Hlavní obsah

Bulharský premiér Borisov podle prognóz zvítězil v parlamentních volbách

Foto: ČTK

Dosavadní a zřejmě i budoucí bulharský premiér Bojko Borisov.

Reklama

4. 4. 2021 22:05

Konzervativní strana GERB bulharského premiéra Bojka Borisova podle povolebních odhadů získala nejvyšší počet hlasů v nedělních parlamentních volbách. Zřejmě však přijde o absolutní většinu.

Článek

Konzervativní stranu GERB podle institutu Alpha Research volilo 25,7 procenta voličů. Oficiální výsledky mají být známy do čtyř dnů. Volební účast byla v 17:00 podle agentury AP téměř 38 %. To je méně než v předchozích volbách, nižší účast ale byla vzhledem k probíhající pandemii koronaviru očekávaná.

Středopravá strana 61letého Borisova podle prognóz zveřejněných po uzavření volebních místností zůstane největší stranou parlamentu, přijde však o absolutní většinu a v roztříštěném sboru by mohla mít problémy s formováním vládní koalice. GERB ve volbách před čtyřmi lety získala 33,5 procenta hlasů.

Končící Borisovově vládě se podle agentury Reuters podařilo zvýšit průměrný měsíční příjem o více než třetinu, udržela nízký veřejný dluh a Bulharsko dovedla do takzvané čekárny na euro.

Borisov, který je premiérem nejchudší členské země Evropské unie takřka bez přestávky od roku 2009, ale neuspěl v potírání korupce ani snaze reformovat justici, což loni vedlo k řadě protestů v ulicích. Kritici Borisova obviňují z toho, že straní místním oligarchům a že finance z evropských fondů směřují do firem blízkých straně GERB.

Socialisté, hlavní opoziční síla, předvolební kampaň stavěli na obnovení důvěry ve stát a na příslibu snížit chudobu. Podle Alpha Research strana se 17,6 procenta hlasů získala druhé místo. Následuje je strana ITN televizního moderátora a hudebníka Slaviho Trifonova s 15,2 procenta hlasů.

Podle jiných odhadů od společnosti Gallup získal GERB 25 procent, druhé místo náleží straně ITN, pro kterou hlasovalo 17,1 procenta voličů. Socialisté jsou podle těchto odhadů až na třetím místě.

Na vlně silných protivládních nálad se podle webu Deutsche Welle veze několik menších politických uskupení. Ta by podle odhadů mohla poprvé překročit čtyřprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Šanci na získání potřebného počtu hlasů pro vstup do parlamentu mají podle prognóz dvě protestní strany – uskupení etnických Turků DPS a nacionalisté z Bulharského národního hnutí (VMRO).

Zpravodajský web BalkanInsight s odvoláním na údaje zveřejněné zvláštní Komisí pro dokumentaci uvedl, že v bulharských parlamentních volbách kandidují desítky bývalých spolupracovníků někdejší komunistické státní bezpečnosti.

Komise pro dokumentaci, zřízená parlamentem v roce 2006 s úkolem odhalit spolupracovníky bývalé státní bezpečnosti komunistického režimu, minulý týden oznámila, že 4. dubna bude o poslanecký mandát usilovat 87 lidí s takovouto minulostí. To je o šest více, než tomu bylo v předchozích volbách v roce 2017.

To, že do bulharského parlamentu kandiduje tolik bývalých agentů a spolupracovníků, podle webu BalkanInsight jen potvrzuje, že lustrační proces v této balkánské zemi byl jen velmi pozvolný a nedůrazný.

Bulharsko první vlnu pandemie zvládlo podle agentury Reuters relativně dobře, ale nyní už si podobně jako další země ve střední a východní Evropě příliš dobře nevede. Země se sedmi miliony obyvatel denně vykazuje kolem 4000 nově nakažených koronavirem. V současné době má podle serveru Our World in Data po Maďarsku v EU druhou nejvyšší míru úmrtnosti v souvislosti s covidem-19.

Třetí vlna infekcí způsobila obavy o volební účast, podle údajů zveřejněných dvě hodiny před uzavřením volebních místností však hlasovat přišlo bezmála 40 procent voličů. Ve stejný čas v roce 2017 byla volební účast 42 procent.

Na průběh hlasování dohlíží řada mezinárodních pozorovatelů; mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se účastní i čeští poslanci.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované