Černý scénář: Do penze v 70 a důchod od 8000 na měsíc

„Je nejvyšší čas na politické rozhodnutí a zapojení Ministerstva financí. Pokud nic neuděláme, hrozí v příštích letech, že si všichni důchodci v poměru k dnešku pohorší o 11 procent, nebo budeme muset masivně navyšovat věk odchodu do důchodu – a to nad 70 let,” varovala po pátečním jednání Komise pro spravedlivé důchody ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.

S podobnými závěry se ztotožňují i někteří ekonomové – upozorňují na to, že se český důchodový systém bez dalších příjmů začne od 30. let prudce propadat kvůli nástupu silných ročníků do penze.

Vláda si už při svém vzniku změny v důchodech stanovila jako jednu z priorit, kterou chce dle programového prohlášení vyřešit „bez zdlouhavých a neplodných diskusí”. Premiér Andrej Babiš (ANO) teď ale naléhavost vládní priority spíše zlehčuje.

V neděli v televizi Prima dokonce uvedl, že o penze není třeba se obávat. „Tím, že navyšujeme mzdy, máme vyšší odvody sociálního pojištění. Proto nejsou žádné obavy. Co ekonomové vědí o tom, co bude v roce 2030? Kdo bude u vlády?“ řekl premiér.

S takovým názorem ale nesouhlasí předsedkyně důchodové komise a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Situaci, která Česko za 10 let čeká, pokud se důchodový systém nezmění, prý už dnes odborníci dokážou poměrně přesně namodelovat. A nejde o optimistické výhledy.

„Vycházeli jsme ze studie Národní rozpočtové rady a kladli si otázku – co se musí udělat, aby byl systém udržitelný? Pokud tedy nebude ochota zdvihat příjmy systému nebo osekávat výdaje státního rozpočtu na jiné věci. A simulace jasně ukazují, že pokud nezačne diskuze o příjmech či jiné prioritizaci výdajů státního rozpočtu, znamená udržitelnost důchodů v roce 2030 plošný pokles penzí o 11 procent,” vysvětlila ekonomka pro Seznam Zprávy.

„Z toho, co uvádí Národní rozpočtová rada, vyplývá, že pokud se skutečně nic neudělá, tak se v roce 2030 dostaneme do stavu, kdy z hlediska ukazatele veřejného zadlužení nebudou veřejné finance udržitelné,” dodala. Kromě snížení penzí o 11 procent podle Nerudové reálně hrozí i zvýšení odchodu do důchodu nad 70 let věku.

„Ve výhledu bude potřeba hledat nové zdroje důchodového systému, i mimo povinné sociální pojištění,” dodává k věci analytik veřejné a sociální politiky Martin Potůček.

Premiér přitom navzdory odborným předpokladům v neděli sliboval další navyšování důchodů. Už loni v listopadu také prohlásil, že je v Česku potenciál spíše pro to, aby se věk odchodu do důchodu snižoval.

Podle důchodové komise nic takového není na pořadu dne, už ale načrtla tři možné varianty budoucího fungování důchodů – spravedlivou, technickou a úspornou.

Důchodovou novelu s reformou penzí chce ministryně Maláčová předložit během pár měsíců.

Ve spravedlivé a technické by základní důchod činil 30 procent průměrné mzdy, v úsporné 22 procent. V prvních dvou by tak všichni senioři a seniorky měli teď jistých 10 500 korun, ve třetí 7740 korun.

Pro zásluhovou část by měla zůstat stejná pravidla jako dosud. Modely se liší také oceněním péče o dítě či práce i po dosažení důchodového věku.

„Výbornou zprávou je, že máme shodu na architektuře důchodového systému,” dodala ministryně s odkazem na už dříve prezentovanou představu rozdělit stávající důchodový systém na první a nultý pilíř. Z nultého by se hradila solidární část penze z daní, tedy minimální důchod. Z prvního pilíře by pak lidé dostávali zásluhovou část důchodu, která by se platila z vybraného pojistného.

Změny se chystají také pro ty, kteří část života věnovali péči o děti. Za roky péče, kdy je rodič bez příjmu, by se bral fiktivní vyměřovací základ. Buď poslední roční výdělek, nebo průměrná mzda.

V potaz by se přitom brala vyšší částka. U pečujících se také počítá s bonusem 500 korun za vychované dítě. Matka, jež bude čtyři roky doma s potomkem, tak dostane vyšší penzi než žena bez dětí, která bude čtyři roky pracovat. U matek a bezdětných s nízkým příjmem by rozdíl mohl činit přes 800 korun.

Návrhy komise zmiňují i bonus pro lidi, kteří zůstanou v zaměstnání déle. Za každý rok práce navíc nad 41 let by měli mít 240 korun, jinak by jim penze poklesla.