Hlavní obsah

Češi chtějí od Sasů opisovat v péči o les. Politici se brání

Reportáž ze saských lesů, jejichž metodu péče o přemnoženou zvěř chtějí čeští lesníci propašovat do novely mysliveckého zákona. (Video: Seznam Zprávy)

7. 3. 20:05

Počty jelenů a srnců jen na takové úrovni, kterou les uživí. To je tajemství živoucích saských lesů, po kterých čeští lesníci v dobách kůrovcové kalamity a sucha jen žárlivě pokukují. Systém, ve kterém si stát reguluje počty zvěře za pomoci motivovaných myslivců a lovců, by od Němců rádi okoukali. Politici se tomu však brání. Vliv na stavy zvěře prý mají soukromí majitelé.

Článek

Když na začátku roku kolovalo českým internetem video ze západu Čech, kterak silnici přechází sedmisethlavé stádo jelena sika, laici se radovali nad krásou přírody, zatímco lesníci a zemědělci se děsili. Když se takto velké stádo vrhne na jejich pole nebo lesy, způsobí nedozírné škody. Lesníci proto čím dál toužebněji koukají přes hranici do německého Saska, kde jejich kolegové v uplynulých 30 letech dokázali dostat zvěř pod kontrolu.

Tak to je mazec to jsem ještě neviděl severní Plzeňsko u Líštan .😀😀

Zveřejnil(a) Ladislav Šterner dne Čtvrtek 16. ledna 2020

Na ministerstvu zemědělství vzniká další novela mysliveckého zákona, který by měl pomoct vyřešit přezvěření českých lesů. Přemnožená spárkatá zvěř působí lesníkům na porostech škody, které podle některých výpočtů dosahují až sedmi miliard korun ročně. Inspiraci v Sasku proto loni na podzim při zahájení projednávání zmínil i ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Podle kritiků novely jde však jen o plané řeči, neboť zásadní změny se v návrhu novely neobjevily a ministerstvo je v připomínkovém řízení smetlo ze stolu.

„Novela stále vychází z plánování, které je smyšlené od začátku do konce a pracuje s počty zvířat, které ani objektivně zjistit nejdou. Naopak odstraňuje takzvaný přílepek, který zaváděl hodnocení ekosystému, což je důležitá součást saského systému myslivosti,“ říká Karel Picura, správce obecních lesů na Božím Daru, které s těmi saskými sousedí.

Sedmisethlavé stádo, které natočil řidič v západních Čechách, je v Sasku nemyslitelné. Lesní správa Eibenstock, která s Božím Darem sousedí, už roky drží stavy zvěře na své rozloze 20 tisíc hektarů velmi nízko. Tamní lesy uživí jen 150 kusů jelení a 600 kusů srnčí zvěře. K tomuto číslu došli pravidelným posuzováním takzvané úživnosti lesa, která jednoduše znamená rovnováhu, při níž prosperuje jak les, tak zvěř. „Tento les naprosto plní své funkce. I v současnosti zadržuje vodu, produkuje pitnou vodu, je domovem celé řady ptáků, rostou tady houby a byliny, které jsme tady před 30 lety vůbec neměli,“ vyjmenovává Clemens Weiser ze státní lesní služby v Eibenstocku.

„Cílem vykonávání myslivosti u nás nejsou vysoké nebo lovecky lukrativní stavy zvěře, ale předcházení škod na lese. To je nejvyšší priorita,“ vysvětluje německý lesník a ukazuje v Čechách nevídanou věc: zdravě rostoucí semenáčky jedle. „Jedle je pro zvěř jako pro nás čokoláda,“ říká Weiser. I přes její atraktivitu pro jeleny a srny mají v jeho revíru na jedli jen pětiprocentní škody. „Tohle všechno je přirozené zmlazování, žádná uměla výsadba. Malé jedle rostou pod starými stromy,“ dodává.

