Hlavní obsah
Online

Vakcína AstraZenecy je účinnější s delší dobou mezi dávkami, říká studie

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

19. 2. 6:25
aktualizováno • 19. 2. 22:47

Dění ve světě v souvislosti s koronavirem sledujeme online.

Článek

Co byste měli vědět?

- Lidé z Česka pracující v Bavorsku nebo Sasku musí ode dneška na hranicích předkládat kromě potvrzení o negativním testu na koronavirus a digitálního vstupního formuláře i doklad o tom, že jejich profese je důležitá. Bez tohoto dokladu přeshraniční pracovníci nebudou do Německa smět. Dosud stačilo ukázat při policejní kontrole pracovní smlouvu.

- Britský premiér Boris Johnson dnes bude hostitelem virtuálního summitu zemí G7, během které představitelé nejvyspělejších ekonomik světa budou mluvit o spravedlivém rozdělení vakcín proti covidu-19 nebo o tom, jak zabránit pandemiím v budoucnu.

- akcína proti covidu-19 od britsko-švédského výrobce AstraZeneca je účinnější, když se druhá dávka aplikuje v delším, zhruba tříměsíčním časovém intervalu od první dávky. Potvrzuje to vědecká studie, kterou v pátek zveřejnil odborný magazín The Lancet. Původně se doporučoval kratší než šestitýdenní rozestup mezi dvěma dávkami očkování.

  • Francie hlásí dalších 328 úmrtí s covidem-19

    Za posledních 24 hodin Francie zaregistrovala 328 nových úmrtí v souvislosti s koronavirem, jde o mírný nárůst oproti statistikám z předešlého dne, píše britský list The Guardian a odkazuje na data zveřejněná francouzským ministerstvem zdravotnictví. Země také ohlásila 24 116 nových pozitivních testů, i v tomto případě jde oproti čtvrtečním údajům o nárůst.

  • Sporný noční zákaz vycházení bude v Nizozemsku zatím platit dál

    Noční zákaz vycházení, který má zpomalit šíření koronaviru, bude v Nizozemsku platit ještě přinejmenším týden. Odvolací soud dnes rozhodnutí o jeho případném zrušení odložil na příští pátek, informovala agentura Reuters. Vláda si nicméně platnost opatření hodlá pojistit novým zákonem.

    Zákaz vycházení od 21:00 do 4:30 zavedla vláda premiéra Marka Rutteho 23. ledna. Podle ní je nutný v boji proti šíření koronaviru. Opatření, které je v Nizozemsku první svého druhu od konce druhé světové války, vyvolalo v zemi několikadenní násilné protesty.

  • USA zdvojnásobily svůj příspěvek do programu COVAX

    Americký prezident Joe Biden na digitální Mnichovské bezpečnostní konferenci přislíbil, že USA věnují na celosvětový očkovací program dvě miliardy dolarů (43 miliard korun). Bidenův příslib dvou miliard dolarů tak znamená, že USA svůj příspěvek do programu COVAX zdvojnásobily. Kongres USA již loni pro projekt vyčlenil dvě miliardy dolarů.

  • Fed: Riziko firemních bankrotů v USA zůstává vysoké

    Riziko firemních bankrotů ve Spojených státech zůstává vysoké, přestože se ekonomika zotavuje z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. Uvedla to dnes americká centrální banka (Fed) ve své pololetní zprávě o měnové politice pro Kongres.

    Šéf Fedu Jerome Powell příští týden tuto zprávu předloží při slyšení v Kongresu. Představí rovněž své vlastní hodnocení stavu ekonomiky a bude čelit otázkám zákonodárců. Ty se podle agentury Reuters pravděpodobně budou soustředit na to, kolik další pomoci bude americká ekonomika od federální vlády potřebovat, aby se vypořádala s dopady koronavirových omezení.

  • Johnson vyzval k budování lepšího a zelenějšího světa po pandemii

    Británie chce pomoci při budování lepšího světa po pandemii, který bude brát větší ohledy na životní prostředí. V posledním z projevů dnešní digitální Mnichovské bezpečnostní konference to řekl britský premiér Boris Johnson. Vyzval také k vytvoření systému včasného varování před příští pandemií.

