Hlavní obsah

Rodičovská už není důstojná, říká Jurečka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Přidá stát rodičům malých dětí? Koalice se pře o to, komu ano, komu ne. Rozhovor s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL)Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

Zatímco penze v posledních letech díky valorizacím svižně rostly, rodičovská je i přes inflaci už tři roky na 300 tisících. Ministr Marian Jurečka chce dávku zvýšit o 50 tisíc. Peníze na to zatím ale nemá, řekl pro SZ Byznys.

Článek

Ve vládní koalici vrcholí debaty o zvyšování rodičovského příspěvku. „Já preferuju zvýšení o 50 000 korun, nejpozději k 1. lednu příštího roku,“ potvrdil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Ocenění rodičů se dostává na hodnotu, která není důstojná ani férová,“ uvedl předseda KDU-ČSL v rozhovoru pro SZ Byznys.

Debata o detailech ještě běží. Záměr, který kromě KDU-ČSL a Pirátů podporuje i STAN, by podle odhadu expertů odsál ze státního rozpočtu pět až šest miliard. I proto je k němu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vlažný. Trvá na tom, že se schodkem státního rozpočtu se pro letošek už hýbat nebude.

Jurečka si je tak vědom toho, že peníze pro rodiče malých dětí bude muset najít jinde: „Má to být navázané na úspory, já je v resortu taky hledám. Například v oblasti podpory zaměstnanosti,“ řekl v rozhovoru SZ Byznys. „Systém chci ztransparentnit. Chci, aby byl přísnější na ty, kteří často chodí na pracovní úřad, cyklí se tam,“ upřesnil ministr k ohlášené revizi sociálních dávek.

Jen úspory ale stačit nebudou, rodičovský příspěvek je nejdražší ze všech sociálních podpor. Loni na něj šlo 33 miliard korun. „Nedokážeme ušetřit částku, která bude znamenat zvýšení rodičáku. Musí se to vykrýt z jiných zdrojů státního rozpočtu,“ upřesnil ministr.

Co je rodičovský příspěvek

  • Rodičovský příspěvek je dávka určená rodiči pečujícímu o nejmladší dítě v rodině maximálně do 4 let věku dítěte.
  • Rodičovský příspěvek je určen celkovou částkou (aktuálně 300 tisíc korun), kterou může rodič vyčerpat různým tempem, nejpozději však právě do 4. roku dítěte, na které příspěvek pobírá. Tempo čerpání může rodič jednou za tři měsíce měnit.
  • Nárok na rodičovský příspěvek je plošný a celková čerpaná částka je pro všechny stejná. Příjmy žadatelů se netestují a výše příspěvku nesouvisí s výší příjmů, jen s rychlostí čerpání. Podmínkou získání příspěvku je pouze „osobní, celodenní a řádná“ péče o nejmladší dítě v rodině.
  • Při pobírání rodičovského příspěvku není nijak omezena možnost přivýdělku. Pokud ale dítě mladší dvou let stráví v „jeslích nebo obdobném zařízení“ víc než 92 hodin za měsíc, nárok na příspěvek zaniká.

Více informací na webu MPSV.

Jeden by bral o 50 tisíc víc

Kolik by zvýšení rodičovské stálo, Jurečka upřesnit nechtěl. Záleží zejména na tom, od kdy by se částka změnila a komu všemu by ji stát přiznal. Ministerstvo práce a sociálních věcí má podle šéfa resortu už propočítáno, kolik by jednotlivé varianty stály, konkrétnější být  ale ministr nechtěl.

Spor se vede o to, zda dávka připadne jen rodičům nově narozených dětí, například od 1. ledna 2025, jak navrhuje ministr Jurečka. Anebo všem rodičům, kteří aktuálně tuto dávku pobírají. To by ale opatření zásadně prodražilo.

První varianta by vyústila v paradoxní situaci, kdy by ve stejném období pobírali rodiče dětí, narozených třeba jen pár dní od sebe, o desítky tisíc méně nebo více. Taková praxe by pak mohla vyústit ve stížnosti u Ústavního soudu, kde už aktuálně jedna stížnost (na změnu valorizací) leží.

Matky jsou doma moc dlouho

„Že je něco terčem ústavní stížnosti, neznamená, že je návrh v rozporu s legislativou. Je právo zákonodárců stížnost podat. Pro mě je důležité hledat řešení férové vůči rodičům,“ argumentuje ministr.

Experti doporučují rodičovský příspěvek zvýšit, ale zároveň rodičovskou zkrátit ze čtyř na tři roky. Tady ale ještě koalice nemá jasno. Česko má jednu z nejdelších mateřských v EU. Díky dřívějšímu návratu matek na trh práce by ale stát inkasoval více jak na daních, tak ze sociálního a zdravotního pojištění, které by již pracující matky odváděly.

Zvětšilo by to ale problém, o kterém se také mluví již delší dobu. Stát by totiž musel navýšit kapacity předškolních zařízení. Poslankyně Pirátské strany Olga Richterová prosazuje zavedení dětských sousedských skupin po vzoru německy mluvících zemí, kde koncept Tagesmutter („denní teta“) úspěšně funguje.

Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu.

Reklama

Doporučované