Článek
Ve Rwandě mají zvířata podpořit populaci nosorožců vyhubenou v minulosti a přinést do ní genetickou pestrost.
„O nosorožcích máme přehled, jsme v téměř denním kontaktu s managementem tamního národního parku a dostáváme přesné informace o tom, jak se projekt vyvíjí dál,“ uvedl pro Seznam Zprávy ředitel královédvorské zoo Přemysl Rabas.
Pohyb nosorožců strážci parku trvale monitorují prostřednictvím vysílaček, které mají nosorožci v rohách. Průběžně sledují i kondici zvířat a to, co žerou. Park hlídají ozbrojení strážci, i kvůli pytlákům.
Podle Rabase existuje riziko pytláctví vždycky, i v České republice. „V Keni, Tanzanii a Rwandě, kam nosorožce posíláme, jsme si prověřovali předem, jestli je bezpečnost dostatečně zajištěná. Když současný management nastupoval do funkce, tak bylo pytlačení z parku kompletně vytlačeno,“ řekl Rabas.
Transport, který se odehrál kamiony a letecky, byl dosud největším přesunem nosorožců z Evropy do Afriky. Po příjezdu byli nosorožci vypuštěni do ohrad zvaných boma o rozměrech osm krát osm metrů. Na konci července byli vypuštěni do hektarového výběhu, který navazoval na bomy.
Jasiri, Olmoti a Mandela
Trojice, která na sebe byla zvyklá ze Dvora Králové, se na konci října přesunula do většího, několika hektarového oploceného výběhu a následně do volné přírody.
Samice Jasmína je od konce listopadu v několika hektarovém výběhu, samec Many má k dispozici hektarový výběh. Jasmína by se brzy mohla dostat do volné přírody. Ze Dvora Králové byly zvířatům do Rwandy dovezeny téměř čtyři tuny vojtěškového sena a téměř tuna granulí, později chovatelé opatřili další seno v Keni. Pokud by bylo potřeba, budou přikrmena i zvířata, která již jsou ve volné přírodě.
Tři nosorožci jsou ze dvorské zoo, další dva ze zoo Flamingo Land ve Velké Británii a z dánské zoo Ree Park Safari. Ve Dvoře Králové se pětice na cestu připravovala od loňského podzimu.
„Vypuštění nosorožců ze zoologických zahrad do volné přírody je dokladem, že chov vzácných zvířat v lidské péči může významně přispět k jejich ochraně v divočině,” uvedl Rabas. „Dvorská zoo v těchto programech figuruje celou řadu let. Za tu dobu vrátila do Afriky skoro 100 kaferských buvolů, přes 20 antilop konžských, oryxy, adaxy. Ti nosorožci jsou samozřejmě nejvýraznější,“ dodal Rabas.
Všichni nosorožci přesunutí do Afriky jsou takzvaného východního poddruhu, jehož ve volné přírodě žije odhadem posledních několik set jedinců. Všech nosorožců černých v přírodě zbývá kolem 5000. Všech pět zvířat je darem rwandské vládě.
Ve Rwandě byli nosorožci v souvislosti s občanskou válkou v polovině 90. let minulého století a po ní zcela vyhubeni. Do jižní části parku Akagera byla v roce 2017 převezena skupina 18 nosorožců dvourohých východního poddruhu z Jihoafrické republiky. Dosud se rozrostla o několik mláďat. Zvířata z Evropy by se s nosorožci z JAR mohla v budoucnu pářit. V prvním období by se nosorožci dopravení ze Dvora Králové mohli pářit mezi sebou.