    Pokud pandemie nemoci covid-19 přinesla něco dobrého, je to podle Johnsona možnost vybudovat nový, lepší svět, který bude „zelenější“, tedy více ohleduplný ke klimatu.

  • Joe Biden znovu prodloužil omezení na hranicích USA

    Administrativa amerického prezidenta prodloužila zákaz cest kromě těch nezbytných přes svou severní a jižní hranici nejméně do 21. března, na který připadá roční výročí od zavedení těchto nebývalých omezení. Kanada přitom podle Reuters dává najevo, že v blízké době nebude mít zájem o otevření hranice. Nedávno také zavedla povinnost předložit negativní test na koronavirus pro některé svoje občany, kteří se vrací z USA po souši.

  • Díky covidu-19 zažíváme nejtišší rok za posledních 20 let

    Celosvětová pandemie covidu-19 snížila míru lidské aktivity a díky tomu lidstvo zažívá nejtišší rok za nejméně poslední dvě desítky let. Citelný pokles byl především ve městech.

  • Šéf WHO vyzval k rovnému přístupu k očkování proti covidu-19

    Boj s pandemií nemoci covid-19 není možný bez rovnému přístupu k očkování. Na dnešní digitální Mnichovské bezpečnostní konferenci to prohlásil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus.

    Očkovací látky, které jsou již nyní dostupné, považuje Tedros za opravdovou naději pro boj s pandemií. Upozornil ale, že bez rovného přístupu k očkování vítězství možné nebude. Šéf WHO rovněž hovořil o tom, že je nezbytné, aby celý svět společně investoval do zdravotnictví.

  • Vakcína AstraZeneca je účinnější s delší dobou mezi dávkami

    Vakcína proti covidu-19 od britsko-švédského výrobce AstraZeneca je účinnější, když se druhá dávka aplikuje v delším, zhruba tříměsíčním časovém intervalu od první dávky. Potvrzuje to vědecká studie, kterou dnes zveřejnil odborný magazín The Lancet. Původně se doporučoval kratší než šestitýdenní rozestup mezi dvěma dávkami očkování.

    Vakcínou od AstraZeneca začala jako první očkovat Británie a právě britské úřady se rozhodly interval mezi injekcemi prodloužit kvůli vládní strategii, podle níž mělo co největší množství lidí rychle dostat alespoň jednu dávku. Vědci nyní potvrdili, že tato strategie účinnost očkování nijak neohrozila a naopak ji zvýšila.

    Podle studie vakcína tři měsíce po aplikaci první dávky dokázala zabránit 76 procentům příznakových onemocnění covidem-19. Až na 81 procent se účinnost zvýšila v případě, že rozestup mezi dávkami byl 12 týdnů. Při kratším než šestitýdenním intervalu byla účinnost nižší - asi 55procentní.

  • Venezuela začala očkovat proti covidu-19, zatím ruskou vakcínou

    Venezuela zahájila očkování proti covidu-19, o víkendu totiž dostala prvních 100 000 dávek ruské vakcíny Sputnik V. Jako první dostali vakcínu ve čtvrtek zdravotníci nemocnice ve městě nedaleko Caracasu, informovala agentura EFE. Venezuelský prezident Nicolás Maduro si ale tento týden vysloužil další kritiku, když oznámil, že vláda bude v první fázi očkovat nejen zdravotníky, ale také vojáky a politiky.

    Venezuela má slíbeno i 1,4 milionu dávek vakcíny v první fázi programu COVAX, zastřešeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO), za něž ale vláda měla zaplatit už minulý týden. Maduro viní opozici vedenou Juanem Guaidóem, že blokuje peníze státu na účtech v Británii a USA. Tyto země Madurově vládě zablokovaly finance ve svých bankách, protože ho viní z porušování lidských práv a za prezidenta považují Guaidóa. Toho uznalo na šest desítek zemí prozatímní hlavou státu v roce 2019 z pozice šéfa parlamentu, protože nepovažují za svobodné venezuelské volby.

  • Šéf OSN označil pandemii za příležitost k mezinárodní spolupráci

    Generální tajemník OSN António Guterres považuje pandemii nemoci covid-19 za příležitost k posílení mezinárodní spolupráce. Za další prioritu v dnešním projevu na digitální Mnichovské bezpečnostní konferenci označil ochranu klimatu.

    „Věřím, že rok 2021 bude rokem nápravy,“ řekl Guterres. Šéf OSN vyzval k lepší koordinaci celosvětového očkovacího programu COVAX, posílení kapacit pro výrobu vakcín proti covidu-19 a ke sdílení licencí na očkovací látky. Vakcína musí být podle Guterrese dostupná všem.

  • Polsko zaznamenalo první výskyt jihoafrické varianty koronaviru

    Polsko zaznamenalo první výskyt nakažlivější jihoafrické varianty koronaviru, a to v okolí města Suwalki na severovýchodě země. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. Varoval, že jihoafrická varianta spolu s britskou mutací koronaviru, jejíž výskyt v zemi „systematicky roste“, přispěje k rychlejšímu šíření nákazy.

    „Třetí vlna pandemie je již v Polsku a otázkou je, jakých dosáhne rozměrů,“ prohlásil Niedzielski na tiskové konferenci podle televize TVN 24.

  • Bilance obětí v USA se za zpomalování epidemie blíží půl milionu

    Ve Spojených státech se ani tento týden nezastavil pokles hlavních ukazatelů o vývoji epidemie covidu-19, která podle všeho v zemi zpomaluje už déle než měsíc. Průměrný týdenní počet odhalených nákaz za tu dobu spadl z 250 000 na zhruba 70 000 denně, zatímco bilance hospitalizací už je na méně než poloviční úrovni oproti lednovému rekordu. Počet úmrtí spojovaných s covidem-19 se ale mezitím nezadržitelně blíží k 500 000.

    Univerzita Johnse Hopkinse (JHU) a deník The New York Times (NYT) dnes ráno hlásily na 493 000 mrtvých od začátku šíření nemoci. Oba zdroje za čtvrtek v USA zaznamenaly kolem 2600 úmrtí, sedmidenní průměr se už ale podle NYT dostal pod 2000 případů, a to poprvé od 4. prosince.

  • Nizozemský ministr čelí kritice, bruslením porušil restrikce

    Nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra dnes bruslil doslova na tenkém ledu, když si vyjel na rychlobruslařský ovál společně s několikanásobným olympijským vítězem Svenem Kramerem. Svou projížďkou totiž porušil protikoronavirové restrikce, které přijala vláda, jejímž je sám členem. Napsala o tom agentura AP.

    Hoekstra zveřejnil fotografii z rychlobruslařského areálu Thialf v Heerenveenu na sociálních sítích. V komentáři k ní napsal, že „sport je velice krásná a také zdravá věc“. Problém je ale v tom, že sportování ve vnitřních prostorách je nyní v Nizozemsku kvůli boji proti šíření koronaviru zakázaná věc, a ministr se proto okamžitě dostal do potíží.

  • Slovenský premiér se nechce vzdát nákupu ruské vakcíny

    Slovenský premiér Igor Matovič se nechce vzdát nákupu ruské vakcíny Sputnik V proti covidu-19 navzdory tomu, že ve čtvrtek obstarání zmíněné očkovací látky vetovala na jednání vlády nejmenší ze čtyř koaličních stran. Matovič to dnes řekl novinářům. Podle něj ministr zdravotnictví může povolit používání Sputniku V i bez jeho registrace, o kterou výrobce této vakcíny podle dostupných informací lékovou agenturu Evropské unie (EMA) nepožádal.

    „Já tento boj nechci vzdát. Jsem ochoten bojovat do konce,“ řekl Matovič. Dodal, že pětimilionové Slovensko by mohlo do letošního června získat dva miliony vakcín Sputniku V. Ruskou vakcínu označil za bezpečnou a dobrou a řekl, že bez nejmenších problémů by se jí nechal očkovat.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy