Hlavní obsah

Česká obrana: Ruské peníze Tálibánu za zabíjení vojáků NATO budeme řešit

Foto: Profimedia.cz

Český voják v Afghánistánu (ilustrační foto).

Reklama

Rusové podle informací amerických médií platili afghánskému Tálibánu za zabíjení vojáků Severoatlantické aliance. České Ministerstvo obrany teď bude chtít vědět, zda se to týkalo i českých vojáků.

Článek

České Ministerstvo obrany hodlá řešit zveřejněné informace amerického deníku The New York Times. Ten tvrdí, že ruská vojenská rozvědka GRU nabízela ozbrojencům napojeným na Tálibán finanční odměny za zabíjení amerických a britských vojáků. Deník se odkázal na zdroje z amerických tajných služeb.

K nim mělo docházet v době, kdy v Afghánistánu probíhají mírová jednání, která mají za cíl ukončit desítky let trvající války. Operace se ale mohla týkat i českých vojáků, v roce 2018 totiž zabil afghánský sebevražedný atentátník tři české vojáky.

„Chceme o tom s našimi partnery v rámci zpravodajské výměny informací hovořit. Obecně platí, že čeští vojáci před nasazením v misi absolvují důkladný výcvik, aby byli připraveni na všechny situace,“ napsal Seznam Zprávám mluvčí ministerstva Jan Pejšek. „I díky tomu v Afghánistánu opakovaně prokázali velkou profesionalitu a odvahu. Chceme o tom s našimi partnery hovořit,“ doplnil.

Ohrožení českých vojáků

Místopředseda výboru pro obranu za Piráty Jan Lipavský Seznam Zprávám napsal, že pokud se informace skutečně potvrdí, znamenalo by to přímé ohrožení českých vojáků nasazených na misi v Afghánistánu a bylo by potřeba se tím zabývat i na půdě Sněmovny.

„Je na ministerstvech obrany a zahraničí, aby u amerických partnerů věrohodnost této informace ověřila a v případě, že ji Američani potvrdí, pak bude opravdu namístě, aby se tím česká politická scéna zabývala,“ napsal Lipavský.

Ministerstvo zahraničních věcí ale Seznam Zprávám sdělilo, že jde o záležitosti Ministerstva obrany a k věci se zatím nechce vyjadřovat. Další člen výboru pro obranu za ČSSD Antonín Staněk tvrdí, že se tím bude výbor zabývat. „Předpokládám, že to na výboru budeme řešit, ale čekám na podrobnější informace,“ napsal redakci Staněk.

K situaci se vyjádřil i člen zahraničního výboru za ANO Jaroslav Bžoch. „Tato informace je dost zneklidňující, ale momentálně nemohu sdělit více. Čekám na další vyjádření americké vlády. Pokud se ukáže, že NYT má pravdivé informace, což bude těžko doložitelné, tak se tomu budeme věnovat i na výboru,“ napsal Seznam Zprávám Bžoch.

Výbor by pak mimo jiné řešil úmrtí tří českých vojáků (rotný Martin Marcin, desátník Kamil Beneš a desátník Patrik Štepánek), na které v roce 2018 zaútočil v okolí základny Bagrám sebevražedný afghánský útočník. Téhož roku pak došlo k útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát, kde padl další český voják Tomáš Procházka. K tomuto útoku se následně podle afghánských médií přihlásilo hnutí Tálibán.

Věděl o tom Trump?

V Americe téma zvedla předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová. V reakci na zprávu NYT vyzvala zástupce tajných služeb, aby Kongresu vysvětlili, jak se k informacím o ruských odměnách pro bojovníky Tálibánu dostali. Americký prezident Donald Trump ale ihned popřel, že by zprávu o takové činnosti zpravodajců dostal.

Americká opozice také v úterý řekla, že by Spojené státy měly uvažovat o uvalení sankcí na Rusko. „Měli bychom zvážit, jaké sankce by byly vhodné k tomu, abychom účinněji odradili Rusko od jeho škodlivých aktivit,“ řekl podle agentury Reuters Adam Schiff, předseda výboru pro tajné služby Sněmovny reprezentantů. Demokratičtí zákonodárci také tvrdí, že není možné, aby Trump o celé záležitosti nevěděl dříve, než se dostala do médií.

GRU v Británii

Ruskou praxi ale potvrdily i zdroje z britských tajných služeb. I ty mají za to, že za údajnými výplatami Tálibánu za každého mrtvého koaličního vojáka stála stejná skupina ruské vojenské zpravodajské služby GRU jako za otravou přeběhlého agenta Sergeje Skripala v Salisbury před dvěma lety.

„Je naprosto nepřijatelné, aby byl jeden z dalších členů Rady bezpečnosti OSN přistižen, jak cvičí a zásobuje zbraněmi milice, které brání mírovému řešení tohoto desítky let starého konfliktu,“ řekl předseda bezpečnostního výboru dolní komory britského parlamentu Tobias Ellwood.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Rusko si žádného takového obvinění není vědomo, a pokud ho někdo vznese, odpoví na něj. Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid odmítl, že by bojovníci hnutí měli takové vztahy se zpravodajskou službou a že má zpráva za cíl Tálibán pomluvit.

V Afghánistánu už padlo dohromady 14 českých vojáků

23. října 2018 kolem 11:20 českého času došlo k útoku na vozidlo na základně Šindánd v afghánské provincii Herát. Jeden z českých vojáků - rotný Tomáš Procházka (1976) padl a další dva vojáci 1. jednotky podpory a vlivu byli zraněni. „Byl to útok insidera a byl veden na vojáky koaliční, nikoliv na české. Útočník nebyl z jednotky, kterou mentorují naše speciální síly,“ upřesnil náčelník generálního štábu Aleš Opata. Afghánské bezpečnostní síly útočníka podle něj zastavily a zajaly. K útoku se podle afghánských médií přihlásilo hnutí Tálibán.

5. srpna 2018 zaútočil v okolí základny Bagrám sebevražedný útočník. Tři čeští vojáci, kteří prováděli běžnou činnost ve stanoveném prostoru spolu s americkým a dvěma afghánskými vojáky, utrpěli smrtelná zranění. Oběťmi se stali rotný Martin Marcin (1982), desátník Kamil Beneš (1990) a desátník Patrik Štěpánek (1993), všichni příslušníci brigády rychlého nasazení v Táboře. Američan a dva Afghánci byli při útoku zraněni.

8. července 2014 zabila improvizovaná nálož u základny Bagrám čtyři české vojáky. Patrola byla sesednutá z vozidel. Zemřeli David Beneš, Ivo Klusák, Libor Ligač a Jan Šenkýř, vojáci ve věku 28-39 let. Další voják je těžce raněn. (14. července rotmistr Jaroslav Lieskovan ve střešovické nemocnici svým zraněním podlehl. Z Afghánistánu byl do Česka převezen po několika operacích, zranění ale byla příliš vážná.)

9. října 2011 zemřel po třech měsících v olomoucké vojenské nemocnici rotmistr Adrian Werner. Utrpěl střelné zranění při útoku na bojové stanoviště v provincii Vardak.

Reklama

Doporučované