Hlavní obsah

Covid vzal lidem v Česku štěstí. Ukazují to konkrétní čísla

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie

Reklama

10. 2. 17:31

Počet Čechů, kteří hodnotí svůj život jako šťastný, v roce 2020 klesl. Pocit spokojenosti se ale příliš nezměnil a devět z deseti považuje svůj život za naplněný a smysluplný. Vyplývá to z výzkumu pro Nadační fond Šťastné Česko.

Článek

Úbytek šťastných Čechů může být podle analytiků jeden z doprovodných jevů pandemie. Šíření nemoci covid-19 mimo jiné zvýšilo obavy a nejistotu, což část lidí vedlo ke střídmějšímu hodnocení.

Výzkum zpracoval Ústav empirických výzkumů STEM pro Nadační fond Šťastné Česko. Tisícovka respondentů odpovídala v prosinci 2020.

Dobré vědět

- Epidemie podle výzkumu narušila pocit štěstí, ale jen málo.

- Celkově jsou se svým životem spokojeny čtyři pětiny Čechů.

- Lidé více dbají na svobodu a lidská práva a mají více starostí o demokracii.

- Nejosamocenější skupinou jsou mladí lidé.

- Do budoucna hledí většina s optimismem.

Svůj život hodnotilo v roce 2020 jako „nadprůměrně šťastný“ o sedm procent méně lidí než v roce 2019. V otázce „Do jaké míry jste šťastný člověk?“ se více lidí, než tomu bylo v předchozích letech, řadí do průměru.

O procento poklesla i skupina hodnotící svůj život jako „velice šťastný“. Analýza přitom upozorňuje, že jedno procento aplikované na celou populaci dělá téměř 90 tisíc dospělých.

„Posuny v jednotlivých oblastech odpovídají 17 procentům Čechů a Češek, kteří říkají, že jejich život epidemie ovlivnila zásadním způsobem. Projevy těchto dopadů mohou být různé – někdo je ve větším stresu, jiný má obavy z ekonomické budoucnosti, další se ocitl ve větší sociální izolaci,“ uvádí STEM.

Nižší pocit štěstí, ale stále naplněný život

Celkově je se svým životem spokojeno zhruba stejné procento dotázaných jako v předchozích letech: loni přesně 83 procent. Analýza STEM však připomíná, že dopady pandemie se mohou projevit i po delší době, jako tomu bylo například po ekonomické krizi v roce 2008.

Většina Čechů také považuje svůj život za naplněný a smysluplný. Dotazovaní hodnotili smysluplnost vlastního žití na stupnici 1 až 10 s tím, že známka deset je nejvyšší. Souhrnně 90 % odpovědělo známkou pět a vyšší.

Mezi jednotlivými věkovými kategoriemi prožívají nejvíce naplněný život lidé nad šedesát let (93 %) a při rozdělení podle vzdělání vysokoškoláci (96 %). Podrobné grafy si můžete prolistovat výš.

„Úroveň vzdělání má na hodnocení smysluplnosti života zásadní vliv. Pocit naplněného života se rovněž zvyšuje ve stáří,“ uvádí STEM v analýze.

Svoboda se stala důležitější

V roce 2020 se zvýšil důraz na svobodu a lidská práva. Podle analýzy může jít i o reakci na vládní opatření v souvislosti s epidemií koronaviru, která právě část společnosti vnímala jako omezení svobody a ohrožení demokracie.

Horšími známkami hodnotí lidé kvalitu demokracie. Oproti předchozím letům narostl na celkových 43 % počet hodnocení známkou 4 a 5, tedy nejhorší.

Nejvíce osamocení se cítí mladí

V loňském roce se u lidí také zvýšil pocit stresu, i když ne natolik, aby překonal hodnoty z roku 2018, kdy byl z posledních let nejvyšší. Přesto ale bylo v roce 2020 ve stresu o přibližně 520 tisíc Čechů a Češek více než v roce 2019. Zároveň lze podle analýzy předpokládat, že stav těch, kteří zažívali úzkosti již dříve, se v roce 2020 nadále spíše zhoršil.

Debata expertů

Jak se minulý rok změnila kvalita života a index štěstí Čechů a Češek? Dozvíte se v pátek 12. 2. 2021 od 10.00 hodin během expertního kulatého stolu s podtitulem Wellbeing jako odpověď na krizi?

O svoje zkušenosti se podělí profesor Girol Karacaoglu z Nového Zélandu, sociální psycholog Joar Vittersø z Norska, Lesley Thompson a John Michael Clements, zaměstnanci skotské vlády, zabývající se statistikou a vyhodnocováním kvality života, Ondřej Kopečný a Jan Hartl (STEM), zakladatelka Nadačního fondu Šťastné Česko Lilia Khousnoutdinová, senátor Václav Láska, poslanec Martin Jiránek, specialista na rozvojová a envrionmentální studia z UPOL Pavel Nováček nebo ekonomové Lukáš Tóth a Tomáš Sedláček.

Debatu můžete sledovat v pátek ZDE

S pandemií a s ní spojenou izolací je také často skloňováno téma samoty. Data STEM ukazují ale spíše opačným směrem, než se v posledních měsících zmiňovalo – nejvíce osamělou skupinou nejsou senioři, ale mladí lidé ve věku 18–29 let. To, že se dlouhodobě cítí osamocení, odpovědělo celých 40 procent z nich.

„Zejména v případě mladých lidí může vyšší podíl souviset s omezeními v důsledku epidemie covid-19, která mladou generaci zasáhla silněji než ostatní skupiny,“ uvádí analýza.

Pocit osamění klesá s vyšším dosaženým vzděláním – nejvíce ho pociťují lidé se základní školou. V jejich případě to může podle analytiků svědčit o větší izolaci, v níž se tato skupina v době epidemie ocitla.

Nakonec přetrvává optimismus

I přes pokles v pocitu štěstí a celkově náročný rok 2020 se téměř tři čtvrtiny Čechů dívají do budoucna s nadějí. Nejvíce je optimismus patrný mezi mladými a vysokoškoláky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované