Hlavní obsah

Bitva o evropské stamiliony pro Agrofert. Víme, o které se Babišova „bývalá“ firma bát nemusí

Dotace za hranicemi Česka má zatím Agrofert jisté. (Video: Seznam.cz)

V Česku problémy, v zahraničí eurodotace pro Agrofert neřeší. Stamilionové příjmy zatím ohroženy nejsou.

Článek

Něco málo přes 1,8 miliardy korun. Takovou částku ve svém účetnictví vykazuje holding Agrofert jako příjem z dotací pro rok 2018. Po předcházejícím dvoumiliardovém balíku z roku 2017 jde o druhý nejvyšší dotační příjem společnosti ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.

Od roku 2013, kdy Babiš vstoupil spolu se svým politickým hnutím do nejvyšší politiky, částka za inkasovanou podporu rok od roku rostla a mírně přibrzdila až loni. Zatímco před sedmi lety koncern dohromady získal na investičních a nárokových dotacích něco přes osm set milionů korun, loňská částka byla více než dvojnásobná.

O stamiliony, které holding každoročně čerpá z národních i evropských fondů, se obávat zatím nemusí. Přestože Evropská komise rozhodla, že kvůli podezření z Babišova střetu zájmů nebude do konečného rozuzlení kauzy Česku evropské peníze pro Agrofert vyplácet.

Dotace totiž firmám z koncernu dál posílá v rámci svých operačních programů většina ministerstev. Pouze resort zemědělství se poté, co do Česka koncem května dorazila předběžná auditní zpráva Evropské komise, rozhodlo ke stejnému kroku jako Unie, tedy dotace pro Agrofert pozastavit.

Na žádné problémy nenaráží ani devadesát společností spadajících pod Agrofert, které sídlí v zahraničí. K žádným podobným krokům jako v případě tuzemských společností Agrofertu se totiž podle zjištění Seznamu Evropská komise nechystá.

„Komise se zabývá situací ohledně údajného střetu zájmů (Andreje Babiše) v České republice,” zněla stručná odpověď na dotaz redakce, zda se kvůli možnému konfliktu Babišova podnikání a politické kariéry nechystá Evropská komise k obdobným krokům také v dalších zemích.

Jinými slovy, 39 podniků Agrofertu na Slovensku, 16 v Maďarsku, 14 v Německu a další desítka v ostatních evropských státech tak mohou dál čerpat evropské peníze na investice a projekty bez omezení.

Že nejde o zanedbatelné částky, ukazují příspěvky z minulých let. Mezi nejvyšší získané dotace Agrofertu patřila v roce 2017 ta pro německou dceřinku ve Wittenbergu. „V souvislosti s investiční výstavbou v Německu společnost obdržela v roce 2017 investiční dotace v rozsahu 11 004 000 milion euro (přes 285 milionů korun),” uvádí se ve dva roky staré výroční zprávě společnosti.

V letošní je zase několikamilionová dotace pro slovenskou chemičku Duslo. Ta je ale především vybavena velmi štědrými investičními pobídkami ve formě slevy na dani. Může si v příštích letech ulevit až o 1,5 miliardy korun. A zatímco takováto veřejná podpora z českého rozpočtu (devět klíčových firem Agrofertu má aktuálně naslibováno od české vlády daňové úlevy až do výše 2,5 miliardy korun) by se mohla dostat do rozporu s unijními pravidly, pokud by byl střet zájmů Andreje Babiše potvrzen i národními úřady, na Slovensku se toho obávat nemusí.

Nový rozpočet, konec starých zlatých časů?

„V bezpečí” zůstává i důležitější příjem dotačních peněz, které jsou pro Agrofert důležitou součástí celkových aktiv: provozní dotace.

Na peníze za každý hektar obdělávané půdy nebo na kus chovaného dobytka mají zemědělci nárok automaticky. V případě Babišova agrogigantu jde o částku, která se od roku 2016 přehoupla dalece nad jednu miliardu korun. Loni to bylo dokonce rekordních 1,5 miliardy korun.

Na tyto peníze zatím nehodlá sahat Unie ani v Česku. Logika je taková, že zatímco u investičních peněz Babiš jako premiér státu může, byť nepřímo, ovlivňovat, do jakých odvětví a na jaké účely Česko evropské peníze určené na projekty použije, u nárokových zemědělských dotací nikoliv. Podmínky, za kterých je zemědělci mohou získat, jsou pevně dané společnou evropskou legislativou.

Postoj nové Evropské komise se však může v příštích letech změnit. Zatímco nyní omezuje své podezření ze střetu zájmů pouze českými hranicemi, pokud Babiš zůstane ve vládě i po roce 2021, může zorné pole svých výtek rozšířit na celou sedmadvacítku a také na nárokové dotace.

Právě od roku 2021 totiž začne Unie hospodařit podle nového rozpočtového rámce. A to, kam peníze svých daňových poplatníků nasměruje, se rozhoduje na úrovni evropských institucí už nyní. Babiš jako premiér členské země má hlas v Evropské radě, která určuje a vymezuje hlavní politické priority Unie.

Samotný finanční víceletý rámec pak spoluutváří další orgán Unie složený z ministrů členských zemí. A že by i jejich prostřednictvím mohl mít Babiš nepřímý vliv na to, aby peníze Unie směřovaly do – pro něj podnikatelsky výhodných – oblastí, konstatoval loni na podzim i právní servis Evropské komise.

„Jelikož se vláda České republiky spolupodílí na řízení Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI Funds), premiér jako člen a předseda vlády spadá pod pojem ostatní osoby včetně národních autorit na libovolné úrovni, které mají vliv na implementaci rozpočtu (…) včetně aktu jeho přípravy,“ píší unijní právníci v dokumentu z loňského listopadu.

Doporučujeme