Hlavní obsah

Čekali farmu plnou konopí, překvapil je nelegální důl na bitcoiny

Foto: Shutterstock, PHOTOCREO Michal Bednarek

Místo konopí našli britští policisté v údajné nelegální pěstírně konopí přes 100 počítačových jednotek.

Reklama

29. 5. 13:50

Britští ochránci veřejného pořádku se připravili na zátah proti pěstírně konopí. Když vtrhli dovnitř, našli místo bylin se štíhlým stonkem více než sto počítačů těžících kryptoměnu.

Článek

Když britští policisté minulé úterý vtrhli do vytipované pěstírny konopí ve čtvrti Sandwell v hrabství West Midlands v Anglii, čekalo je veliké překvapení. Místo vytipované pěstírny konopí odhalili nelegální důl na bitcoiny, upozornil server BBC.

Že jdou proti pěstitelům marihuany, si přitom byli téměř jistí. Detektivové se na místo zaměřili poté, co provozovatel elektrárenské sítě zjistil nelegální odběry elektřiny. Měli také informace o tom, že na místo chodí celý den řada lidí.

Policejní dron navíc zachytil, že z budovy sálá velké teplo. Na místě bylo vidět i množství kabelů a ventilačních otvorů. Místní seržantka Jennifer Griffinová uvedla, že vzhledem k těmto okolnostem, které jsou typické pro nelegální pěstírny, policisté očekávali, že naleznou pěstírnu konopí. Místo rostlin však bylo na místě asi 100 počítačů, které nelegálně odebíraly elektřinu k těžbě bitcoinů v hodnotě několika tisíc liber.

Policisté nalezené počítačové vybavení zabavili, ale nikoho nezatkli. Těžba kryptoměn není sama o sobě nezákonná, ale nelegální odebírání elektřiny pro její napájení ano.

Tzv. těžba kryptoměn je závislá na elektrické energii. Tu využívají počítače pro provádění složitých výpočtů, jejichž správný výsledek nezávisle ověřují další počítače zapojené v síti. Tím je kryptoměna odolná vůči vlivu jedné entity a je tak zajištěna její decentralizovanost. Odměnou za to těžaři získají určité množství vytěžených mincí.

Tyto počítače potřebují obrovské množství energie. Těžba bitcoinů v současnosti spotřebuje více elektřiny než Nizozemsko, uvádí ČTK. Právě neekologičnosti těžby kryptoměn si nedávno překvapivě všiml zakladatel Tesly, miliardář Elon Musk, který oznámil, že Tesla nebude dále přijímat bitcoiny kvůli jejich negativnímu vlivu na přírodu. Musk tím poslal cenu bitcoinu strmě dolů.

Kritici upozorňují na to, že je divné, že si Musk škodlivého vlivu těžby bitcoinu na životní prostředí všiml až poté, co ho naopak před časem velebil a uložil do něj i část svých prostředků. Podle nich si jen hraje s trhem a zkoumá, jak velký vliv na něj má.

Jak se těží bitcoin?

Bitcoin je decentralizovaná kryptoměna. Zatímco klasické měny mají centrální autoritu (obvykle centrální banku daného státu), která za ně ručí, bitcoin přišel se způsobem, jak vytvořit důvěru jinak. Bez autority, jen na základě matematiky.

Toto ověřování funguje v rámci sítě počítačů, které spolu komunikují přímo, a žádný z účastníků nemá nad ostatními navrch. Někdy se můžeme setkat s označením peer-to-peer sítě – doslova rovný s rovným.

Transakce, které na protokolu bitcoin probíhají, se zapisují na takzvaný blockchain. To je decentralizovaná databáze, ke které se přidávají informace o všech proběhlých transakcích od začátku existence bitcoinu v roce 2009. Díky tomu je možné ověřit, zda má daný uživatel na své adrese ty bitcoiny, které chce utratit. Jakmile je transakce ověřena, zapíše se do blockchainu. Kryptograficky je zajištěno, že tuto informaci následně není možné nijak měnit nebo smazat.

Všichni účastníci sítě mají k dispozici stejnou databázi, a mohou tak ověřit, že transakce skutečně proběhly. Pokud by se vyskytla nesrovnalost, například pokud by se někdo pokusil propašovat jinou verzi databáze, dojde k „hlasování“ a falešná databáze bude přehlasována většinou. A právě zde se dostáváme k jádru výpočetní náročnosti, a tedy i spotřeby elektrické energie.

K potvrzování transakcí bitcoin využívá tzv. těžaře. Uživatele, jejichž specializované počítače každých deset minut aktualizují databázi transakcí (blockchain) o nové transakce. Protože všichni účastníci jsou si rovni a není mezi nimi žádná autorita, mohl by někdo vytvořit miliony falešných účastníků, tím ostatní „přehlasovat“, protlačit falešnou databázi a na úkor ostatních se obohatit. Bitcoin se tomuto útoku brání tím, že požaduje proof of work, tedy důkaz provedené práce.

Počítače všech těžařů řeší složité výpočty. Prakticky hledají řetězec, který vede k vyřešení hlavolamu a zároveň zašifruje provedené transakce. Řešení přitom nelze spočítat jinak než zkoušet velké množství možností a doufat, že se strefí. A v tom spočívá energetická náročnost těžby: velké množství počítačů dělá paralelně podobné výpočty. Tyto výpočty nejsou potřebné k fungování transakcí, ale slouží k zabezpečení bitcoinu před oním „přehlasováním“. Za svou účast na těchto výpočtech je každých deset minut těžař, který našel výsledek, odměněn předem určeným zlomkem nově vytvořeného bitcoinu. Tím dochází ke vzniku nových mincí a zároveň je zajištěna motivace těžit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované