Hlavní obsah

Britští vědci o rakovině prsu. Včasná mamografie může zachránit životy

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

14. 8. 19:25

Podle britské studie má pravidelné podstupování mamografického screeningu od věku 40 let potenciál zachránit lidské životy. Zároveň se tím ale otevírá i debata o rizicích, která toto vyšetření přináší.

Článek

Skupina odborníků z londýnské univerzity Queen Mary se pro účely studie zabývala daty spojenými s více než 160 000 ženami, které byly ve věku 39 až 40 let náhodně přiděleny buď ke screeningu prsu jednou za rok, nebo k čekání na to, až budou mít nárok na dané vyšetření od britské národní zdravotnické služby. To je v zemi k podstoupení nabízeno třikrát do roka po dovršení 50 let.

Nejnovější studie zveřejněná na webu The Lancet je aktualizací již dříve spuštěného projektu a její výsledky jsou podobné těm, které vědci hlásili již před patnácti lety. Dané ženy byly do výzkumu nabírány mezi roky 1990 a 1997.

Výhody včasného mamografického screeningu zaznamenali výzkumníci během prvních deseti let. V řadách žen, které s vyšetřením začaly ve čtyřiceti, bylo zaznamenáno 83 úmrtí, a ve skupině těch s pozdějším začátkem jich bylo evidováno 219.

Mamografie

Mamografie je rentgenové vyšetření prsu za účelem odhalení počátku rakovinného bujení u žen, provádějící se na speciálním přístroji zvaném mamograf.

V delším časovém horizontu už v úmrtnosti nebyly tak razantní rozdíly, přesto se vedoucí výzkumník Stephen Duffy nechal slyšet, že snížením věkové hranice screeningu by se mohly zachránit lidské životy. Z výsledných výpočtů totiž vyšlo najevo, že by se smrti mohla vyhnout vždy jedna žena z tisíce vyšetřovaných.

„Výsledky by mohly být klidně ještě větší, dnes screening provádíme důkladněji a s lepším vybavením, než tomu bylo v devadesátých letech, kdy se odehrála většina vyšetření v rámci výzkumu,“ cituje list The Guardian profesora Duffyho.

Někteří odborníci jsou ale vůči výsledkům více obezřetní, jedním z nich je i Kevin McConway z anglické Open University. Podle toho je sice faktem, že lidské životy byly včasným sledováním žen zachráněny, ale poukazuje i na to, že tak tomu bylo, když daným ženám bylo čtyřicet, což byla jiná doba s jinými okolnostmi.

McConway také podotkl, že s počty zachráněných životů přichází i určitá statistická nejistota. V prvních deseti letech totiž zemřelo z 10 000 žen průměrně 16 na rakovinu prsu, a to v řadách skupiny podstupující screening. V kontrolní skupině, která ho nepodstoupila, pak kvůli stejné příčině a ze stejného množství zemřelo 21 osob. Podle něj tak zjištění odhalují i to, že smrt kvůli rakovině prsu byla celkově spíše ojedinělou záležitostí žen v daném věku.

Podle expertů proto debata na toto téma stále nekončí. Vykřičník u ní také zůstává proto, že některé ženy byly mylně označeny za nemocné, což následně vedlo ke zvýšení počtu varování na letácích NHS propagujících program mamografického screeningu.

„Klidně by se mohlo argumentovat tím, že screening prsu by neměl být zahájen v žádném věku a že by ženy spíše měly být povzbuzovány k tomu, aby se o problematiku rakoviny prsu samy zajímaly. Mamografie by tak mohla být používána jen k diagnostikování,“ nabádá v komentáři ke studii Anthony B. Miller k většímu důrazu na samovyšetření.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené