Hlavní obsah

„Bojí se odplaty.“ Covidový boj se státem vede jen hrstka podnikatelů

Foto: Shutterstock.com

Žalob na odškodnění za mimořádná opatření padlo jen minimum. Podle oslovených advokátů se podnikatelé bojí odplaty (ilustrační snímek).

Reklama

18. 10. 7:40

Pouze 45 případů žalob na odškodnění kvůli mimořádným covidovým opatřením evidovaly koncem září soudy. Jde jen o zlomek podnikatelů, kteří požadovali odškodnění od vlády či ministerstev.

Článek

Naštvaní podnikatelé, kteří byli zasaženi mimořádnými opatřeními proti covidu, nezačali ve velkém žalovat vládu ani jednotlivá ministerstva kvůli odškodnění.

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Na začátku letošního roku se přitom mluvilo o vlně žalob a rozebíralo se i to, že soudy nebudou personálně stíhat. Například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza odhadoval, že dojde až k desítkám tisíc žalob.

Reálně koncem letošního září evidují soudy pouhých 45 sporů o odškodnění.

„Jedná se o tři spory, tedy v souvislosti s tímto druhem sporů personální posílení potřebné není,“ konstatuje Hana Marsová, soudkyně a mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1. Dalších 22 sporů vede Obvodní soud pro Prahu 2 a 20 sporů registruje Obvodní soud pro Prahu 7, z toho tři už jsou vyřízené.

„V zásadě to usnulo,“ hodnotí dění kolem žalob Jindřich Lechovský z advokátní kanceláře Lechovský & Backa s tím, že v danou chvíli nevedou žádný spor o odškodnění. Advokátní kancelář přitom stojí za portálem Covidnaroky.cz, který informuje zejména maloobchodníky a poskytovatele služeb, že po únorovém nálezu Ústavního soudu, který zrušil část mimořádných opatření, vzrostly šance na vymožení odškodnění.

Z těch několika, kteří podání žaloby zvažovali, nakonec všichni po vyjádřeních vlády z tohoto záměru ustoupili. I kvůli obavám z případných represí prostřednictvím orgánů státní správy.
Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk

Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek vysvětluje, že konkrétně pro restaurace představuje velkou překážku už jen správné vypočítání škody. „Když si vezmete ten postup a jak musíte všechno zdokladovat, jaká byla škoda, tak běžná restaurace se do takového procesu nepustí,“ říká s poukazem, že členové asociace měli zájem o hromadnou žalobu, tento institut, ale české právo nezná.

Obavy z odplaty

Hospodářská komora ví o šesti sporech, které zachytila jejich podnikatelská poradna. „Může se žádat Úřad vlády, ministerstvo vnitra nebo ministerstvo zdravotnictví. Záleží na tom, na základě kterého opatření. Jako první se musí požádat o úhradu a teprve potom je lze zažalovat,“ vysvětluje v hrubých obrysech průběh sporů Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory.

A data ministerstva vnitra dobře ukazují, jak se drolí chuť podnikatelů po žádosti o odškodnění přistoupit k žalobě. Vnitro eviduje ke konci září 587 žádostí o náhradu škody, z toho zvládlo posoudit 553 z nich. „Přičemž v rámci posuzování předmětných žádostí dospělo (ministerstvo vnitra) k závěru, že na uplatněné nároky ustanovení § 36 krizového zákona nedopadá,“ uvedl Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva.

K druhému kroku, tedy žalobě, se už odhodlalo jen dvacet žadatelů, z toho tři spory už jsou vyřízené. Reálně tak jde jen o zlomek původních žádostí o odškodnění.

Podobná situace je u ministerstva zdravotnictví, které eviduje ke konci září 305 žádostí. Z toho se aktuálně k soudu dostalo 22 žalob.

Mezi důvody oslovení advokáti zmiňují například státní kompenzace, u kterých žadatelé museli podepisovat, že nebudou stát žalovat, ale i obavy z „odplaty“ od orgánů státní správy.

„Z těch několika, kteří podání žaloby zvažovali, nakonec všichni po vyjádřeních vlády z tohoto záměru ustoupili. I kvůli obavám z případných represí prostřednictvím orgánů státní správy,“ líčí i Jaroslav Zeman, vedoucí partner advokátní kanceláře Spring Walk.

A obdobně mluví i Jaromír Škára z advokátní kanceláře Škára & Partners. „Osobně si myslím, že podnikatelé o svoje nároky zdaleka nežádali tolik, kolik by mohli a měli. O důvodech bych mohl jenom spekulovat. Domnívám se, že to může souviset i s hostilním prostředím vůči podnikatelům,“ líčí advokát, který uvádí, že pro své klienty uplatňuje desítky nároků na odškodnění.

Soudy se protahují, tvrdí podnikatelé

Jeden z prvních rozhodnutých sporů Seznam Zprávy popsaly letos začátkem srpna. Ministerstvo vnitra žaloval přeshraniční pracovník Pavel Hutník a u Obvodního soudu pro Prahu 7 prohrál.

„Smyslem zákona je v tomto případě odškodňovat pouze výjimečné případy škod vzniklých přímo při činnosti složek státu provádějících krizová opatření,“ stojí v písemném rozhodnutí soudu, který má redakce k dispozici. Právní zástupce Pavla Hutníka Seznam Zprávám potvrdil, že podá stížnost k Ústavnímu soudu.

Žalobu na odškodnění podal i podnikatel David Tesař, který aktuálně kandiduje do Poslanecké sněmovny za uskupení Trikolora Svobodní Soukromníci. „Není tam žádná vůle a nedostalo se to ještě ani k projednání,“ komentuje aktuální průběh sporu Tesař. Případ je podle něj na mrtvém bodě.

Podobně mluví i další podnikatel, který požaduje odškodnění, ovšem nepřeje si, aby bylo jeho jméno ani název firmy zveřejněné. Hovoří o svém dojmu, že soud nechce rozhodnout před volbami.

Během srpna se k žalobě na odškodnění odhodlala i společnost Lanex ze skupiny BR Group. Mediální zástupkyně firmy tvrdí, že se původně firma chtěla s ministerstvem zdravotnictví dohodnout mimosoudně, to ovšem jakékoliv nároky na odškodnění odmítlo.

Lanex po ministerstvu zdravotnictví požaduje necelých 300 tisíc korun za mimořádná opatření vyhlášená moravskoslezskou krajskou hygienickou stanicí během loňského léta. Ta zaměstnavatelům stanovovala povinnost zamezit vstupu přeshraničních pracovníků, kteří do 14 dní nepodstoupili PCR testy.

Firma mimo jiné v žalobě míří na to, že opatření nebylo dobře odůvodněné. „Mimořádná opatření ve svých odůvodněních pouze povšechně konstatovala epidemickou situaci v Moravskoslezském kraji,“ popisuje mluvčí skupiny BR Group Ivana Gračková.

Ministerstvo zdravotnictví o odškodnění kvůli stejným opatřením žádala i další firma ze skupiny BR Group. Na žalobu ovšem zatím nedošlo. „Firma má aktuálně jiné starosti. Neznamená to ovšem, že do budoucna na vymáhání úhrady způsobené škody rezignuje,“ dodává Gračková. Firma se podle ní musí soustředit na zvládnutí ekonomických dopadů pandemie na celý trh.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované