Hlavní obsah

Ceny v Česku vyskočily o 5,8 procenta. Kvůli bydlení a drahým pumpám

Foto: Seznam Zprávy

Říjnová inflace opět překonala tu zářijovou. Ceny rostly nejrychleji za posledních 13 let.

Reklama

10. 11. 9:02

Růst cen stále zrychluje. V říjnu vyskočily o 5,8 procenta, což je nejvíc od roku 2008. Zvyšování úroků ze strany ČNB se projeví nejdříve za rok, do té doby může podle guvernéra Jiřího Rusnoka inflace atakovat sedm procent.

Článek

Každý další nákup v Česku je dražší a dražší. V říjnu ceny vyskočily o dalších 5,8 procenta.

„Ceny rostly téměř ve všech oddílech spotřebního koše. V meziročním srovnání se ceny zvýšily o téměř šest procent, což bylo nejvíce za posledních 13 let. Meziročnímu růstu dominovaly ceny bydlení a pohonných hmot,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen České statistického úřadu (ČSÚ).

Kromě benzinu a nafty se do vyšších účtů začaly propisovat dražší energie – tuhá paliva podražila o 3,4 procenta, elektřina o 3,1 procenta a plyn o 2,6 procenta. Mnohem větší skok však statistici hlásí u položek za běžné opravy a údržbu bytů či domů. Tam ceny vyskočily o 8,5 procenta.

Imputované nájemné, tedy náklady vlastnického bydlení, vzrostlo dohromady o 12,8 procenta (v září o 10,3 procenta) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen nových bytů pro vlastní bydlení, v menší míře i růstu cen stavebních prací.

„V Česku začíná přituhovat a zima bude pro některé opravdu těžká. Navíc zrychlená inflace ještě plně nereflektuje zvýšené ceny energií, zejména elektřiny. Zapomínat nesmíme ani na nájemní bydlení, jehož zdražování mívá obvykle zpoždění kvůli inflačním doložkám v nájemních smlouvách. Nemluvě o tom, že v následujících měsících pravděpodobně zdraží ještě potraviny a pohonné hmoty. Kdo si na tuto zimu nepřipravil pevný polštář, bude mít pravděpodobně špatné spaní. Snad se situace uklidní v příštím roce,“ komentovala říjnovou inflaci ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.

Na rostoucí ceny reagovala Česká národní banka zvyšováním úroků. Minulý týden výrazně zvýšila základní sazbu na 2,75 procenta, aby srazila inflační očekávání domácností a firem. Od základní úrokové sazby se odvíjí úročení komerčních úvěrů i financování státního dluhu. Lidem, kteří refinancují úvěry, se tak o tisícikoruny ročně prodraží hypotéky.

ČNB se obává o stabilitu měny, kterou by mohla inflační spirála výrazně poškodit. „Vzhledem k situaci, kterou zažíváme a která je také bezprecedentní, kdy odhadujeme, že na přelomu či začátku roku bude inflace až sedm procent, budeme muset postupovat rychleji, než jsme předpokládali,“ uvedl guvernér Jiří Rusnok.

Centrální banka ve svém komentáři upozornila, že k rychlému a plošnému růstu domácích spotřebitelských cen nadále nejvíce přispívá jádrová složka, v níž se na růstu významně podílejí náklady vlastnického bydlení, tedy tzv. imputované nájemné. „Ty mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen – na rozdíl například od eurozóny – poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Zvýšení sazeb se projevuje v ekonomice se zhruba ročním zpožděním, takže i příští rok bude inflace vysoká, podle prognózy ČNB letos dosáhne 3,7 procenta, v roce 2022 pak 5,6 procenta.

Ještě pesimističtější je ohledně inflace ministerstvo financí, které svůj odhad inflace na příští rok zvýšilo z 3,5 procenta na 6,1 procenta. Bude to tak kvůli cenám energií či dosavadní uvolněné fiskální a měnové politice.

ČNB jde při zvyšování úroků proti proudu, jelikož centrální bankéři ve Spojených státech, Velké Británii či eurozóně spoléhají na to, že inflace je přechodná a sama během příštího roku odezní.

Bankovní sedmička z ČNB však reaguje na přehřátý trh práce, který lidem poskytuje jistotu příjmů, a neváhají tak utrácet a hnát ceny nahoru.

ČNB začala úrokové sazby zvyšovat v červnu a spolu s Maďarskou národní bankou tak jako jedna z prvních zahájila utahování měnové politiky. Následně začaly měnovou politiku zpřísňovat také například centrální banky Polska, Rumunska nebo Norska.

Podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové je velmi nepravděpodobné, že ECB v příštím roce zvýší úrokové sazby. K očekávanému zvýšení nepřistoupila ani Bank of England.

Americká centrální banka nicméně na svém posledním zasedání oznámila, že zahájí postupnou redukci nákupu dluhopisů, zároveň však důrazně odmítla brzké zvýšení sazeb. Podle guvernéra Jeroma Powella se pracovní trh stále nenachází v kondici, která by růst sazeb ospravedlňovala.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované