Hlavní obsah

Česká firma ukázala, kde je skutečné bojiště voleb v USA

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

3. 11. 2020 16:06

Není volič jako volič. O jejich přízeň se při amerických prezidentských volbách bojuje s pečlivým výběrem postaveném na odhadu, kde se to nejlíp vyplatí. Český startup podle výdajů za reklamu zmapoval, kde to v USA nejvíc vře.

Článek

Které státy podle týmů obou kandidátů letos nejspíš rozhodnou o tom, kdo bude příštím prezidentem Spojených států? To je otázka, na kterou by se člověk nejspíš zeptal politického analytika, sociologa, protřelého sázkaře, zkušeného novináře nebo politiků samotných. Ti by téměř jistě přišli s odpovědí založenou na logických argumentech s ohledem na to, jaké jsou motivace kandidátů a kolik volitelů jim který stát může přinést. Jak ale ukázal český startup, dá se to vzít i z druhého konce.

Firma Rossum zabývající se využíváním umělé inteligence pro práci s daty v rámci demonstrace svých schopností představila mapu amerického volebního bojiště podle toho, kolik kde kandidáti utráceli za televizní reklamy.

Nikoho nepřekvapí, že nejvíc sil i prostředků kandidáti na amerického prezidenta soustředí do takzvaných swing states, tedy států, kde mají dvě hlavní politické strany ve Spojených státech vyrovnanou podporu obyvatelstva. Seznam Zprávy jejich přehled doplněný o nejaktuálnější průzkumy přinesly v tomto článku. Analýza firmy Rossums trend potvrzuje a přináší hlubší pohled.

Jasným středem pozornosti podle ní je bezpochyby Florida. Do tohoto nerozhodnutého státu s nejvyšším počtem volitelů přiteklo celkem 145 milionů dolarů. Kromě dalších notoricky známých a v médiích debatovaných států, jako je například Pensylvánie, Severní Karolína a států na severu země v okolí Velkých jezer, z analýzy televizního reklamního trhu jasně vyniká i Arizona, přičemž sousední Nevada v množství utracených financích zřetelně zaostává.

Ve zprávě se i můžete dočíst, kdo dal do televizních reklam víc a jak se finance do kampaní pumpovaly v čase. Jasně podle ní televize přeplatili demokrati. Finanční injekce modré kampaně Joea Bidena vyšplhala na 331 milionů dolarů, zatímco Trumpova červená televizní kampaň stála 239 milionů.

Nejdražší Bidenova objednávka za televizní reklamu přišla na 486 000 dolarů a vysílala ji ABC v největším pensylvánském městě Filadelfii v druhém říjnovém týdnu. Trump nejvíc zaplatil dokonce 884 000 dolarů za reklamu vysílanou mezi 27. říjnem a volebním dnem 3. listopadu ve floridských městech Tampa a Saint Petersburg, přičemž objednávku jeho tým zadal už čtyři měsíce předem.

Časové rozvrstvení nákladů zase ukazují poměrně rovnoměrný nárůst v objemu Bidenovy kampaně s blížícím se termínem voleb a Trumpův téměř kompletní výpadek v červenci, kdy došlo k výměně šéfa jeho kampaně.

Analýza voleb je jen příklad, zvládneme víc, říká firma

Mapa zobrazující rozložení nákladů do volební kampaně vznikla díky datům Federální komunikační komise (FCC), které mají televize ze zákona povinnost posílat veškeré informace o finančních tocích za politickou reklamu. Analýza firmy Rossum je podle jejího šéfa a zakladatele jedinečná především v tom, že s těmito daty dokáže pracovat rychle a vyhodnotit je de facto v reálném čase. Jedné osobě by práce s dokumenty vážícími se k asi 25 000 objednávek reklam trvala asi rok.

„My se obecně řečeno zabýváme automatizací obchodních dokumentů pomocí umělé inteligence. Typicky náš produkt využívají účetní oddělení větších firem, naší vizí je v celém světě nahradit ruční přepisování údajů umělou inteligencí,“ popsal Seznam Zprávám základní koncept startupu jeho zakladatel Petr Baudiš.

Jak ale ukazuje například zmiňovaná analýza, možnosti využití jsou mnohem širší. „Útočíme i na velké depozitáře otevřených dat. V praxi to typicky vypadá tak, že někdo má například složku plnou pdf dokumentů či skenů, a když to proženete naší aplikací, získá na exportu excelovou tabulku, kde jsou vyplněné různé údaje podle potřeby,“ doplnil Baudiš.

Většina zákazníků aplikaci využívá v účetnictví nebo logistice, kde pomáhá s úmorným papírováním. Strukturování filtrování dat ale může zafungovat i tak, že z obrovského množství veřejných dat vytřídí ta, která jsou ve veřejném zájmu. „Co se týká současných voleb v USA, tak to není jen o těch prezidentských. Třetího listopadu se volí i v místních volbách například soudci, šerifové nebo do školních rad. No a když nějaký šerif utratí milion dolarů za kampaň, tak to je věc veřejného zájmu, o které stojí za to vědět. A to jsou data, ke kterým se normálně člověk v podstatě nemá šanci dostat,“ vysvětlil Baudiš.

Rossum už v současnosti spolupracuje například s univerzitou v Edinburghu, se kterou z historických meteorologických pozorování tvoří tabulky pro výzkum klimatu a globálního oteplování. „Určitě ale budeme pomáhat i v Česku. Už jsme o tom mluvili třeba s Michalem Bláhou z Hlídače státu. Typově může jít například o analýzu nemocničních faktur na nákup materiálu. Což je zajímavé pro kontrolu toho, jestli tam nedochází k předraženým nákupům a podobně,“ uvedl Baudiš jeden z mnoha způsobů využití technologie.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované