Hlavní obsah

Nosorožci ze Dvora pomohou pozvednout zvířecí populaci ve Rwandě. Zdecimovala ji občanská válka v 90. letech

Trojice nosorožců černých ze Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem položí základ nové nosorožčí populace ve Rwandě. Přestěhují se tam spolu se zvířaty z Velké Británie a Dánska, půjde o historicky největší stěhování nosorožců z Evropy do Afriky. (Video: Michaela Rambousková, Seznam.cz)

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem se připravuje pětice nosorožců na přesun do Afriky. Půjde o největší přesun evropských nosorožců do jejich původní domoviny.

Článek

Historicky největší přesun nosorožců z Evropy do Afriky připravuje Safari Park ve Dvoře Králové nad Labem. V první polovině příštího roku přestěhuje pět nosorožců černých východních do národního parku Akagera ve Rwandě. Dvě samice a samec budou z dvorského odchovu a přidají se k nim samice z britského Flamingo Landu a samec z dánského Ree Park Safari. Přesun zvířat, která mají přispět ke zvýšení genetické rozmanitosti rwandských nosorožců, je naplánovaný na přelom května a června příštího roku.

Ředitel dvorského Safari Parku Přemysl Rabas a vedoucí tamních zahraničních projektů Jan Stejskal navázali spolupráci se rwandským parkem zhruba před dvěma lety. Z poslední návštěvy se vrátili před několika dny, ještě naposledy prověřovali podmínky, v nichž budou evropští nosorožci žít. „Bezpečnostní opatření jsou tam na nejvyšší možné úrovni. Park má rozlohu 1 122 kilometrů čtverečných. Pětice našich zvířat bude žít v jeho severní části, kterou tvoří poloostrov o velikosti zhruba 3 tisíce hektarů vybíhající do jezera. Park spravuje organizace, která s tím má velké zkušenosti,“ uvedl Rabas.

Rwanda se podle něj připojila mezi africké země, které stojí o ochranu divokých zvířat v přírodě. Donedávna však v zemi byly zvířecí populace zdecimované. Nosorožci v parku Akagera dokonce vyhynuli, poslední samici tam spatřili v roce 2007. „Rwanda se do obnovy parků pouští po problémech 90. let, kdy tam byla občanská válka a obrovská genocida. To mělo vliv i na zvířata, řada z nich byla vyhubena,“ řekl Rabas, podle nějž nyní Rwanda patří mezi nejbezpečnější a nejčistší státy v Africe.

K přesunu zvířat by mělo dojít na přelomu května a června příštího roku, kdy skončí období dešťů a nosorožci budou mít dostatek potravy. Do té doby budou ošetřovatelé zvířata na přesun intenzivně připravovat. „Několik měsíců si budou zvykat na transportní bedny, budou trénovat průchody bednami a budeme jim do nich postupně dávat jídlo, aby na ně přivykli,“ uvedl vedoucí zahraničních projektů Jan Stejskal. V uplynulých dnech už do dvora přivezli samici Olmoti z britského Flamingo Landu, samec Mandela z Dánska by měl do Dvora dorazit v tomto týdnu. „Naši kolegové dnes dorazili do Dánska a připravují ho na převoz. Na pozemní přesuny není nutné zvířata připravovat tak dlouho a intenzivně, jako na ty letecké,“ vysvětlil Stejskal.

Zoo v současné době hledá partnera, který by zajistil letecký přesun pětice zvířat z Evropy do Rwandy. „Vychází to asi na čtvrt milionu euro, my však doufáme, že se nám podaří dohodnout s leteckou nebo logistickou společností, které by pro nás mohly vypravit letadlo nebo nás alespoň jinak podpořit,“ dodal. Se sháněním donátorů má pomoct i modelka Veronika Vařeková, která je ambasadorkou organizace African Wildlife Foundation, jež patří mezi nejvýznamnější ochranářské organizace v Africe.

Zoo ve Dvoře Králové je největším chovatelem nosorožců mimo Afriku. Současná zvířata jsou už několikátá generace potomků nosorožců, které přivezl ze svých osmi afrických expedic v 60. letech minulého století tehdejší ředitel Josef Vágner.

S vracením nosorožců do jejich původní domoviny začala dvorská zoo v roce 2009, kdy se dva nosorožci dvourozí vrátili do Tanzanie a čtyři severní nosorožci tuponosí do rezervace v Keni v rámci projektu Poslední šance na přežití. Za to si zoo vysloužila vyloučení z evropské asociace ze světové asociace WAZA a sama vystoupila z evropské EAZA. Současný projekt je však s plnou podporou EAZA. „Tento projekt, na kterém se podílejí odborníci ze dvou kontinentů, lépe než cokoliv jiného ukazuje míru odhodlání chránit divoce žijící populace nosorožců. Nemůžeme jen tak stát stranou a dopustit, aby byla tato úchvatná zvířata zcela vyhubena, zvlášť pokud jsou důvody jejich hromadného vybíjení tak nesmyslné,“ narazil na vybíjení nosorožců kvůli rohovině žádané zejména v Asii prezident EAZA Thomas Kauffels z německé Oppel-Zoo.

Nosorožců černých žije v současné době ve volné přírodě zhruba 5 tisíc. Dělí se na tři poddruhy, jedinců východního poddruhu, do nějž dvorská zvířata patří, je na světě kolem 900, nejvíce v Tanzanii a Keni. „Vývoj byl nesmírně dramatický. Před 100 lety bylo v Africe milion černých nosorožců, v 70. letech jich bylo 100 tisíc a na přelomu tisíciletí zbývaly 3 nebo 4 tisíce, dnes se to mírně lepší. Ale i tak jde o kriticky ohrožený druh,“ upozornil Rabas, podle něhož však již existují dobré příklady záchrany těchto zvířat. „Jižních bílých nosorožců v JAR bylo před 100 lety dvacet nebo třicet, dnes jich je 25 tisíc. Jde o to dostat zvířata do vhodných bezpečných podmínek, aby se mohla množit, a pak už to nechat na přírodě.“

Doporučujeme

Další zprávy