Na české straně hranice musí lesníci jedli a listnaté stromy před zvěří schovávat za oplocenky. Bez nich by v lese nevydržely. „Tady bychom viděli, jak jedle postupně mizí. Na exponovanějším místě zmizí za týden, blízko vesnice by zmizely během dvou let,“ popisuje Karel Picura a ukazuje oplocenku za sebou, v níž pěstuje listnáče, které používá pro namíchání smrku, jenž je v jeho revíru přirozenou dřevinou. „Němci ani nevědí, co to oplocenka je. U nás se bere jako standardní hospodářské opatření. Bohužel je to drahé, neufinancovatelné na větších plochách a je to i veliké riziko. Pokud do oplocenky padne strom, všechny listnáče během 14 dnů mohou zmizet, zvěř je zničí,“ vyjmenovává Picura.

Rovnováha, která v lesích kolem Eibenstocku panuje, však podle Weisera nenastala ze dne na den. „Než takový les vznikne, trvá to desetiletí a musí na něm pracovat několik generací lesníků,“ vysvětluje německý lesník. Jeho kolegové s totální přestavbou tamního lesa začali po roce 1990. Do té doby revír sloužil jako výstavní honitba východoněmeckých papalášů. „Byly tady neuvěřitelné škody na porostech. Nerostly tu žádné mladé stromky, žádné byliny ani keře. I na okolních loukách jeleni na jaře spásali mladou trávu tak, že krávy se neměly na čem pást. Během 30 letech se ten obraz zdejší krajiny změnil tak, že na 87 procentech našeho revíru už najdeme mladé stromky jako tady,“ vysvětluje.

Způsob, jakým Sasové výsledků dosáhli, je takový, že odlov zvěře je pouze v režii státních lesů, které všechny honitby na svém území spravují samy a také si v nich řídí odlov za pomoci lidových myslivců a profesionálních lovců, kteří si u státu platí lovecké povolenky. „Každý, kdo nám chce pomoci, je u nás srdečně vítaný. Lovci zaplatí roční příspěvek, a když jsou úspěšní, tedy uloví víc než pět kusů, od šestého kusu dostávají za každý kus dobropis na 25 eur. Zároveň lovci mají výhodné ceny masa. Pro ty nejúspěšnější máme na konci sezony i další bonusy,“ popisuje Weiser.

„Využíváme všechny legální možnosti, kompletně užíváme loveckou sezonu a zrušili jsme také všechna lovecká privilegia,“ dodává.

Oproti tomu české státní lesy většinu svých honiteb pronajímají zájemcům, kteří splní státním podnikem dané podmínky. „Při hodnocení nabídek má 70% váhu výše nájmu, tedy cena, a 30% váhu myslivecký záměr,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. K pronájmům státních honiteb se tak velmi často dostávají bohaté spolky a firmy, které honitby často používají pro svoji prezentaci před VIP klienty a partnery. „A ti nemají zájem udržovat stavy zvěře na únosné míře, chtějí mít honitby na zvěř bohaté,“ vysvětluje severočeský lesník Jan Duda.

„Stát by neměl pronajímat honitby tak, jak se to děje teď, to je úplně proti trendu, který je v Sasku,“ míní Karel Picura. „Ministerstvo odmítá některými připomínkami navrhovaný zákaz pronájmu honiteb v majetku státu. Odmítnutí zdůvodňuje tím, že ve státních honitbách chybí dostatečné personální kapacity,“ dodává Duda.

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý na dotaz, jestli je na ministerstvu vůle změnit zavedený model provozování státních honiteb a přizvat lidové myslivce a profesionální lovce stejným způsobem jako v Sasku, uvedl, že pronájem honiteb je ve své podstatě nasazením lidových myslivců a profesionálních lovců. „Lesy ČR mají přímý vliv pouze na 1050 honiteb (18 procent) v České republice. Z uvedeného vyplývá, že přestože Lesy ČR ve svých vlastních honitbách trvale prosazují hospodaření se zvěří bez zásadního negativního vlivu na lesní porosty, největší vliv mají uživatelé a držitelé zbylých 72 procent honiteb,“ argumentuje mluvčí.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené