Hlavní obsah

Blokáda slovenské sněmovny trvá. Opozice okupuje řečnický pult

Foto: Profimedia.cz

Blokáda slovenské sněmovny.

Reklama

Ani dnes Národní rada SR nezasedne k mimořádné schůzi. Skupina poslanců blokující řečnický pult od úterý v sále zůstala přes noc a odhodlání ji nepřešlo ani dnes. Kromě toho se Středoevropský deník věnuje i sporu města Vídeň se známou bankéřskou rodinou Rothschildů, novému zákonu proti šíření nenávisti na internetu v Německu i bezprecedentnímu případu sexuálního obtěžování v polské církvi.

Článek

Blokáda ve slovenském parlamentu

Šest nezařazených poslanců od úterý blokuje řečnický pult v jednacím sále Národní rady. Slovenská sněmovna tak ani dnes nezahájila mimořádné jednání. Předseda parlamentu Andrej Danko ho přerušil do čtvrtka.

„Rozhodli jsme se, že je nepustíme k řečnickému pultu a nedovolíme jim pokračovat,“ popsal akci skupiny na Facebooku jeden ze zúčastněných poslanců Miroslav Beblavý. Ve sněmovně se podle něj chystala „svatba Fica s Kotlebou“, mimořádnou schůzi parlamentu označil Beblavý za nelegální.

Předseda parlamentu Danko vzpurné poslance už v úterý vykázal ze sálu. Ti ale neuposlechli a pokračovali v blokádě pultu, v sále zůstali i přes noc a ve středu se celý proces opakoval. Danko na adresu skupiny řekl, že „zneužívají mandát poslance a chovají se nepříčetně“. Vypíchl také, že během posledních čtyř let se nestalo, aby někdo nerespektoval vykázání ze sálu předsedou parlamentu.

Poslanci se hlásí k neparlamentní koalici Progresivní Slovensko/Spolu, ze které mimo jiné vzešla i současná prezidentka Zuzana Čaputová. Vládní koalici kritizují dlouhodobě. Svolání mimořádné schůze těsně před volbami Beblavý označil za pokus o zruinování Slovenska.

Na mimořádné schůzi chtěla vládní koalice prosadit zdvojnásobení přídavků na děti, zavedení třináctých penzí a zrušení dálničních známek. Podle kritiků z řad opozice by taková opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (19,9 miliardy korun) ročně zatížila hospodaření státu pod vedením příští vlády. Sociální balíček chtěla vláda projednat ve zrychleném režimu. K takovému kroku se přistupuje, pokud nastanou mimořádné okolnosti, to se ale podle opozice ani některých právníků v tomto případě nestalo.

Poslední průzkumy zaznamenaly pro současnou koalici značné ztráty:

Jednat se mělo i o zrušení slovenského podpisu Istanbulské úmluvy. O tom, jak se z dokumentu vyzývajícího k boji proti násilí na ženách stalo slovenské předvolební téma, jsme psali už dříve.

Rothschildové versus město Vídeň

Ve Vídni začíná ve čtvrtek zajímavá soudní pře mezi potomky legendární bankéřské rodiny Rothschildových a rakouskou metropolí. Jde o majetek rakouské Nadace Rothschildových, který byl v roce 1939 „arizován“ a který začalo užívat město Vídeň. Rothschildové se podle deníku Der Standard domnívají, že si rakouské hlavní město v roce 1956 znovu ustavenou nadaci protiprávně přivlastnilo a nerespektovalo její původní dobročinné účely.

Neurologické centrum Rosenhügel funguje dodnes, je součástí Hietzingovy nemocnice.

Podle Rothschildových rodina do nadace na počátku 20. století „nalila“ částku, která by se dnes pohybovala mezi 250 miliony a 408 miliony eur. Peníze měly jít na zřízení dvou nemocnic pro péči o nervově nemocné. Jedno ze zařízení dokonce dodnes funguje. Dědici Rothschildových chtějí u soudu mimo jiné doložit, že Vídeň v roce 1956 nerespektovala původní strukturu dozorčího orgánu nadace, kterým bylo 12členné kuratorium, a převedla tyto pravomoci na magistrát Vídně.

Bezprecedentní případ sexuálního obtěžování v polské církvi

V jihopolském městě Nowy Targ ve středu začíná soudní proces s dnes už bývalým katolickým knězem obžalovaným ze sexuálního zneužívání dětí. Podle liberálního deníku Gazeta Wyborcza je případ faráře, který byl vysvěcen v 70. letech a působil na farách v Malopolsku, bezprecendentní.

Ačkoli už v Polsku proběhly procesy s duchovními obžalovanými ze sexuálního násilí na dětech, žádný se netýkal tolika obětí. Těch bylo podle prokuratury 22, aktuální proces se týká jedenácti. Ministranty brával farář na výlety k moři na svou chatu, kde v letech 2003–2012 podle obžaloby ke zneužívání docházelo. Církev o věci věděla už od roku 2013, kdy kněze suspendovala, prokuraturu ale neinformovala.

Polskem loni otřásl dokument Jen to nikomu neříkej, který přinesl otevřené zpovědi obětí sexuálního zneužívání spáchaného katolickými duchovními. Film na platformě YouTube viděly během několika dnů miliony lidí.

Církve a problému zneužívání se týká i zpráva agentury PAP. Informovala o tom, že prokuratura doručila k soudu obžalobu kvůli loňskému povalení pomníku gdaňského kněze Henryka Jankowského trojicí aktivistů. Podle prokuratury šlo o chuligánský čin. Za poškození cizí věci a neuctivé zacházení s pomníkem teď mužům hrozí až pětiletý trest.

Foto: Profimedia.cz

Povalená socha Henryka Jankowského.

Trojice povalila sochu loni v únoru. K pomníku muži uvázali lano a pomník převrátili na připravené pneumatiky. Samotnou sochu nepoškodili, rozbili ale podstavec. Jankowskému dali na hlavu dětské spodní prádlo. Odkazovali tak na podezření ze sexuálního zneužívání dětí, kterého se měl podle obvinění z prosince 2018 známý „kněz Solidarity“ dopustit. Jankowski zemřel v roce 2010.

V Německu nově přísněji proti nenávisti na internetu

Spolková vláda se dohodla na kontroverzním zpřísnění zákona k potírání nenávisti na internetu, který zná Německo pod zkratkou NetzDG. Ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová navrhuje, aby orgány činné v trestním řízení dostaly k dispozici uživatelská data osob na sociálních sítích, včetně např. přihlašovacího hesla na Facebooku. To by se ale podle Süddeutsche Zeitung dělo jen v případě nejvážnějších deliktů, které by se týkaly např. terorismu.

Podle kritiků tak bude reálně hrozit, že se do nepovolaných rukou dostane například intimní komunikace. Podle ARD se na přísnějším postihování projevů nenávisti na internetu dohodla vládní koalice po vraždě politika CDU Waltera Lübckeho. Právě o ochraně komunálních politiků před pomluvami a urážkami je v návrhu novely výslovně řeč.

Reklama

Doporučované