Hlavní obsah

Britská vláda nebude dál platit barmským vojákům vzdělávání, reaguje na násilí v zemi

Velká Británie přestane posílat peníze barmské armáděVideo: AP, Reuters, Ruptly

 

Reklama

Britská vláda pozastavením finanční pomoci reaguje na situaci, kterou vysoký komisař OSN označil za „učebnicový příklad etnické čistky“.

Článek

Britská vláda zastavila finanční pomoc barmské armádě kvůli pokračujícímu násilí v zemi. Reagovala tak na situaci v barmském Arakanském státě, odkud do sousedního Bangladéše uprchlo od 25. srpna více než 400 tisíc převážně muslimských Rohingů. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn již dříve uvedl, že operace barmských bezpečnostních sil v Arakanském státě vypadají jako „učebnicový příklad etnické čistky“.

Britské ministerstvo obrany nebude barmské armádě poskytovat finanční pomoc ve výši 300 tisíc liber ročně (asi 8,8 milionu korun), dokud se současná situace nevyřeší. Tato částka sloužila k financování vzdělávacích kurzů barmské armády.

„Ve světle pokračujícího násilí a vzhledem k našim hlubokým obavám z porušování lidských práv jsme se rozhodli zastavit vzdělávací kurzy poskytované barmské armádě, dokud se nenajde přijatelné řešení nynější situace,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Bangladéš ve středu nasadil armádu do řešení humanitární krize v přeplněných uprchlických táborech na jihovýchodě země. Vojáci se zapojí do distribuce humanitární pomoci a stavby příbytků pro Rohingy, kteří přicházejí z Barmy, napsala agentura AFP. Chaotickou situaci v táborech komplikuje vytrvalý monzunový déšť, nedostatek místa i uprchlická mafie.

V souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem v úterý poprvé promluvila k národu barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv. Řekla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků. Aby se mohli vrátit. To ale možná bude problematické, protože Barma Rohingy považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství.

Su Ťij také nijak nekomentovala armádní operace v Arakanském státě, jež k uprchlické vlně vedly. Za své „polovičaté prohlášení“ sklidila od mezinárodního společenství velkou kritiku.

Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů před necelým měsícem v Arakanském státě zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Armáda zahájila protiofenzivu, jejímž cílem je podle kritiků vyhnat Rohingy z Barmy.

Nositelka Nobelovy ceny za mír má na domácí scéně choulostivé postavení. Ústava přetrvávající z dob junty někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

Reklama

Doporučované