím. Jsou to určitě tisíce, dneska možná i desetitisíce. Protože vlastně bitcoin, když vznikl, tak od začátku i do dnešní doby je plně opensourced. To znamená, že všechno je naprosto transparentní a tvůrci ostatních měn měli celkem jednoduchou cestu, jak ten kód zkopírovat, jak celý princip posunout do své vlastní kryptoměny. Tím pádem může být těch nějakým způsobem zalistovaných kryptoměn klidně pět, deset tisíc. A těch neoficiálních, co si někdo prostě udělá doma na koleni, ani to nikde nezveřejní, je nepočítaně.

A víme třeba, kolik lidí vlastně bitcoiny nebo jiné kryptoměny má?

Nevíme. To je jedna ze zajímavých vlastností bitcoinu. Tím, že neexistuje žádný centrální registr, tím, že neexistuje žádná centrální autorita, tak nevíme, kolik lidí bitcoin používá. Ani v Čechách, ani globálně. Jsou nějaké odhady. Na základě technických indicií lze něco usuzovat, ale myslím, že bychom netrefili ani řád.

Jak si kryptoměny drží svoji hodnotu? Dá se na jejich hodnotu spekulovat podobně, jako je tomu například v případě cenných papírů, akcií, dluhopisů, anebo jsou prostě hodnotově stálé?

Bitcoiny a kryptoměny obecně jsou chronicky volatilní, extrémně nestabilní a myslím si, že to není nic pro žaludek nezkušeného investora, spekulanta.

Na bitcoinu se historicky samozřejmě dalo velmi pěkně vydělat. Když se člověk podívá na historický vývoj, jsou to velmi hezká čísla, bavím se o tisících procentech meziročně, například. Což vám spořící účet nedá. Na druhou stranu, každý spekulant, investor ví, že performance v minulosti negarantuje výkonnost do budoucnosti.

Co stojí za tou velkou volatilitou, jak jste o ní mluvil?

Přesně to, že to nikdo nereguluje a cena je definovaná pouze nabídkou a poptávkou. To znamená, že když vyjde nějaká zajímavá zpráva v novinách nebo například na Seznamu rozhovor o bitcoinu, tak si spousta lidí poběží bitcoiny koupit. Což vytlačí cenu lokálně nahoru, protože se zvedá poptávka. A potom zase přijde nějaká panika, že někde vykradli burzu nebo někdo přišel jiným způsobem o hodně peněz, a důvěra třeba lokálně zase poklesne. A to jsou právě ty výkyvy ceny.

Tím, že neexistuje žádná centrální bitcoinová banka, ani žádná jiná organizace, která by to nějakým způsobem regulovala, tak mohou být výkyvy velmi dynamické.

Zmínil jste, že teď možná motivujeme někoho k tomu, aby se také zaměřil na bitcoiny a běžel si nějaké opatřit. Kde si je vlastně může všude opatřit? Jaké jsou ty možnosti?

Teď například pracujeme na možnosti nákupu a prodeje bitcoinů přímo v prostředí hardwarové peněženky Trezor, ale jinak běžnými způsoby. Jsou například bitcoinové automaty, kterých je po Praze mnoho. V obchodních galeriích, dokonce i někde v trafikách jsou přímo bankomaty, kde si můžete koupit bitcoiny za hotovost. U větších obnosů je typicky tím místem nějaká internetová burza, kde je možné získat lepší kurz pro větší objemy.

Vlastní kryptoměnu představil už i Facebook. Ještě tedy nefunguje, ale už se o ní poměrně hodně ví. Jeho Libra má být na rozdíl od bitcoinu krytá nějakou z tradičních měn. Mluví se třeba o dolaru nebo o euru. Ochrání ji to před těmi výkyvy, o kterých se bavíme?

To ukáže praxe.

Důležité je pochopit rozdíly mezi běžnými penězi, takovými soukromě vydanými penězi a kryptoměnami. Ačkoliv Facebook tvrdí, že Libra je kryptoměna, tak to není kryptoměna tradičního střihu jako například bitcoin. Právě kvůli tomu, že je svým způsobem centralizovaná a Facebook nad ní bude mít do určité míry kontrolu. Takže já třeba nevnímám Libru jako konkurenci bitcoinu. Vidím ji spíš jako konkurenci platebních nástrojů nebo platebních sítí jako Mastercard, Visa a tak dále, protože monetární vlastnosti Libry asi nebudou mít takovou podobu, aby si člověk chtěl v Libře spořit na důchod. Což spoustu lidí u bitcoinu třeba nějakou částí dělá.

Ale Libra je taková kombinace centrálního systému právě s kryptoměnou. A je důležité pochopit, co je na tom nebezpečné. Například Libra používá i některé standardy, které jsme vymysleli my v Satoshi Labs kolem Trezoru, například BIP39. To znamená, že technicky věřím tomu, že síť jako taková bezpečná bude. O čem se bavíme – zda bude nebo jakým způsobem bude třeba cenzurovatelná. Když se Facebook rozhodne, že vy si prostě už nic nakupovat nebudete, tak, jestli bude mít takové právo a zda ho bude využívat.

U bitcoinu taková entita není. U Facebooku ovšem úplně do detailů nevím, jakým způsobem je tohle řešené.

Kam se podle vašeho odhadu posune trh s kryptoměnami teď třeba v příštích letech?

Poslední dva roky prožíváme jakýsi útlum za horečkou, která tady byla v roce 2017. Tím, že jsem u bitcoinu už hodně, hodně dlouho, můžu říct, že jsem nikdy nečekal, že by se ten projekt mohl stát někdy takhle velkým. Pro mě není masová adopce bitcoinů nutným předpokladem pro to, abych řekl, že je bitcoin úspěšný, protože bitcoin vnímám, že je úspěšný už teď, protože ve svém niche marketu plní tu funkci, kterou plnit měl.

To znamená, že já jsem historicky velmi špatný v jakýchkoliv předpovědích. Ale pokud bychom extrapolovali to, co se dělo v roce 2017, tak se máme ještě hodně na co těšit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené