Hlavní obsah

Díky covidu-19 zažíváme nejtišší rok za posledních 20 let

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

19. 2. 16:56

Celosvětová pandemie covidu-19 snížila míru lidské aktivity a díky tomu lidstvo zažívá nejtišší rok za nejméně poslední dvě desítky let. Citelný pokles byl především ve městech.

Článek

Planeta Země zažila kvůli pandemii covidu-19 nejtišší rok za posledních nejméně dvacet let, zjistil tým seizmologů vedený odborníky z univerzity ETH v Curychu. Podle jeho měření se loni v souvislosti s karanténami po celém světě podstatně snížila míra lidské aktivity a s ní související hluk. V některých obdobích se takzvaný ambientní hluk způsobený dopravou či činností továren snížil až o polovinu, napsala agentura Reuters.

Pokles byl citelný hlavně ve městech, kde se během karantén méně cestovalo, na minimu byla letecká doprava a mnohé továrny nefungovaly. Při uzávěrách byla města ještě tišší než o Vánocích, které tradičně patří k nejkomornějším obdobím roku.

„Týdny během karantény byly nejtišší v našich záznamech,“ uvedl seizmolog John Clifton s odkazem na archivní data pokrývající posledních 20 let. „Vzhledem k tomu, že hluk způsobovaný člověkem se neustále zvyšuje, to zřejmě bylo nejtišší období za hodně dlouhou dobu,“ dodal.

O jednoznačné souvislosti karantén a snížené hlučnosti vypovídá i to, že experti dokázali vystopovat „vlnu ticha“ probíhající jednotlivými zeměmi od Číny přes Itálii až po USA podle toho, jak se postupně s rozšiřováním nákazy uzavíraly.

Toho především v době první vlny pandemie využívala divoká zvěř, která v různých částech světa vyrážela prozkoumávat prázdná města. V jindy plném tureckém přístavu Bospor tak například plavali delfíni. Izraelskou Haifou pobíhala stáda divokých prasat a v prázdných vodních lagunách v Albánii se množili plameňáci. Ne všude byla přítomnost divoké zvěře milým zpestřením. Po chilském Santiago de Chile se několikrát vydala na průzkum puma americká, kterou následně musela odchytávat policie.

Kromě větší tichosti a díky lokálním lockdownům, které znemožňovaly vykonávat určité práce, se na některých místech snížila míra znečištění ovzduší. V Indii se tak stalo poklesem průmyslové výroby kamene pro stavební účely. To mělo za následek i méně znečištěný sníh, který se dále měnil na čistší vodu v řece Indus, jež je zdrojem vody až pro 300 milionů lidí.

Studie americké Kosmické agentury (NASA), americké vědeckovýzkumné agentury American Geological Survey (USGS) a Evropské vesmírné agentury (ESA) dále ukazuje, že čistší je i řeka Hudson oblévající Manhattan. Je až o 40 % méně zakalená než běžně. Vědci to přičítají nižšímu výskytu částic, které se dostávají do řeky přes vyčištěnou odpadní vodu. Právě v důsledku pandemie přestalo do manhattanských kanceláří cestovat až 1,2 milionu lidí.

V dalších částech světa klesla podle satelitních snímků míra odlesňování. K jejímu zpomalení došlo v Kolumbii nebo Peru. Naopak v Kongu, Indonésii a Brazílii se začalo kácet rychleji.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované