Hlavní obsah

Češi v panice. Leckde chybí potraviny, ale k zásobám se nikdo nepřizná

My, proti epidemii. Nový díl publicistického pořadu Šárky Kabátové. (Video: Šárka Kabátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

7. 3. 2020 11:19

„Je to takový typicky český,“ odsuzuje výsměšně muž před supermarketem zprávy o vykupování trvanlivých potravin. Jenže vzápětí mimoděk přiznává: „Trošičku větší zásoby si dělá každý. My máme třeba o kilo rýže navíc.“

Článek

Kam se člověk pohne, tam slyší o riziku nákazy koronavirem, případně o prázdných regálech v obchodech. Zeptala jsem se proto lidí, jak se staví ke strachu z epidemie a nákupnímu šílenství, které propuklo ještě před zprávou o prvních nakažených.

Jako autorku novinářského projektu My, který mapuje českou společnost v nejrůznějších podobách, mě zajímalo, kdo jsou lidé, kteří propadli panice a rozhodli se nakoupit trvanlivé potraviny do zásoby.

Celodenní novinářská sonda k mému překvapení ale odhalila hned několik zvláštních společenských jevů. Ten související s tím, že mi prodavačka supermarketu vyprávěla o rvačkách před regálem i před kasou kvůli posledním balením mouky či dlouhozrnné rýže, vynechám. Pořád totiž doufám, že jde jen o báchorku…

Záhada? Nemyslím si

Začnu rovnou tím nejvýraznějším. Ať jsem se zeptala kohokoli, ten si do zásoby nic nenakoupil. A nikdy by si ani zásoby nedělal. „Co se má stát, stane se,“ slýchala jsem celý den v nejrůznějších fatalistických obměnách.

I když většina lidí plnila kufry svých aut hromadou tašek, všichni se hysterii kolem skupování potravin, případně roušek a respirátorů, vysmívali.

Zato viníky nedělních obědů bez řízků v trojobalu nebo bezrýžových a beztěstovinových pokrmů nacházeli poměrně jednoduše. Ve stručných odpovědích ihned ukazovali na důchodce nebo lidi, kteří „neumí sami myslet“. To „oni“ prý skupují všechno do zásoby…

+1

„Nechci se nikoho dotknout, ale asi to budou spíš lidé nižšího intelektu,“ vypálil bleskově jeden z respondentů na nevlídném parkovišti obchodního centra. S jeho odpovědí se shodovala většina lidí, které jsem na pár minut vytrhla z nedělního nákupu.

Zaznívaly ale také názory, že potraviny skupují senioři kvůli předchozí zkušenosti. „Možná, že je to nějaký syndrom z komunismu, že kdysi dávno nic nebývalo.“

Média do nás valí

A pak jsme se dostali do začarovaného kruhu. „Celou tu hysterii způsobila média, protože nás tím furt krmí.“ Když se ptám, jestli za to skutečně mohou média, která přináší – v případě dobře odvedené práce – informace o tom, co se děje, dozvídám se, že ano.

„Kdyby to do nás furt nehustili, pak by nikoho nenapadlo si ty zásoby dělat.“ Těžko zpochybňovat sílu médií, jistě, jen si říkám, jak by bylo přijímáno, kdyby novináři vypouštěli fragmenty reality (v tomto případě zprávy o skupování trvanlivých potravin) kvůli tomu, že předvídají nežádoucí emoce.

Iracionální strach

Strach, který se mezi lidmi kvůli novému typu koronaviru objevil, je nicméně podle odborníků přirozený. Nakupování zásob jídla je ale podle psychologů i dalších odborníků iracionální.

„To, řekněme, zmatkové chování vzniká při zvýšeném strachu a nepřipravenosti odolávat té zvýšené nejistotě. K k tomu nejsme, bohužel, dobře připraveni výchovou a vzděláním,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy psycholog Jiří Šípek. Podle některých sociologů se za šířením strachu skrývá také nedůvěra Čechů k odborníkům.

„Strach spjatý s neurčitostí a vědomím rizik je pochopitelný a je třeba ho vnímat jako výsledek komplexních vztahů mezi médii, institucemi a občany. Někdy ho vyživuje i nízká úroveň mediální nebo zdravotní gramotnosti, a to nejen na straně občanů, ale i institucí a médií,“ doplnil k tématu sociolog Dino Numerato.

Přesto lidé, které jsem poznala před supermarkety, nacházeli viníka nákupní horečky, pomyslné davové psychózy, ale i dalších společenských problémů poměrně jednoduše. A tak si říkám, co s námi mohou udělat další případy nákazy…

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované