Hlavní obsah

Nosorožci ze Dvora vyrazí do Rwandy obnovit populaci zlikvidovanou pytláky a válkou. Trénovali půl roku

Ze Safariparku ve Dvoře Králové nad Labem v neděli vyrazí historicky největší transport nosorožců z Evropy do Afriky. (Video: Seznam.cz)

V neděli se ve Dvoře Králové nad Labem odehraje historicky největší stěhování nosorožců zpět do Afriky. Pětice nosorožců černých míří do Rwandy, kde pomůže obnovit válkou zdecimovanou populaci svého druhu.

Článek

Občanská válka a s ní spojená genocida ve Rwandě v 90. letech stály život asi milion lidí. Velký vliv však měly spolu s pytlačením i na populaci divokých zvířat. Do roku 2007 tam byli vyhubeni všichni nosorožci černí. Po uklidnění situace se Rwanda stala jednou z nejbezpečnějších afrických zemí, která vynakládá velké úsilí na obnovení divoké přírody. S tím jim nyní pomůže i Safaripark ve Dvoře Králové nad Labem. Ze Dvora v neděli vyrazí historicky největší transport nosorožců z Evropy do Afriky.

Pětice zvířat, z nichž tři jsou dvorští odchovanci a další dvě darovaly zoologické zahrady z Dánska a Velké Británie, pomohou ve rwandském národním parku Akagera založit novou populaci těchto vzácných zvířat. Nosorožců černých ve volné přírodě v současné době žije pouhých 5 tisíc, východního poddruhu, kterého jsou dvorská zvířata, jich přežívá už jen několik stovek. Ohrožuje je zejména poptávka po rohovině na asijských trzích.

„V roce 2017 do parku přijelo 18 nosorožců z Jihoafrické republiky. Těchto dalších pět pomůže vytvořit větší stabilitu a rozmanitost při pokusu o navrácení černého nosorožce do naší přírody. Je to pro nás opravdu historická chvíle,“ řekl berlínský velvyslanec Rwandy Igor Cesar, který se přijel rozloučit se zvířaty odjíždějícími do jeho domoviny.

Pětice zvířat se spolu s ošetřovateli na stěhování připravovala řadu měsíců. Už od loňského listopadu si na sebe nosorožci pomalu zvykali a učili se také situace, které při transportu budou muset vydržet.

„Museli jsme je učit, že nějaký čas stráví v prostoru, kde mají omezený pohyb a že se kolem nich a za nimi budou pohybovat lidé. Nosorožci se totiž k nebezpečí staví vždy předem a na situaci, kdy za nimi někdo stojí, reagují velmi nervózně,“ vysvětlil zoolog Jiří Hrubý, který s nosorožci situace celou dobu cvičil a doprovodí je také do Afriky.

Zvířata prý byla dobrými žáky a na náročný mnohahodinový přesun do země svých předků jsou výborně připravena. „Nácvik v bedně jsme absolvovali mockrát, vše probíhá podle plánu a zvířata to snášejí velmi dobře. Moc nám usnadňují práci,“ pochvaloval si, když novinářům ukazoval velkou transportní bednu, ve které nosorožci do Afriky poletí. Bednu vyráběli každému zvířeti na míru.

Po celou dobu se zvířaty bude i známý zimbabwský veterinář Pete Morkel, který celý život působí v Africe a má s podobnými transporty bohaté zkušenosti. „V rámci Afriky jsme podobně velká stěhování dělali, ale z Evropy do Afriky je to největší transport, na kterém jsem kdy dělal,“ uvedl.

Zvířatům bude muset před nejnáročnějšími úseky, například vzletem, přistáním či nakládáním na automobil, dát lehká sedativa. Stále s nimi bude i na palubě letadla. „Dnes jsme tady vyvrtali tuhle malou dírku,“ ukazuje na otvor zhruba o velikosti pětikoruny ve dveřích přepravní bedny. „Skrze ni je budu celou dobu sledovat. Budu se pohybovat i nad nimi a sledovat, jestli jsou v klidu a pohodě. Pokud ne, budu se je snažit uklidnit, například ve vzduchu, kde může dojít k nějakým pohybům, které by je mohly znervóznit,“ dodal.

Nosorožci jsou podle něj dost výbušná zvířata, jimž se rychle změní nálada. Proto musí být pod důkladným dohledem. Při nácviku v bednách se zvířata učila i tomu, aby uvnitř dokázala přijímat potravu. Na cestě totiž budou 24 hodin. Odjezd ze Dvora Králové je naplánovaný na nedělní osmou hodinu ranní, v 18 hodin je naplánovaný odlet z Prahy s přistáním v pondělí v jednu hodinu ráno. Do parku by měli nosorožci dorazit v 8 hodin.

V tu chvíli pro ně ale náročná cesta neskončí. Naopak, teprve jim začne. „ To není, že přijedete, otevřete bedny a tím to končí. Nosorožci několik týdnů po příjezdu stráví v takzvaných bomách, což jsou podmínky velice podobné naší zahradě, kde se o ně starají ošetřovatelé a zvířata budou pomalu podstupovat změnu krmné dávky, budeme je učít žrát místní rostliny, stromy, keře, kterými se budou živit v rezervaci. Ve chvíli, kdy podle chování vyhodnotíme, že jsou připravena na vypuštění, se vypustí do menších předvýběhů, kde už mají větší pohyb, musí se však naučit systém plotů s elektrickými ohradníky, které my tady nepoužíváme. Tenhle proces se bude opakovat několikrát,“ říká Jiří Hrubý.

Do hlavního areálu parku na chráněném poloostrově se tak dostanou zhruba po roční aklimatizaci. Tam už budou žít jako pravá divoká zvířata. „Pohyb tam už budou mít téměř neomezený, rozloha parku je 3 tisíce hektarů. A také jim tam budou dělat společnost další divoká zvířata: sloni, hroši, lvi,“ dodává zoolog.

Doporučujeme

Další zprávy