Hlavní obsah

Británie přesně za rok přestane být členem EU. Odpůrců brexitu stále přibývá

Stále není jasné, podle jakých pravidel budou Velká Británie a EU po roce 2020 navzájem fungovat. (Video: Seznam Zprávy)

 

Reklama

29. 3. 2018 19:09

Přesně za rok přestane být Spojené království oficiálně členskou zemí Evropské unie. Díky nedávné dohodě s EU se chaotický a neuspořádaný brexit jeví coby méně pravděpodobný než před pár měsíci. Pořád ale neznáme odpověď na to, podle jakých pravidel budou Velká Británie a Evropská unie po roce 2020 navzájem fungovat. Uzavřená není ani citlivá otázka režimu na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Vládu britské premiérky Theresy Mayové také trápí, že odpůrců brexitu v ostrovní společnosti neubývá. Ba právě naopak.

Článek

Vzhledem k větší etnické diverzitě a většímu počtu mladých, vzdělaných lidí se bude podle vědců z University of Manchester tábor příznivců setrvání Británie v EU zvětšovat. V roce 2021, tedy po skončení přechodného období pro implementaci nových pravidel fungování mimo Evropskou unii, budou mít prounijní síly převahu 52 ku 48 procentům.

V roce 2026 má být poměr dokonce 54:46. Vládě a hlavním architektům brexitu přitom nepomáhá, že si veřejnost začíná uvědomovat porušení celé řady slibů daných Britům ohledně podoby brexitu v letech 2016 a 2017.

Pro Theresu Mayovou a celou podobu britského unijního odcházení bude vnitropoliticky klíčové hlasování parlamentu o brexitové dohodě s EU. To se očekává v říjnu nebo listopadu 2018 a výsledek je nejistý. Opoziční labouristé si představují, že by si Británie i po brexitu měla udržet dosavadní výhody vyplývající z přítomnosti v jednotném trhu a celní unii. Ty přitom podle Mayové Spojené království opustí.

Britská premiérka má řadu kritiků i v řadách poslanců vlastní Konzervativní strany. Brexitoví radikálové kolem Jacoba Reese-Mogga mají pocit, že kabinet Unii příliš ustupuje a hrozí „rozmělnění” rozhodnutí britských voličů v referendu z června 2016. Takzvaným „brexiters” se nelíbí ani závěrečný účet za brexit, který se má nakonec pohybovat někde v rozmezí 35 a 40 miliard liber.

Jedním z největších problémů zůstává budoucí režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Vlády v Londýně a Dublinu, stejně jako severoirské politické strany, si hrubě nepřejí návrat hraničních kontrol, což by mohlo velmi zhoršit bezpečnostní situaci v regionu a přispět k eskalaci napětí v Ulsteru.

Prozatímní dohoda uzavřená mezi Londýnem a Bruselem počítá s krizovou variantou „backstop,” kdy by Severní Irsko v případě krachu jednání mimořádně zůstalo součástí jednotného trhu a celní unie. Kabinet Theresy Mayové přitom kategoricky odmítá, že by v jedné části Spojeného království platil ve vztahu k EU jiný režim než ve zbytku země. Za veliký ústupek londýnské vlády se považuje i skutečnost, že Unie dokázala pro své občany vyjednat, že se stejným právům a výsadám budou ve Spojeném království těšit po příjezdu i ti, kteří do Británie dorazí až během přechodného období mezi 29. březnem 2019 a prosincem 2020.

I největší euroskeptici pak začínají chápat, že i po roce 2020 bude Velká Británie muset přispívat do unijní pokladny, pokud si bude chtít udržet některé z benefitů stávajícího členství, jako je třeba studijní program Erasmus.

Británii teď čeká klíčová fáze jednání o budoucí podobě smluvních vztahů s EU, včetně dohody o volném obchodu. V rozhovorech bude dál tahat za kratší konec provazu, což vyplývá i z horší připravenosti britské strany ve srovnání s týmem kolem Michela Barniera. Evropská unie taky zatím v jednáních o brexitu ukázala pozoruhodnou soudržnost a jednotu. Z pohledu Theresy Mayové stále existuje naděje, že se Britům podaří vyjednat dobré podmínky obchodních vztahů. Londýn se už ale loučí s nadějí, že by vzájemné obchodování bylo zcela oproštěno od cel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované