Hlavní obsah

Čapí hnízdo slaví deset let. Babišovo kulaté výročí s hořkou pachutí

Čapí hnízdo má právě v těchto dnech desetileté výročí od zahájení provozu.

21. 6. 12:44

Na konci června 2010 byl uveden do provozu kongresový a rekreační areál u Olbramovic nazvaný Farma Čapí hnízdo. K obří investici se miliardář Babiš tehdy nehlásil, dnes čelí podezření, že kamufluje vlastnictví celého Agrofertu.

Článek

„Miliardář Babiš má Čapí hnízdo!“ Pod tímto titulkem vyšel na konci června 2010 nedlouhý článek v bulvárním deníku Aha!. Pojednával o události, kterou seriózní média ponechala bez povšimnutí.

Totiž, že u Olbramovic na Benešovsku byl dokončen a zprovozněn „kuriózní objekt“ druhého nejbohatšího Čecha, tehdy pětapadesátiletého Andreje Babiše. Deník referoval, že nově otevírané kongresové centrum si miliardář musel „vydupat“. Někteří lidé si údajně stěžovali, že stavba narušuje okolí.

„Rvou do toho velké peníze, kolem rybníka chtějí dodělat kompletní rekreační centrum, ale už začal provoz. Dnes tady má být mejdan pro tři sta lidí,“ řekl tehdy pro Aha! nejmenovaný muž ze sousední vesnice.

V textu byla i krátká zmínka o padesátimilionové evropské dotaci, kterou Babiš na stavbu získal.

Nikoho tehdy nenapadlo, že i po deseti letech bude řada úřadů, včetně evropských, zkoumat, jak to se získáním právě této dotace bylo. A Babiš v roli premiéra bude kvůli Čapímu hnízdu čelit trestnímu stíhání pro podezření z podvodu.

Už před deseti lety Babiš v roli velkopodnikatele a majitele skupiny Agrofert čelil spekulacím, že účelově zastírá vlastnictví farmy, aby si pomohl k dotacím. Obdobný problém řeší jako vrcholný český politik i dnes, ovšem v ještě mnohem větším rozměru, kdy jej vrcholné orgány Evropské unie podezírají, že se v roce 2017 celého Agrofertu zbavil jen naoko a dále skrytě žije z evropských peněz.

Jen strategický partner

O tom, že na místě někdejšího středočeského hospodářského dvora a lihovaru Semtín buduje právě Babiš multifunkční kongresový a rekreační areál, mluvilo dávno před dokončením celé Benešovsko, zmínky pronikly i do tisku.

Miliardář už dříve ovládl dva zemědělské podniky v sousedství, v Bystřici u Benešova a v obci Petroupim. Mohlo se tak zdát, že budování Čapího hnízda je přirozeným pokračováním jeho lokálních investičních aktivt.

O „Babišově“ nově budovaném Čapím hnízdě psal v září 2008 časopis Týden, v květnu 2009 zase Respekt. Nikdo v té době o vlastnických poměrech nepochyboval, byť sám majitel Agrofertu k tomu žádné oficiální vyjádření neposkytl.

To se stalo až nedlouho po otevření areálu, kdy v něm ještě probíhal zkušební provoz. Babiš pro týdeník Ekonom v září 2010 překvapivě uvedl, že majitelem farmy není, jeho koncern Agrofert je prý pouze „strategickým partnerem“. Kdo je majitelem, prý netuší.

A týdeník tehdy poprvé zmínil možný důvod, proč se miliardář k areálu bojí přihlásit. Z dotačních propozic totiž zjistil, že zmíněná evropská dotace je určena výhradně pro malé a střední podnikatele.

Karel Štogl z Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy tehdy také Ekonomu sdělil, že Farma Čapí hnízdo byla na základě předložených podkladů v době příjmu žádosti o dotaci (únor 2008) definována jako malý podnik. Pokud by se ukázalo, že Čapí hnízdo je propojeno s nějakou jinou, kapitálově podstatně silnější firmou, zmíněnou dotaci by pode Štogla „nikdy nezískala“.

Příběh o vlastnické kamufláži by ale patrně nadobro zapadl, protože nebylo dost dobře možné rozkrýt anonymní majetkovou strukturu a dokázat, že akciovou společnost Farma Čapí hnízdo, které dotační úřad Středočeského kraje v srpnu 2008 padesát milionů přiklepl, multimiliardář Babiš skutečně ovládá.

Desítky nepřímých důkazů

K farmě se Babiš nehlásil ještě několik let (než uplynula pětiletá ochranná lhůta stanovená po přidělení evropské dotace). Dnes přitom už existují řádově desítky důkazů o tom, že lidé z Agrofertu ještě před vlastní stavbou řešili například celé povolovací řízení, financování projektu, účetnictví. Jsou k dispozici i svědectví, jak se Babiš během výstavby farmy opakovaně účastnil kontrolních dnů. Nebo také papírové doklady, jak byla centrální vila od počátku chystána pro „rodinu majitele“. Pozemky pod areálem zůstaly po celou dobu registrované na Babišovu firmu Imoba.

Čapí hnízdo projektovala architektonická kancelář SGL Projekt a stavěla trutnovská firma BAK, přičemž obě dvě dělaly v jednu chvíli prakticky souběžně i na kompletní přestavbě Babišem odkoupené sokolovny v Průhonicích u Prahy. Tam se ve stejné době dokončovalo centrum volnočasových aktivit a také podkrovní prostory, které měly sloužit přímo Babišovi. Na návrhu interiérů se v obou případech podílela Babišova současná manželka Monika, jak sama jednou přiznala.

K průhonické stavbě Babiš neměl problém se otevřeně přihlásit. Zásadní rozdíl oproti Čapímu hnízdu zůstal jeden jediný: do Průhonic nešla žádná evropská dotace, nebyl proto důvod cokoliv skrývat.

Velmi výrazným pojítkem Agrofertu k Čapímu hnízdu představuje oblast reklamy. Areál žil v prvních letech v zásadě jen z desítek milionů, které tam poslaly výhradně firmy z Babišova holdingu ve formě objednávek reklamy.

Sám sebe udal

To vše ale zůstalo nadlouho skryto. Celou kauzu až po pěti letech od zahájení provozu znovu nastartoval a detailní pátrání (ze strany novinářů, policistů i vyšetřovatelů z evropského úřadu proti podvodům OLAF) inicioval sám Babiš. A to poté, co vstoupil do vrcholné politiky, stal se ministrem financí a pustil si pusu na špacír.

V roce 2015 režisér Vít Klusák s miliardářem natočil dokumentární film nazvaný Matrix AB. Část filmu se natáčela i na Čapím hnízdě, kam si Babiš pozval zahraniční diplomaty. V projevu se jim neopomněl pochlubit, že celý nápad byl od počátku jeho vlastním.

„Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel,“ zazněla památná věta. Vše jej prý napadlo, když se svými dětmi čekal v zoo na krmení koz. „Nesnáším čekání,“ dodal nynější premiér.

Babiš tak sám sebe „udal“ téměř v přímém přenosu. Staré podezření tím dostalo úplně nový náboj. To, co následovalo, bylo jen logickým vyústěním tohoto momentu.

Stále trestně stíhaný

Jen několik týdnů poté, co byl Klusákův film v premiéře odvysílán (říjen 2015), obdržela pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová anonymní trestní oznámení, které poukázalo na možný podvod s evropskou dotací. Na začátku roku 2016 policie začala případ vyšetřovat.

Kauza se dostala i na mimořádné jednání Sněmovny, kdy Andrej Babiš v březnu 2016 poprvé přiznal, že farma v době podání žádosti patřila jeho rodině. V rozhodné době prý společnost Farma Čapí hnízdo vlastnili jeho dvě dospělé děti a manželčin bratr Martin Herodes.

Brzy následovalo trestní stíhání směřované jak na Babiše, tak na další osoby, včetně rodinných příslušníků. Většina byla ale posléze očištěna.

Po loňském zásahu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana pokračuje stíhání jen premiéra Babiše a jeho bývalé blízké spolupracovnice Jany Mayerové.

V ještě větších rozměrech

Otevírání Čapího hnízda v červnu 2010 mělo poměrně silný politický kontext. Nedlouho předtím totiž byznysmen Andrej Babiš fakticky vstoupil na politickou scénu a zahájil svou „protikorupční“ revoluci.

V květnu 2010, jak nedávno detailně popsaly Seznam Zprávy, majitel Agrofertu svedl v zákulisí úporný boj o zákon, který zvyšoval podíl biopaliv v pohonných hmotách. Šlo mu o hodně peněz a nakonec zvítězil i nad hlavou státu.

Novelu inkriminovaného zákona nejdříve prezident Václav Klaus vetoval, ale Babišovi se o dva týdny později po extrémním lobbistickém tlaku podařilo přimět poslance, aby se pouhý den před sněmovními volbami ještě naposledy sešli a veto přehlasovali.

Později Babiš prohlásil, že lidé z Klausova okolí po něm v souvislosti s vetem a biopalivy žádali vysoký úplatek. Věc tehdy údajně chápal jako překročení všech pomyslných hranic a právě proto zavelel k protiútoku a zahájil boj s „českým Palermem“.

Deset let od zahájení tohoto protikorupčního boje se ale Babiš nalézá v nezáviděníhodné situaci. Nejde jen o to, že je sám trestně stíhán kvůli údajnému podvodu s Čapím hnízdem. Navíc čelí podezření, že na velmi podobném principu a z podobných důvodů tají i vlastnictví celé skupiny Agrofert, kterou formálně v roce 2017 převedl do svěřenských fondů.

Poslanci Evropského parlamentu v pátek výraznou většinou hlasů schválili usnesení kritizující možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Šéf české vlády podle europoslanců zpochybňuje nezávislý výkon své funkce, neboť se podílí na rozhodování o penězích z rozpočtu Evropské unie a zároveň podle nich nadále holding Agrofert kontroluje.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené