Hlavní obsah

Británie i EU se připravují na chaotický brexit. Dohoda se nečeká ani od unijního summitu

17. 10. 2018

Podívejte se na rozhovor s Jiřím Hoškem. (Video: Petra Krmelová)

Šéfové států a vlád Evropské unie měli podle původního plánu na summitu v Bruselu schvalovat podmínky britského odchodu z Unie. Jenže jednání o brexitové dohodě se dostala do slepé uličky, za což můžou hlavně vnitropolitické tlaky na britskou premiérku Mayovou, jestli by dohoda byla v londýnském parlamentu nebo i samotném kabinetu vůbec průchozí. Místo odstraňování posledních překážek teď obě strany mluví otevřeně o přípravách na divoký, chaotický brexit.

Článek

Podle německého Frankfurter Allgemeine Zeitung a irského ministra zahraničí Simona Coveneyho ale přece jen Evropská komise přichází s jedním ústupkem. Ten se týká možného prodloužení přechodného období nad rámec původně zvažovaného prosince 2020. To ale samozřejmě počítá s tím, že se podaří dohodu o brexitu vyjednat a schválit. Delší přechodné období by znamenalo větší manévrovací prostor pro hledání alternativního řešení statusu hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Právě tahle otázka představuje v jednáních hlavní kámen úrazu. Unijní vyjednavači si představují idealistickou pojistku návratu „tvrdé” hranice, a tedy i obnovení nepokojů v Ulsteru, v podobě setrvání Severního Irska v jednotném trhu a celní unii. Pro britskou vládu je ale ústy premiérky Mayové neakceptovatelné, že by vznikla fiktivní hranice v Irském moři a v Severním Irsku by platil jiný režim než ve zbytku Spojeného království.

Navíc v tom okamžiku by o podobnou výjimku jistě požádalo taky Skotsko, které v červnu 2016 hlasovalo v poměru 62 ku 38 procentům ve prospěch setrvání v EU. Britská vláda si představuje pojistku v podobě časově omezeného setrvání celé země v celní unii. To je ale pro Evropskou unii málo.

Jak šel čas s brexitem.

Mayová vystoupí večer před členskými státy

Na unijním summitu se jako první dostane dnes večer ke slovu Theresa Mayová. Ta svým unijním partnerům zasadí předjednanou dohodu do britské vnitropolitické reality. Evropští premiéři a prezidenti by ale rádi slyšeli i nějakou novou nadstavbu, a to právě v už zmiňované otázce tzv. irského „backstopu”. Pak političtí lídři sedmadvacítky poradí, jestli má vůbec smysl svolávat na listopad mimořádný summit EU. Ten by vyhlásili jedině v případě dosažení „zásadního pokroku” v jednáních, a právě to Michel Barnier, tedy hlavní unijní vyjednavač, zpochybnil.

Pokud si snad ortodoxní zastánci brexitu v britském kabinetu mysleli, že chaotický brexit bez dohody bude znamenat úsporu ohledně „závěrečného účtu”, pak je ministr financí Philip Hammond vyvedl z omylu. Podle šéfa státní pokladny by Británie pořád musela Evropské unii zaplatit až 36 miliard v případě, že se s ní nedohodne na obchodní smlouvě. Hammond měl podle Telegraphu svým vládní kolegům sdělit, že je krajně nepravděpodobné, že by Velká Británie vyhrála některý ze soudních sporů, pokud by se Londýn rozhodl finanční stránku brexitu řešit právní cestou.

Doporučujeme

Reklama